Melancholie

Vizuálně nádherný počátek lidského konce se v mých očích postupně změnil v jakousi studii dvou psychicky labilních sestřiček. Ztráta všech hodnot, ano. Smíření se s nicotností, která během okamžiku pohltí vše, co bylo miliardy let tvořeno, ano ! Nicméně stylizovat lidskou slabost, rozmařilost, a hlavně strach do prostředí šlechtického sídla s golfovým hřištěm, mi prostě zkazilo celý dojem. Celý svět a jeho paradoxní útrapy se cvrkly do tohoto luxusu. Prázdnota budoucnosti jakoby se vryla do vyprávění, ovšem na úkor diváka. Zde již je pře - Trierováno. K tomuto již skutečně potřebujete Larsův slovník naučný. Nádherný počátek se vrací...je konec. Rozlítaná kamera, přehnaná absurdnost dialogů, hudba snad ironická a dokonce i scény, degradující jakoukoli nabytou vážnost (nevěstina milostná avantýra mi připadal skutečně směšná...) Jestliže Lars si dovolí říci... "I...understand Hitler" (nevím tedy, co je na bestiální genocidě jiných národů k pochopení) já si dovolím napsat " I understand verbal...this time...". (08.09.2014)

72% jóóóóóóó, to ja nějakej ftípek né..?? Mojná kdibich kill bil na drogách, dal bitch třéééba i 3 supernovy a v procentech ňjákých 55%.... Bohužel jsem dnes čistý, zbytkáč taky po včerejšku nemám, takže dám jedno slunce (za slušný hlášky K. Dunst, a za to, že se nebála ukázat své těěělo,... málem mi z toho "houplo".) Během sledování tého pytchoviny mě neustále napadala hláška z jednoho nejmenovaného filmu: "buď je ten režisér strašne chytrej, a nebo úúúplně blbej...!" Já osobně se přikláním k té druhé možnosti. To je asi tak vše, co bych chtěl k tomuto skvostu napsat. Za mě 30%. (13.07.2013)

Úvodní záběry dávaly tušit něco mimořádného. A taky že ano. Následovaly dvě hodiny nudy doprovázené dialogy, o kterých ani při nejlepší vůli nemohu prohlásit, že by je kdy byli schopni vyřknout psychicky zdraví jedinci bez vlivu omamných látek. Závěrečná apokalyptická scéna byla příliš krátká a přišla příliš pozdě. Trierovi bych možná odpustila, kdyby planetu na golfové hřiště seslal o dvě hodiny dříve. Nebo, kdyby mi prozradil, jaký typ lysohlávek užívá. /// Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (19.04.2015)

Predtucha smrti je strašlivejšia, než smrť samotná. Masaker! (30.09.2011)

"We Have A Situation Here, Mr. President." Tak tuhle větu v tomto filmu neuslyšíte. Spíš odejde během svatební slavnosti čtvrtina lidí ze sálu, kteří snad na tuto větu čekali. (15.06.2011)

Na tohle jsem sla malinko pod natlakem, protoze to proste neni muj salek caje, ale nakonec jsem to prezila a nedam nejnizsi hodnoceni, jak jsem se predem obavala. Uplny zacatek je sice naprosta katastrofa, jen priserne hlasita hudba a kycovite obrazy, ale prvni cast filmu pak prijemne prekvapila atmosferou, uzasnou Kirsten Dunstovou a vtipnym Kieferem Sutherlandem. Bohuzel druha cast to cele zase pohrbila. Misto "povestne gradace a zvratu" mi to prislo smesne, trapne a nudne. Navic mi k sobe ty dva pribehy ani trochu nesly, ackoli se odehravaji na stejnem miste a se stejnymi herci, je kazdy uplne z jine planety. (01.08.2011)

