Jack Goes Boating
Jack sa chystá vyplávať
Jack Goes Boating
Režie:
Philip Seymour HoffmanScénář:
Robert GlaudiniKamera:
W. Mott Hupfel IIIHudba:
Grizzly BearHrají:
Philip Seymour Hoffman, Amy Ryan, John Ortiz, Elizabeth Rodriguez, Daphne Rubin-Vega, Harry L. Seddon, Salvatore Inzerillo, Lola Glaudini, Trevor Long (více)Obsahy(2)
Jack (Philip Seymour Hoffman) je řidičem limuzíny, jenž sní o práci v newyorské hromadné dopravě a miluje reggae. Většinu času tráví se svým spolupracovníkem a nejlepším přítelem Clydem a jeho ženou Lucy. Ti Jacka seznámí s Connie (Amy Ryan), která s Lucy pracuje v brooklynském pohřebním ústavu. Connie má na na svého nového přítele dobrý vliv – Jack se učí vařit, jde za novou kariérou a učí se plavat, aby v létě mohl vzít Connie na její vysněnou projížďku na lodičce. Zatímco však Jack a Connie pomalu propadají své lásce, manželství Clyda a Lucy se začíná otřásat v základech. Sledujeme, kterak se oba páry musí vyrovnat s nevyhnutelným osudem svých vztahů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (99)
Režisérská prvotina se PSH povedla nad očekávání..z malého příběhu vyčerpal všechnu melancholii a energii, jen tak dál!! ()
Tak to bol trochu inší typ romantiky na aký bývame zväčša zvyknutí. Sám som bol zvedavý na tento režisérsky počin Philipa Seymoura Hoffmana, no akosi som čakal viac. Príbeh ako taký vôbec nebol nejaký zlý, ale zase ani nič nadpriemerné. Viac mi na tom prekážal ten miestami až neprirodzený štýl a správanie niektorých postáv mi prišlo ako keby boli fakt na drogách (teda s výnimkou scén, kde naozaj na drogách aj boli). Ale inak pekne vystihnutá túžba jedného samotára ako sa snažil skoncovať so svojou samotou, k čomu mu samozrejme dopomohol aj najlepší kamarát. Ten posledný prestrih pred titulkami ma veľmi zamrzel, ale to asi každého... ()
Celkem nic nového pod sluncem, navíc jsem možná už trochu přesycen těmito nezávislými snímky o životních outsiderech, kteří najednou přijdou na to, jak nabýt štěstí, a ono jim to štěstí spadne přímo do klína a udělá jim dobře. Zde si to Jack, řidič limuzíny (!?), uvědomí a štěstí (ruku v ruce se ženou) nabude až v dosti pokročilé fázi svého produktivního věku. ~ Ačkoli už od úvodních sekvencí jsou zřejmé sympatičnost postav i optimismus (viz např. reggae) či jakési zvláštní kouzlo, jež toto zasněžené indie drama s komediálními prvky vyzařuje, stejně nejsem schopen se zbavit jisté pachuti vědomého nakumulování řekl bych až tradičních či obvyklých motivů a postupů pro nezávislý film. ~ Jack Goes Boating je především do interiérů situovaný konverzační relativně malý, přesto kvalitně natočený snímek o překonání sebe sama, o učení se novým věcem, o následování vytyčené cesty vedoucí k cíli. O naučení se plavat v životě, ve vztahu k ženám. O naučení se být šťastný, plavit se na loďce a vyplout na širé dosud nepoznané moře partnerského soužití, jehož složitost a komplikovanost je názorně ukázána na páru, s nímž se Jack přátelí. ()
Tenhle film se Vám buď líbí nebo nelíbí já bohužel patřím k té druhé skupině. Moc jsem se na to těšila převážně kvůli tomu, že je to režijní debut Philipa Seymoura Hoffmana. Je to jiný film než ostatní a tím je trochu zajímavý, ale pro mě byl děsně nudný a zdlouhavý. Vůbec mi to nechtělo utíkat a hlavní čtyři postavy mi vůbec nesedli. ()
moc hezké. moc dojemné. plus jsem se teda moc nasmála - ať už šlo o nesmělost dialogů, koalu, hoffmanovi vlasy nebo pozitivní písničku... krásně absurdní, jemný humor. ()
Nakonec mily, ale naladit se mi tentokrat trvalo o poznani dyl... ()
Film zostáva v strehu pred snami a sklamaním štyroch priemerných ľudí na emocionálnej horskej dráhe. Je to vznešene hraný film, veselý a srdečný. 6/10 ()
co to sakra bylo??! od zacatku do konce jsem se smala jako nezrizena protoze proste....tohle neslo...dialogy byly bud k smichu (a fakt nejsem priblbla pubertacka kterou rozesmeje slovo sex) nebo byly totalne vysinute a chovani postav taky...ne ze by zamysleny dej byl spatny - film o outsiderech beru a myslenka, ktera z toho mela vylezt taky nebyla zla...ale ne TAKHLE!... jak mohl Jack goes boating na nekoho pusobit jako "silny film o obycejnem zivote" asi nikdy nepochopim ()
Co a kdo je vlastně normální ............. ()
Jak trefně okomentovala má žena: "Tohle je film natočenej pro magory, aby si nepřipadli, že jsou magoři jen oni, ale mnohem víc dalších po světě skáče." 60% ()
Úžasně křehké a civilní hořkosladké drama. Nevzpomínám si, bych někdy cítila ke všem hlavním postavám tolik láskyplného pochopení a sympatií. P.S.Hoffman svojí režisérskou prvotinou prokázal, že není jen excelentní herec, ale i režisér. ()
Takový ten ze škatulky "ničím nenadchne, ale ničím ani neurazí". ()
