Děcka jsou v pohodě

Děcka jsou v pohodě sice není film, který vám na dlouho uvízne v hlavě, ale rozhodně jde o jeden z těch povedených kousků. Není tu nouze o emocionálně silné scény, ale na nich film vyloženě nestojí, je to zkrátka takový optimistický film o radostech i starostech života. Uvolněná atmosféra, skvělé herecké výkony, zejména obou ženských představitelek, a úsměvné scény, uvolňující napětí ve vážnějších momentech, to vše umocňuje divácký zážitek. (29.01.2011)

Film zajímavý zejména námětem a scénářem, které v realizaci nepokazili ani režisér ani herci. Nápadité nahlédnutí do světa lesbického páru vychovávajícího dvě děti počaté ze spermobanky. Člověka zjímají už samotné reálie, a když se příjemně rozvíjí i samotný příběh protkávaný humorem i napjatými okamžiky, je to prostě lahoda. (01.09.2012)

ON NENÍ KDE KDO. ON JE DÁRCEM SPERMATU!...(Nebo obyčejnej zasranej vetřelec, kterej....)..... /// Julianne a Annette jsou manželé (?!), koukaj na ,,G“ péčko a ,,dělaj si to“. (Nechutný!). Mark je dárcem – spermatu. A píchá holku s ,,afrem“. (To mi nevadí). A jeho děti ho chtěj vidět. Holky nechtěj, aby děti řešili problémy bez nich a tak se všichni setkávaj a vyptávaj a poznávaj. A to, co vypadalo jako ptákovina mě začíná celkem bavit. Ukazuje se totiž, že ta ,,odlišná“ domácnost je vlastně naprosto, ale naprosto normální. (Luďo). Což má na svědomí Paul. (TENHLE fakt né!!!). Zajímavej příběh plnej vztahů (což nesnáším!). Ty vztahy jsou ale trochu jiný a snad i díky hereckýmu představení těch dvou mamin, se z toho všeho vyklubal pohodovej (klidnej) ,,dramaťák“. A co u vás? Děcka ,,all right“? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem dárce. A výsledky mé práce mě chtějí poznat. 2.) Nevím, proč se lesby dívaj na filmy s homoušema. 3.) Thx za titule ,,ni.na29“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (10.07.2011)

Nepřekvapuje mě to nadšené přijetí u amerických kritiků a převažující pozitivní odezva u nás, protože Lisa Cholodenková napsala a natočila svůj zatím nejdiváčtější film, ve kterém nemá potřebu diváka s čímkoliv konfrontovat (vytrhávat ho z jím dobře známého prostředí a seznamovat ho s uměleckou subkulturou, narušovat jeho představu o vlastní sexualitě tím, že poté, co se identifikuje s hlavní heterosexuální postavou, z ní udělá queer hrdinku). DĚCKA JSOU V POHODĚ jsou sice distribuovány (v Americe v létě proti velkým blockbusterům, u nás Aerofilms) a propagovány (prostřednictvím cen a pochvalných výroků recenzentů) jako indie film, ale přitom kromě ozvláštnění v podobě homo/bisexuality hlavních ženských postav se užívá strategie mainstreamového filmu. Divák nemá přemýšlet nad tématy, která jsou echt-aktuální (vychovávání dětí homosexuálním párem, umělé oplodnění), protože ta jsou buď nedostatečně rozvedena nebo odlehčena, a tak slouží pouze k zasmání. Homosexuální pár ztvárňují herečky, které jsou heterosexuální, a nepomůže ani sebereflexivnost v podobě dialogu mezi matkami a synem, kdy matky řeknou, že se dívají na gay porno, protože jim u toho lesbického vadí, že v něm hrají heteračky. Obsazení vůbec svádí k myšlence, že Lisa Cholodenková chtěla spolupracovat s Julianne Mooreovou, protože ta pochválila její debutový snímek VYSOKÉ UMĚNÍ, a Julianne Mooreové se podobná role hodila, protože si v poslední době vytváří mediální image jakožto herečka, která se angažuje v otázkách homosexuálních sňatků (a sama "provokuje" svou údajnou bisexualitou, a tak ve filmu vlastně hraje sama sebe). Nejspornější je ovšem rozpor mezi politickou nekorektností (film jako politikum, které hlásá, že homosexuálové mohou vychovat zdravé a "normální" děti a že sexualita není zas tak jednoduchá věc, protože touha může být v rozporu s tím, jak se identifikujeme) a politickou ultrakorektností (opravdu je nutné mít ve filmu někoho černé barvy pleti, aby se neřeklo?, opravdu je nutné podtrhovat stereotyp o butch lesbě v případě stylizace postavy Beningové?, opravdu je nutné nakonec zůstat u "neměnnosti sexuality", když je bisexualita vnímána jako nerozvážný úlet, způsobený nešťastností ve vztahu?). Jde tak o přesně ten typ "feel-good" filmu, u kterého mnozí vypínají kritické myšlení - ano, jednotlivé složky jsou v pohodě (režie, scénář, herecké výkony), ale celek je značně problematický a vnitřné rozporný. (23.12.2010)

Vcelku pohodový, příjemný film, ve které sice hraje prim spíše jeho dramatická linka, avšak sem tam se objeví i humor a odlehčení. Herci jsou velmi dobře vybráni, představitelé teenagerů nejsou otravní, Mark Ruffalo je naopak velký sympaťák, ale jinak snímek stojí hlavně na výborném herectví Julianne Moore a Annette Bening. Film nepostrádá silnější emoce a konec není úplně tak jasně čitelný, jak by se na první pohled mohlo zdát. Slabší 4*, chybí mi zde více originálnější příběh a větší dávka humoru. (28.08.2012)