Řada nešťastných příhod

díky za tohle campy zhmotnění mého dětství, netflixi. cynický příběh o traumatizovaných dětech v pastelovém oblečení s vysokým IQ  + Neil Patrick Harris + suchý humor + zábavná série temných záhad + deprese a zlomené srdíčko = velký bombex. slovo, které v tomto případě znamená velká láska. harrypotterovský vibe s větší sebeuvědomělostí a muzikálovými čísly nesedne každému -  je to hodně lowcost a pozérská hipster záležitost - ale každé divadelní anebo mentálně naštrbené děcko se v tom najde. (01.05.2022)

Třináct let starý film s Jimem Carreym coby hrabětem Olafem mi ve srovnání s tímhle seriálem přijde jako klenot. Stylizace byla podobná, ale o něco lepší, děj lépe ubíhá a herci jsou lepší. V téhle novince od Netflixu stojí za to Neil Patrick Harris (Olaf), ale dětští herci, kteří hrají sourozence, nemají dostatečné charisma a většina ostatních herců hraje podivně odměřeně a chvílemi až podprůměrně. A protože herci nejsou dostatečně zajímaví, nezáleželo mi na postavách a měla jsem problém přinutit se sledovat další díl. Tvůrci zkrátka nenašli rovnováhu mezi sarkastickým vyprávěním Lemonyho Snicketa a chladným odstupem. Navíc je seriál chvílemi až moc naschvál krutý (např. několik zvratů v posledních dvou dílech, které nebudu spoilerovat) a budil ve mě dojem, že příběh divům ukazuje zvednutý prostředníček. Lemony mě několikrát varoval, že pokud nemám ráda kruté příběhy, kde se stále dějí hnusné věci, nemám se dívat dál. Myslím, že ho poslechnu. (19.03.2017)

Od roku 2004 jsem dlouho čekala na pokračování stejnojmeného filmu a namísto toho jsem se (sice až po 13 letech, ale přece) dočkala úplně nového seriálu. Jako tehdejší čtenářka knih jsem se tak trochu bála, že seriál tu atmosféru z knížek zkazí. Opak je ale pravdou, zatím se podle knižní předlohy řídí téměř přesně, zachovává osobitost autorova vyprávění a mě vrací zpátky do dětských let. Dokonce se ještě přidává několik záhad navíc a tak se divák nenudí. Originální je také znělka a přítomnost vypravěče korespondujícího svými poznámkami a vysvětlivkami právě s knižní předlohou. Seriálový herci jsou zatím velmi srovnatelní s těmi filmovými. Nechám se překvapit dalšími řadami, ale prozatím spokojenost! (18.01.2017)

Když už trpí hlavní hrdinové, tak ať trpí i diváci. A to jak znalci filmové adaptace, tak milovníci předlohy a logicky i úplní začátečníci. Všichni dostávají od začátku jednu pesimistickou vyhlídku za druhou, Patrick Warburton jako Lemony nemilosrdně ujišťuje, že bude hůř a jednomu by se ani nechtělo hlavním postavám fandit, protože podle všech předpokladů to ani nemá cenu. Jenže byla by škoda tuhle řadu příhod neprožít. Zápal všech zúčastněných je extrémně nakažlivý, galerie grimas Neila Patricka Harrise je nekonečná a těch nečekaných hereckých nástupů na scénu, kdy jsem v nejednom případě nadšeně vyskočil z křesla, to vše dává trablům sourozenců Baudelairových punc události, která překvapivě prolétla docela nízko pod diváckým radarem. Jediné, co mi zabránilo vyšplhat po ledové stěně až k nejvyššímu hodnocení, je už samotná pointa knižní série. Tedy vykutálený přístup k odpovědím, na které se nejvíce čeká a které nejednou zůstanou až průzračně jednoduché nebo dokonce zmíněné jednou větou ve druhém plánu. Komu je tahle potenciální frustrace sympatická, ten si ji užije dosyta, pro všechny ostatní je tu výše zmíněné, vše zabalené do nikdy neodpočívajícího černého humoru a jedinečného výtvarného řešení. (11.04.2023)

Asi chápu rozpolcené pocity a nespokojenost některých divaků, je mi totiž jasné, kdo nečetl knižní předlohu a čekal něco podobného ve stylu filmu z roku 2004, tak nemůže být ze seriálu tak nadšený jako ten, kdo četl Snicketovu knížní sérii. Já jsem naopak velice překvapená a nadšená tímto zpracováním.! Je vidět, že na scénáři se podílel sám autor, jelikož celý seriál se nese v jeho známém stylu vyprávění, slovních hříček, narážek a osobitém humoru. Tenhle seriál jsou vlastně téměř přesně přepsané knihy (doslovně namluvené repliky), či víc, autor zde spojil i informace z jeho dalších knížek, odkrývá nějaká tajemnství a celému příběhu dává vizuální podobu. Jistě, není to strašidelné ani děsivé, ale tak to by ani nemohlo být, když knihy byly určené pro mladší čtenáře. O dost lepší než divně poskládaný film Lemony Snicket: Řada nešťastných příhod z roku 2004. (16.01.2017)