MELANCHOLIA je v první řadě pocitovou záležitostí stojící na komorní atmosféře a hereckých výkonech, v níž děj není příliš důležitý. A samozřejmě se ani omylem nejedná o trikové katastrofické sci-fi s akčními scénami a haldou dojemných úmrtí (docela rád bych věděl, jestli na to někdo šel s vidinou dalšího ARMAGEDDONU nebo DRTIVÉHO DOPADU). Trier je výborný režisér, který dobře zvládá intimní a emočně vypjaté okamžiky a který snad nikdy neinklinoval ke konvenčnímu mainstreamu - naopak si z něj často dělá spíš legraci (a tím i z většiny běžných diváků). Jeho vize konce světa kupodivu není skoro vůbec šokující, neobvykle drsná, ironická, ani provokativní (viz režisérův předchozí ANTIKRIST), což ovšem rozhodně neznamená, že je snadno stravitelná (nebo nedej bože dokonce povrchně zábavná). Tohle je jeden z kategorie filmů, které asi budou na každého člověka fungovat trochu jinak. Zatímco pro citově silně založené jedince (a tím nemyslím jen melancholiky) bude s velkou pravděpodobností naprosto úžasný a neuvěřitelně hluboký, cyničtí suchaři se patrně unudí k smrti už během esteticky maximálně stylizovaného prologu. Osobně jsem asi někde uprostřed... 70 % (26.12.2011)

Sonda ponořená do nemocné duše koexistujicí v nesmiřitelném životním pekle. [9,5/10] ♫9/10♫ (17.12.2011)

Pro mě je to naprosto absurdní Sci-Fi vyhnaná do extrému - že by se nenašel prostý Američan, či přesvalnatělý Rakušan obšťastňující uklizečky za mořem, který by s lehkostí lvího pšouku neodvrátil konec světa? Zhola nemožné... (23.10.2011)

melanchólia je v mnohom podobná predošlému trierovmu dielu - antikristovi. oba filmy totiž hovoria o konci (zániku) sveta. antikrist bol výpoveďou skôr o konci civilizácie, zániku sveta z hľadiska biblického, či mýtického. melanchólia je o trochu radikálnejšia, pretože tá je (i napriek tomu, že rozvíja aj ateisticko-panteistickú trierovskú filozofiu načrtnutú v antikristovi) o skutočne skutočnom (doslovnom) konci sveta, zániku života. je to film silný a útočiaci (ako len trier vie) na divákovu emocionálnu, intelektuálnu ale aj pudovú stránku. je to film hlboký a nielen hodný pozretia, ale (rovnako, ako mnoho diel dnes už klasických) povinný. má na prvý pozretie možno nie tak nápadne, no po pozornejšom skúmaní naozaj pozoruhodne postavenú štruktúru. film, ktorý sa nemusí rozoberať po čiastkových zložkách (kamera, hudba, herecké výkony, výprava), pretože sú jednoducho geniálne, a tak nechávajú skutočný priestor na rozoberanie a diskusiu tomu naozaj podstatnému v tomto filme - myšlienke, posolstvu, odkazu. (13.09.2011)

Trošku mě rozladil už začátek filmu, kterej je naprosto stejnej jako v předchozím Antikristu. Nádherný obrázky. Ale co dál? Žádná sláva. Nicméně je to velice originální ztvárnění katastrofickýho filmu. Mimo nahatý Kirsten (díky Larsi, byl jsem na ní zvědavej už od Spidermana) se mi líbil Udo Kier ("Nebudu se na ni už dívat, zkazila mi svatbu"), no a ty obrázky. Ty krásný obrázky a navodit správnou atmosféru, to Trier umí. (01.01.2012)

