Profesionální manželka

Chvílemi milé a vtipné, chvílemi těžkopádné. 1) Jsou přítomné všechny přísady pěkného francouzského filmu, ale kuchař (zde scenárista a režisér) je využívá nedostatečně. Z masa na minutkovou svíčkovou udělal průměrný guláš. 2) 29letý pěkný Jérémie Renier (syn Laurent) v těsných kalhotách potěšil oko zvrhlíka (moje). (17.12.2018)

Hezké kostýmy, hezké barvičky, oblíbení herci - ti ale nehrají naplno, jak to? Špatný dojem z filmu mi vytváří věkový rozdíl mezi staršími manželi... O osm let starší Denevue nevypadá vedle mladšího Luchiniho nijak zajímavě, nehodí se k němu, nebo on k ní... nevím. Milá hudba, někdy tedy až moc jednoduchá, ale dobrá práce s tradičním motivem... Škoda, že je film bez obsahu, to mě trochu vylekalo, ale pak jsem pochopil, že jde pouze o konverzační podobu komedií ze sedmdesátých let, jako by to bylo psané pro Girardot a Funése, nebo tak nějak / to by možná bylo milé /. Proč je to tak ukecané??? a žádné větě se nezasmějete?? Myslel jsem, že si všichni tři hlavní představitelé role vybírají ne podle honoráře, ale podle obsahu postavy, škoda.. mohl to být pěkný projekt. :-( (22.08.2011)

Díky představení ředitele pardubického filmového klubu jsem ve filmu našel, co mělo být nalezeno. K tomu i obhajova a vysvětlení toho přehrávání a množství pastelových barviček. Kousavá a vtipná kritika postavení žen v takto vysoké společnosti. Asi ne náhodou se bavilo kino plné papalášů a jejich manželek :) Fajnové zjištění je, že nejen muži jsou takový sebestředný hovada, ale i ženský jsou děsný mrchy, i když to nedávají tak najevo. Je to film prostě spíš pro ženský, ale pobaví snad i většinu mužů. Jen ten konec se moc nezdařil, když se to stále něčím nastavovalo, a mě už pěkně tlačila prdel v artovém kinu. Navíc ve filmu často zmíněný francouzský název Potiche - okrasná váza do bytu bez obsahu a nějaké další hodnoty. Skvěle vystižena úloha hlavní postavy v kritizované společnosti. (13.09.2011)

Tato komedie není komedií, herci se trapně potácí před kamerou a zoufale se snaží alespoň něco hrát. Ale kde nic není... Vše se tupě škobrtá až k samému diváky toužebně očekávanému konci. Dav skanduje: "Máma, máma, máma." A to stále ještě nenastala největší krize tohoto Ozonova dílka. Deneuve se chápe mikrofonu a začíná pět. Ozon se postupně propracoval ke svému vrcholu zoufalství, z dříve zajímavých sond do ženských duší se přehoupl k sondám do tuposti scénáře. (23.12.2012)

Keď ste šéfom veľkej firmy, ľahko nadobudnete dojem, že máte nad všetkým a všetkými moc a že pozícia vašej manželky je status quo domácej puťky. Lenže čo ak vás stretne profesionálne a zdravotné nešťastie? K slovu sa dostanú zrazu tí, ktorí na svoju chvíľu čakali až priveľmi dlho, na čele s manželkou. Príjemné a precízne štylizované Ozonovo retro, ktoré odkazuje na zlatú dobu francúzskej komédie, pričom som z neho cítil, že tieto časy sú už bohužiaľ skutočne preč. Príbeh sa ale nevyvíja úplne najpredvídateľnejšie, čo je určite plus, ale predsa len kombinácia Depardieu, Denevue a Ozon znie ako recept na najlešpí francúzsky film roka a nie len na príjemne strávený večer pred telkou. (17.12.2017)