Megamysl

Megaanimák. Neuveriteľné, koľko nápadov a originality sa ešte dá vopchať do tak nenápadného filmu. Po žánrovom konkurentovi som plesal a tomuto filmu som už nevenoval patričnú pozornosť, a dlho si budem vyčítať, že som v kine nedal šancu obom. Z pomyselného súboja má tento zlodušský variant mierne navrch, najmä po humornej stránke. Zmotaný som bol od začiatku do konca, animácia je dokonalá, príbeh graduje každou minútou, k vylepšeniu dokonalosti využíva každú sekundu, každú postavu a každú hlásku, nielen hlášku. Asi je vo mne ešte stále veľký kus decka, ktoré pri takýchto filmoch slintá. 95%. (28.01.2011)

Dreamworksovské CGI animáky byly vždycky hlavně rychlospotřební zábavou a vyjma prvního Shreka a How to train your dragon se nikdy nedokázaly prokopat do úplně první ligy (ve které jsou krom nich, pravda, snad už jen Úžasňákovi protože zbytek Pixaru převážně smrdí), ale i přes množství filmů které u nich vzniká se kupodivu drží kvalitou v docela potěšujícím nadprůměru. Když tedy pomineme pár excesů, převážně v podobě příšerných pokračování... mezi které Megamind rozhodně nepatří. Jen těžko se sice vymaní ze škatulky "hravá parodie na komiksové filmy", protože při zábavném bourání všech možných komiksových klišé jde až moc daleko a zapomíná na stavění vlastního nosného příběhu (na rozdíl od právě Úžasňáků), ale pro člověka znalého alespoň povinného minima z old school superhrdinských klasik je parádní oddechovkou a překvapivě dobře fungující komedií. Infantilní nikoli ve smyslu "dětské", ale spíše "bezelstně hravé" - stejně jako samotný hlavní hrdina který se s šibalským úsměvem chce v prvé řadě pořádně bavit. A za přestylizování superhrdinů do podoby rockových hvězd (se super hudbou) bod nahoru. 8/10 (02.09.2011)

Rok 2010 přinesl dva padoušské animáky - Já, padouch a Megamysl - a musím říct, že každý měl své, čím si mě získal na svou stranu. Megamysl je opět plný kýče a klišé, což je pravidelně používaná substance u většiny dnešních filmů, ale to mně vůbec nevadí. Já jsem se bavil, a jak! Skvělá animace a úderná hudba jen přidaly na mých sympatiích vůči tomuto snímku a jeho hlavnímu modrému hrdinovi. Zkrátka jde sice o starou známou pohádku, ale to hodím stranou, protože se mi to páčilo!!! (09.03.2011)

Animovaná variace na komiksové a filmové příběhy Supermana, převrácená postmoderně tak nějak na hlavu, neboť ustálená dualita superhrdina - hlavní padouch je tu variováním narušena a negována, až dojde k úplné záměně obou pólů. Jestli má Megamysl nějaký velký klad, pak samozřejmě aluze na různé popkulturní odkazy a ikony, kterých je tu citována skutečně přehršel, ale to už je vlastně v tomto odvětví počítačově animovaných snímků takřka standard. Druhým kladem tak zůstává výrazný důraz na pohrávání si s pravidly žánru, která, jak již bylo dříve řečeno, staví zpravidla na hlavu (superhrdina ničí a ohrožuje své vlastní město atd.). Originální je též samo rozvíjení a variování supermanovské předlohy - kupříkladu Supermanovo maskování se za nemotorného novináře Clarka Kenta tu tvůrci transformovali do podoby 3D hologramu se zdrojovým kódem v hodinkách, které jsou pak využívány ještě v mnoha dalších proměnách identity... Dívat se na superhrdinská klišé z nezvyklých úhlů pohledu je poslední dobou v kinematografii takřka trend (namátkou připomenu mimořádně ulítlý britský seriál The Misfits, stejně jako záplavu snímků hollywoodské provenience), Megamysl přináší ale potřebnou přidanou hodnotu. Celkově patří k tomu lepšímu, co v daném ranku vzniklo... (04.05.2011)

Filmů o super hrdinech je už tolik, že se je dá stěží brát vážně. Megamysl si toho je vědom a v dobrém si z toho utahuje. Pro mě milé překvapení. Nečekala jsem nic a nakonec jsem se bavila doslova od první minuty a víc jak u ostatních animovaných hitů poslední doby. Sice jich nemám za poslední dobu nakoukáno tolik, ale rozhodně mě tenhle kouskek bavil o hodně víc než Úžasňákovi a utíkal mi stejně svižně jako třeba Bolt. (04.09.2011)