Lars Von Trier sa po čase znova mierne ukludnil (v Melancholii sa ľudia nevraždia ani si fyzicky neubližujú) a servíruje nám tentokrát iba psychickú tortúru, ale presne v jeho štýle. Tentokrát sa dve časti filmu výnimočne od seba líšia. Tá prvá pripomína Rodinnú oslavu a tá druhá je viac menej čistokrvné sci fi, aj keď psychologické. Všetko vyšlo podľa plánu, len vzhľadom na vyznenie a pointu príbehu o dvoch odlišných sestrách mi to sci fi prišlo mierne nadbytočné. Príbeh o sestrách, pre ktoré znamená koniec ich života niečo úplne iné, sa dá vypovedať aj na pozadí niečoho iného, ako konca sveta. Ale zase sa na tie triky krásne pozerá. (18.05.2012)

Spoilery! Mám poněkud smíšené pocity. Budeme-li se držet teorie, že divadlo je život, film je umění a televize zábava, potom by Trier obstál na výbornou. Už úvod nastínil zcela jednoznačně, že by se měl divák připravit na plnohodnotný umělecký zážitek. Bohužel mám pocit, že právě toto umění zcela zastínilo zbytek filmu. Já viděl pouze obrazovou meditační koláž, než nějakou hlubší psychologickou sondu. Stopáž je naprosto nesmyslně přestřelená a divák tak sleduje 3 až 4 krát zcela totožné scény. Naopak několik hodně vydařených pasáží k vidění také je. Film je rozdělen na dvě diametrálně odlišné části. V té první jako by Trier nastínil odpornost lidského pokolení a v té druhé části jako by lidstvo odsoudil k čekání na nevyhnutelný konec. Finální scéna je sama o sobě 15hvězdičková a i přes vysoký počet snímků, který jsem za svůj život doposud viděl, tak bych ji neměl problém zařadit do pomyslné top 20. To bylo lepší a intenzivnější než orgasmus se ženou hmatatelného pulsu a občankou. Na druhé straně sledujete 15 za sebou totožný dialog s totožnou myšlenkou a to už přeci jen začne člověka nudit i srát. Obzvlášť při takto šíleně dlouhé stopáži. Jako by Trier počítal s tím, že se na jeho film nekoukají jen krásní, inteligentní a sexy mladí fešáci jako jsem já, nýbrž i zakoplexovaní pseudo intelektuálové, a tak si chtěl být Trier jistý, že jeho záměr a sdělení alespoň malinko pochopí a budou si tak mít večer v klubu nad sklenkou mléka o čem povídat. Také mě obtěžovali ve filmu pseudovědecké prognózy. Když už točím film, kde samozřejmě neberu v potaz, jak by takový zánik probíhal ve skutečnosti, tak bych ocenil, abych nebyl každých 10 minut konfrontován s nějakým vlastním pseudo vědeckým odůvodněním dané situace. Působilo to směšně a film to zbytečně degradovalo. Celkově tedy "jen" lepší 2 kousky. (06.09.2019)

Málokto vie točiť filmy, ktoré vyvolávajú množstvo ohlasov, tobôž, aby tie ohlasy boli úplne rozporuplné. Pred pár rokmi by som si po vzhliadnutí Melanchólie možno len nechápavo povzdychla a život by pokračoval ďalej. Teraz sa moja duša doslova zrazila s tou Larsovou, rovnako ako Melanchólia so Zemou. Počas sledovania tohto hypnotického príbehu smerujúceho k apokalypse sa vo mne vírili pocity najširšieho druhu a nemám tým na mysli práve tie pozitívne. Napriek tomu som sa po dych vyrážajúcom závere cítila bez Melanchólie a Trierovho vesmíru celkom stratená. Umenie, nádhera, jedna veľká báseň. Dve sestry stvárňujúce dva povahové kontrasty. Jedna duševne riadne labilná, druhá vyrovnaná a šťastná. Ako tieto osoby príjmu koniec sveta? Práve tak, že sa ich protipóly prekvapivo vymenia. (28.02.2014)

