Mackenovo zlato

Já si pořád říkal, proč se tady tolik lidí do mého v dětství tolik oblíbeného filmu tak naváží :) a světe div se, chápu to. Skutečně je v Thompsonově honbě za pokladem něco vnitřně rozháráno a gradace nepatří k jeho silným stránkám. Myslím si ale, že kouzlo toho filmu je někde jinde - jde vlastně o dobový pastiš, který do sebe skládá hned několik inspiračních zdrojů, různých tradic westernové tvorby a vytváří tak vlastně jakýsi celovečerní "trailer" na americký western jako celek. Ten kočkopsí efekt tak možná pramení právě z toho, že je tu vlastně od všeho trochu... Najdeme tu ozvuky indiánských westernů, stejně jako nezbytný motiv unijní kavalerie (mimochodem, všiml si někdo, že jsou to právě unijní vojáci? mezi nimi v historii westernu moc padouchů nebylo!!), vášnivou indiánku i poněkud naivní, ale sošně krásnou blond bělošskou hrdinku, jižanského banditu i vychytralé jakoby intelektuálské ziskuchtivce (celá ta postřílená skupinka kolem Eliho Walacha). I ten voice over, který je z narativního hlediska jinak jakoby úplně nadbytečný, je podle mě dalším prvkem, opravňujícím čtení filmu jako určitého metakomentáře žánrových klišé, s kterými film v tak hojné míře pracuje. A hvězdné obsazení už je jen stvrzující třešničkou na dortu. Uznávám ale, že celé tohle je možná jen snaha nějak seriózně obhájit hodnocení, o kterém mám jasno hlavně z důvodů nostalgických - MAckennovo zlato bylo jedním z mých nej nej westernů a přestože už to dneska jednoznačně bezchybný zážitek zdaleka není, nejdu pod čtyři hvězdičky! (01.09.2010)

Western, který na mě víc než jako co jiného působil jako pohádka. Asi to bude tím vypravěčem. Nutno dodat, že to byla pohádka dosti ukecaná a zbytečně přelidněná - to druhé jenom během první hodiny;) Během té druhé hodiny se ale nějak stane, že se western překlopí na dobrodružný film, a to se všemi tehdy asi ještě originálními, dnes ale zoufale klišoidními dějovými "rekvizitami". Co je originální i dnes, je rozhodně práce s postavami a s kamerou. Nevzpomínám si, že by někde jinde byly použity záběry z koňského hřbetu nebo "sekaná" sekvence obrazů zlaté horečky. Bohužel s ohledem na to, kolik těch dobrodružných snímků jsem už viděl, nemůžu strpět to už téměř směšné schéma, pokud se odehrává ve druhé polovině víc než dvouhodinového filmu. Kvalitu si i po všech těch letech drží hudba a především filmová píseň. To mě opravdu bavilo. Výsledek je ale někde na sedmdesáti procentech, a je mi šumák, jestli je to z historického hlediska křivda. (24.08.2011)

Pěkný western, až tedy na ty "trikové" pasáže a závěr. Lezení na skálu mi ani tak nevadilo, i když mi není jasné, proč ti kladní hrdinové nepoužili v nestřežené chvíli radši koně (samozřejmě ne k výškrabu na skálu, ale k opuštění zlatého ráje tím samým otvorem, kterým tam přijeli). Co mě ale naštvalo, je ta závěrečná bourací scéna, kdy všechno padá (některé skály i několikrát, patrně pro velký úspěch). Já nevím, co mají tihle autoři za zvyk, počínaje Batličkou přes tenhle western až třeba po Karla Maye, že vždy když nějaká výprava po dlouhém a strastiplném putování najde poklad a bohatství, nikdy si ho neužije, vždy ho jen tak zahlédne, maximálně v případě, kdy je autor milosrdný, si ho i na chvíli polaská a vzápětí je poklad navždy v čudu, pohřben kamením či vodou. Proč to nemůže mít šťastný konec, že se všichni napakujou, zloduši se ve světle třeba i napraví, páč už mají všeho dost a vědí, že už nemusí dělat lumpárny? (13.09.2011)

Když jsem tento film viděl poprvé (někdy počátkem 70. let) byl jsem samozřejmě nadšen, byla to bezva napínavá podívaná, leč léty pro mne tento film ztratil na přitažlivosti. Jediné (spíš jediná), co na přitažlivosti neztratilo byla ta Gregory Peckovi nadbíhající indiánka. Už tehdy jsem často nechápal hrdiny dobrodružných příběhů, jak si vybírají partnerky. Tarzanovi nadbíhala La, kněžka Oparu, krásná a odvážná ( a majitelka pokladu), prostě správné děvče do africké divočiny, ale on si vybral nějakou bledničkovou Jane. Zde šerif MacKenna opovrhne správným děvčetem na Divoký západ, které má neuvěřitelný sex appeal, a touží po fádní blondýně. (20.02.2010)

Sorry, ale myslel jsem si, že zlato se vyskytuje v podobě malých zrn v křemenné výplni žil nerostů, které se dostanou do náplavů... Čili podle mě jsou jen 2 způsoby, jak přijít k zlatu 1) těžba nerostů, za 2) rýžování zlata. Z chemického hlediska je tedy naprosto nemožné, aby zlato tvořilo část jakéhosi červeného pískovce. Když k tomu připočtu závěrečnou dramatickou scénu s polygraficko-katastrofickým finále zrychleným asi o miliardu let, vychází mi Mackennovo zlato jako největší hovadina, kterou jsem měl možnost spatřit. Jako shnilá třešnička na zkaženém dortu je pak finálová bitva ve stylu capoiry přerušenou seřezáním páskem... Půl hodiny jsem údivem po skončení filmu nezavřel hubu, jako komedie by to bylo dost dobrý, ale tento "western" se bral bohužel naprosto vážně...:-( (21.08.2010)