Mother's Day

Není tak dávno co sem se dodíval na skvělý horor Insidious a už sem zase na začátku. Mother's Day není prostě hororem kdyby se ten film na hlavu stavěl. Hororová atmosféra nikde, jen v určitém časovém cyklu se opakující bezduché mlácení nebo týrání obětí. Polovina hereckého osazenstva si to beztak zasloužila. V hlavní roli Rebecca De Mornay, která působí jako jediný klad filmu. Někdy je s podivem jak puritánští Američani uvažují, odhalené prso a drsná erotika nepřípustné, zato ošklivě prostřelená tvář nevadí. Jde prostě o to že místní cenzura nikdy nepustí film, jakých ve Francii vzniknou 3 za rok. Atentičnost na bodu 0. Docela zklamání, přestože jsem moc nečekal. Hodnocení by zde bylo objektivní někde na úrovni 60%. (14.06.2011)

Konec to povyšuje nad čistě průměrné hodnocení, jinak ale vcelku stereotypní horor ala Last House on the Left nebo SAW. Hlavním problémem je stopáž - na hodinky jsem koukal více než je zdrávo, krátit se přitom dalo z mého pohledu hodně. Z jinak všedního žánrového zážitku tedy nakonec vyčnívá zejména ďábelská Rebecca De Mornay a ona mrazivá pointa. (29.05.2011)

První desítky minut výborné, doslova náběh na žánrovou událost roku. Za některé scény se režisér tří dílů série Saw Darren Lynn Bousman vůbec nemusí stydět. Ba naopak. Pevnou půdu pod nohama mu ale sráží scénář a přepálená délka. Zhruba v polovině se totiž diváctvo musí jednoznačně rozdělit. Jedna půlka nechce vidět nelogické chování postav a užívá si slušivou atmosféru, druhé polovině začíná neuvěřitelně vadit, že sebemenší vzepření skupinky lidí (mnohdy třeba šest přátel vs. jeden ne vždy úplně pozorný psychopat) nepřichází. Prostě jednání postav, které je mohlo ze sraček dostat o poznání dřív (a s výrazně nižší úmrtností), začne záhy vadit. Bousman, který jindy a jinde ujíždí na rozpadajících se obličejích a vyhřezlých střevech, tu a tam vzpomíná právě na časy minulé – a to zcela zbytečně (jestli do třiceti vteřin jedna sejme druhou, tak ji nechám naživu) a hlavně bezduchým mlácením a ponižováním rukojmích děj protahuje. Někdy to funguje na jedničku (hlavně psychické tlaky ze strany matky), jindy to nepěkně dře. Tvůrci tak tlačí hlavně na diváka, aby bolest obětí prožíval intenzivněji. Jenže s ohledem na logické výtky to tak úplně nejde. Herecky místy velmi povedené, Rebecca De Mornay nechává vzpomenout na duševně narušenou z Ruky na kolébce a Alexa Vega z dob Spy Kids nesmírně sympaticky vyrostla!! Btw. finálová tečka je opět absolutně zbytečná!! (05.04.2012)

Yop, takhle nějak si představuju správnej masakr (na plátně). Je vidět, že se Bousman v tomhle směru při režírování několika pokračování série Saw opravdu něco přiučil. Podobných filmů je totiž spousta a mají tendenci spolu splývat. Tohle není ten případ. U Mother's Day nikdy nevíte, kdo zrovna zaklepe bačkorama, nebo co zase onu mile tvářící se maminku napadne za zvrácenost - smekáme před psycho výkonem R. D. Mornayové - 80%. PS: Pokud se vám její výchova ratolestí zdála neortodoxní, mrkněte se na Špičák a pak teprv kruťte hlavou ;). (01.12.2011)

Námět velmi dobrý - odpočinkové psychothrillerové béčko jedna báseň. Ale scénář už podstatně horší - pokud má thriller fungovat jako thriller, nesmí se všechny jeho postavy chovat tak extrémně pitomě. Pak už to totiž není thriller, ale pitomost. A nechtějte po mě, abych všechny nelogičnosti a pitomosti v jednání postav jmenoval, bylo jich zatraceně hodně. A okamžik, kdy maminka svléká a připravuje těžce zraněnému synáčkovi ke znásilnění jeho první děvče, byl nejen pitomý, ale i tak nějak... nezdravý, incestně nechutný. A propos maminka - pěstěná a udržovaná buržoazní panička Rebecca De Mornay se na roli psychopatky a sociopatky z "bílé chátry" příliš nehodila, i když svou roli zahrála celkem dobře. Ale jisté relaxační kvality filmu přiznávám, jedná se o vcelku dobrý večerníček na dvě na tři zkouknutí. S trochu propracovanějším (pozměněným) scénářem a s kvalitnější prací kamery však mohl být výsledek o třídu lepší. (24.11.2013)