Bylo úžasné sledovat v kině bandu intelektuálu, jak koulejí očima a dělají, že všechno chápou. Stádo vede vůl a já se ptám, kdo tohle pohnal až tak daleko?! Lars von Trier je debil, možná trochu silné slovo, no moje pocity vystihuje doslova, tzv. "zážitek", který jsem si odnesl z kina (jo, ja na to byl v kině), ve mně vyvolal emocionální rozhořčení (někdo by si řekl, o to kluku jde) na které zapomenu po dnešním vydatném spánku. Depresivní kravina, kde Trier nevzal iluze jen malým holčičkám, které sní o pravě tom dni, který jim kráva Dunst absolutně zhatí, ale poukáže na zkažený svět, který nemá budoucnost. A nejenom to, prý jsme sami?! :O (to já kurva fakt nevěděl) a co Paul?! Kdo mi to vysvětlí? A co ta 19. jamka na hřišti? :O Pochopil jsem to až moc dobře, bojím se jen o the others... 2/10 (06.06.2011)

Taková spousta hereckých hvězd - a všechny bezezbytku využity. I přes zcela jinou výstavbu mi to v těch některých momentech připomínalo Kubricka, i když je to Trier jako vyšitý. Kirsten Dunst předvádí herecký výkon svého života a má dokonalá prsa. Nelze komentovat - tohle se musí vidět a nejhorší na tom je, že vstřebat to napoprvé je obtížné. Tudíž zatím hodnotím velmi subjektivně bez vyřčeného názoru a po dalších zhlédnutích dost možná změním hodnocení (očekávám, že spíše nahoru). "I know things." (09.09.2011)

To byla zase od Triera nálož. Přestože se pro mě jedná o jeden z jeho obyčejnějších filmlů, nemůžu ho hodnotit negativně. Nesmírně jsem si užívala tu skvělou plejádu herců. Charlotte Gainsbourg podala opět nejpůsobivější výkon, Sutherland byl zase nejzábavnější. Jak už bylo řečeno, první čast je slabší než ta druhá. Moc dobře nechápu, čeho se v ní režisér snažil dosáhnout. Justinino chování jsem vůbec nepochopila a měla jsem ji chuť něčím praštit po hlavě. Naštěstí tu byl A. Skarsgard, který mi nedovolil se nudit. Jakmile se přesuneme ze svatby do doby před průletem planety, všechno začne mnohem lépe odsýpat. Atmosféra je svým způsobem velmi znepokojující a postavy jsou výborně vykresleny. Konec mě nerozbrečel jako některé osoby kolem mě, ale spíš ve mě zanechal podivný pocit uspokojení. Asi už na mě Trier přenáší tu svou pošahanost. Jeho styl mi zkrátka sedí, i když mě dokáže nejasností svých filmů často naštvat. (29.06.2011)

A do pytle, já melancholik nejsem a nikdy nebudu, toto nééé! 30% (31.01.2013)

Jeden z nejlepších vizuálnych filmových počinov, ktoré som kedy videl a musím povedať, že Melancholiou je človek tak maximálne fascinovaný, že nás núti zamyslieť sa nad všetkým, že môžete tento film pozerať s otvorenými ústami a ani si neuvedomiť, že pozeráte na tieto scénky a aké pocity to vo vás vyvoláva. Úvod je absolútne dokonalý, hudba k tomu je dokonalá, herecké výkony sú obdivuhodné a celý ten nápad je skvelý. Osobne musím povedať, že prvá časť so svadbou je výborná a páčila sa mi, no nie je to nič v porovnaní s tým ako na mňa zapůsobila tá druhá. Keď máte v scénke vedľa seba Mesiac a Melancholiu, je to nádhera, rovnako ako keď sa Kirsten Dunst pod ňou v noci opaľuje. Je v tom všetko. Záver absolútne fantastický a silný... je tu veľká dávka psychológie, uveriteľných dialógov a tak skvelé spracovanie, že po dopozeraní ešte ostane nejaký čas v hlave. (28.08.2015)