Děcka jsou v pohodě

Nepřekvapuje mě to nadšené přijetí u amerických kritiků a převažující pozitivní odezva u nás, protože Lisa Cholodenková napsala a natočila svůj zatím nejdiváčtější film, ve kterém nemá potřebu diváka s čímkoliv konfrontovat (vytrhávat ho z jím dobře známého prostředí a seznamovat ho s uměleckou subkulturou, narušovat jeho představu o vlastní sexualitě tím, že poté, co se identifikuje s hlavní heterosexuální postavou, z ní udělá queer hrdinku). DĚCKA JSOU V POHODĚ jsou sice distribuovány (v Americe v létě proti velkým blockbusterům, u nás Aerofilms) a propagovány (prostřednictvím cen a pochvalných výroků recenzentů) jako indie film, ale přitom kromě ozvláštnění v podobě homo/bisexuality hlavních ženských postav se užívá strategie mainstreamového filmu. Divák nemá přemýšlet nad tématy, která jsou echt-aktuální (vychovávání dětí homosexuálním párem, umělé oplodnění), protože ta jsou buď nedostatečně rozvedena nebo odlehčena, a tak slouží pouze k zasmání. Homosexuální pár ztvárňují herečky, které jsou heterosexuální, a nepomůže ani sebereflexivnost v podobě dialogu mezi matkami a synem, kdy matky řeknou, že se dívají na gay porno, protože jim u toho lesbického vadí, že v něm hrají heteračky. Obsazení vůbec svádí k myšlence, že Lisa Cholodenková chtěla spolupracovat s Julianne Mooreovou, protože ta pochválila její debutový snímek VYSOKÉ UMĚNÍ, a Julianne Mooreové se podobná role hodila, protože si v poslední době vytváří mediální image jakožto herečka, která se angažuje v otázkách homosexuálních sňatků (a sama "provokuje" svou údajnou bisexualitou, a tak ve filmu vlastně hraje sama sebe). Nejspornější je ovšem rozpor mezi politickou nekorektností (film jako politikum, které hlásá, že homosexuálové mohou vychovat zdravé a "normální" děti a že sexualita není zas tak jednoduchá věc, protože touha může být v rozporu s tím, jak se identifikujeme) a politickou ultrakorektností (opravdu je nutné mít ve filmu někoho černé barvy pleti, aby se neřeklo?, opravdu je nutné podtrhovat stereotyp o butch lesbě v případě stylizace postavy Beningové?, opravdu je nutné nakonec zůstat u "neměnnosti sexuality", když je bisexualita vnímána jako nerozvážný úlet, způsobený nešťastností ve vztahu?). Jde tak o přesně ten typ "feel-good" filmu, u kterého mnozí vypínají kritické myšlení - ano, jednotlivé složky jsou v pohodě (režie, scénář, herecké výkony), ale celek je značně problematický a vnitřné rozporný. (23.12.2010)

Děcka nepřináší z hlediska příběhu a sdělení nic, co už bychom neviděli tisíckrát nikde jinde: Štastná rodinka nechává pod povrchem kvasit drobné křivdy, ty s narušením rovnováhy (katalizátor Mark Ruffalo) vyplavou na povrch a dochází k dramatickým konfliktům. Výsledkem dramatické linie je pak banální poselství o tom, že i když je soužití někdy obtížné, je rodina (nebo vztahy) nenahraditelná. Že tuhle famílii řídí dvě lesbické matky, to už je jen takový detail. V jádru totiž stejně stojí trefně napsané postřehy a dialogy, které jakoby vypadly z našeho každodenního života. Herci si navíc dobře napsané výměný náramně užívají a tak jde i přes značnou neoriginalitu, a závěrečné sklouznutí k omšelému moralizování, o neskutečně příjemnou konverzační komedii (s příležitostnými ostny dramatu). 7/10 (27.02.2011)

Film Děcka jsou v pohodě zcela bezpochyby dostál svému názvu. Je totiž také zcela naprosto "v pohodě.":) Snímek je maximálně příjemný, přirozený, lehký a vtipný. Stejně jako jeho herecké obsazení. Všichni do svých rolí skvěle pasovali a ztvárnili je přirozeně a přesvědčivě. Nenáročný příběh, který si mě získal svou opravdovostí a laskavostí. (04.09.2012)

Celkem originálně pojaté z hlediska postav, ale jinak klasická dramédie, která poměrně rychle zapadla a ze které vyčnívá hlavně jako vždy dokonalý Mark Ruffalo. 100 minut uteklo jako voda a já rád doporučím každému, kdo tyhle žánrovky primárně vyhledává. Ačkoliv by pravděpodobně našel i působivější. PS : český název mi přijde hodně zajímavý. (26.09.2017)

Julianne milá, hezká a říkejte si co chcete, ale stále vypadá mladě, Annette otravná a ne-hezká. Film popisuje život dvou lesbiček s dětmi, které chtějí poznat svého biologického otce (1 osoba) a o tom, jak se život celé rodiny trochu zvrtne. Jak žánr napovídá, jde o vážnější komedii, která je ale zároveň uvolněná a lehce koukatelná. 70% (17.01.2011)