Jack (Philip Seymour Hoffman) by poprvé v životě chtěl zaujmout mladou ženu, Connie (Amy Ryan), a udělá pro to cokoliv. Třeba se hodlá nauřit plavat, aby mohl vzít Connie v létě na vodu, nebo se chce naučit vařit, aby mohl pro Connie uvařit večeři. Naštěstí má skvělé přátele, Clyde (John Ortiz) a jeho ženu Lucy (Daphne Rubin-Vega), kteří jsou mu na jeho cestě podporou. Ale čím více se Jackovi začíná u Connie dařit, tím více se vztah Clyda a Lucy bortí... I Philip Seymour Hoffman se vydal do vod "udělej si vše sám vod", a vrhl se jak na režii tak i hlavní roli tohoto snímku (není divu, když jej měl dopodrobna nastudován ze stejnojmenné divadelní hry). A světe div se, ono mu to vyšlo - možná to bylo tím, že z filmu vyzařovala taková radost, kterou do něj Philip Seymour Hoffman i ostatní herci vkládali. K několika scénám bych sice asi měl co vytknout, ale není to nic tragického, a naopak ty příjemné scény to bohatě vyvažují. Herecké obsazení mi taky sedělo, Hoffmana mám rád, a s ostatními jsem se okamžitě dokázal sžít. Chvilkama jsem měl pocit, jako bych se nedíval na film, ale na příběhy kolegů z práce... ()
Jeden z nejdepresivnějších a nejnudnějších filmů, co jsem v poslední době viděla.. Jsem ráda, že to mám za sebou. Pohled na životy lidí, kteří podle mě jen přežívají a nežijí a být jimi, tak jsem se už asi dávno raději zastřelila...Hoffman je tak skvěle nechutně slizkej, že bych ho na sebe nenechala sáhnout ani pohrabáčem. Jeho budoucí přítelkyně - no, ta i jeho nejlepší přítel - myslím, že všichni chodili do stejnýho ústavu. Vleče se to, nezajímalo mě jak to skončí, viděla jsem tam předzvěst "konce" Hoffmana a divím se, že to takhle dlouho ještě vydržel. Osobně mi bylo líto Lucy, která žila již dlouhou dobu ve vztahu, ve kterém být nechtěla...být tam dítě, tak je v tom vztahu doteď.... ()
Režijní debut výborného herce, kterým nic vyloženého nepokazil (a zopakoval si vlastní divadelní práci). Přirozené herectví v přirozenosti života, zachyceno v náznacích obyčejné romance, lehce se vyhýbající zbytečným gestům a přemíře slov. 80% ()
Závěrečná půl hodina posouvá ten film hodně vysoko. Mimochodem Philip Seymour Hoffman mi zde hodně připomínal Giamattiho kreaci z Bokovky (oba jsou obrovskými osobnostmi amerického nezávislého filmu) a jen mě utvrdil v tom, že patří k těm vůbec nejlepším hercům současnosti. ()
Další z řady lidských tragikomedií o hledání a trácení štěstí a lásky. Hoffman již po několikáté hraje trochu divného, obtloustlého, vyplašeného čtyřicátníka s velmi nízkým sebevědomím. Rád bych si postěžoval, že Hoffmanův talent by měl být využíván taky na jiné role, ale bohužel nemohu, jelikož on je prostě nejlepší a s nikým jiným by se mi tento film pravděpodobně nelíbil. ()
Tak trochu jiná romantika. Prý je to film o podivínech. Takže vlastně docela ze života, ne? ()
Sama se divím jak jsem tomuhle filmu propadla. Je to romantika, ale hodně zvláštní. Jack potřebuje spřízněnou duši a nachází ji v Connie. Díky ní a naopak, začínají ve svých čtyřiceti letech dospívat a zažívají to, co je normální ve dvaceti. Jack se učí vařit a to, jak si v duchu nejen vaření, ale i ostatní věci představuje, bylo vizuálně hodně povedené. Amy Ryan panu herci Hoffmanovi statečně sekunduje. Jeho kámoš je zároveň jeho rádce a průvodce životem. Přitom on samotný má ve svém soukromí docela problémy. Komorní film, působící smutně, ale on je nakonec vlastně hodně veselý. ()
Jack sa chystá vyplávať je film, v ktorom majú skúsenosť s varením len profesionálni kuchári. Aspoň spočiatku. Čiže žiadna nalinkovaná genderová korektnosť typu „ženy áno, muži nie“, to vôbec, s týmto ten film neoperuje. Prvá veta implikuje dva výklady. Buď je Hoffmanov režijný debut a labutia pieseň v jednom absurditou na druhú, ktorá s divákom komunikuje priznaným, osobito nadsadeným spôsobom a vyššie uvedené je len jednou z nich, z tých absurdít. Alebo je ten film plný podobných násilne vynútených scenáristických strát zmyslu pre realistickú mieru. Dodajme kontext a možno sa vyjasní. Jack sa chystá vyplávať je totiž film inzerovaný ako realistický. Lenže štyria ľudia prežívajúci svoju štyridsiatku, alebo niektorí len nábeh na ňu, môžeme len odhadovať, a nik z nich nevie ani len kurča upiecť? Dobre, konštrukt, ale ich vec. Číry pragmatizmus hovorí, že majú reštaurácie. ___ Vhodnejšie by ale bolo napísať, k tej realistickosti, že ide o film akoby priam programovo vyjduvší z festivalovej Mekky amerických nezávislých filmov Sundance, pričom v tomto konkrétnom prípade škatuľka „nezávislý“ síce možno koreluje so spojením „film vyrobený mimo veľké štúdio“, no menej už so slovom „realistický“. Ale zas to od nás nie je odtrhnuté až tak úplne. Len to stráca body miernou idealizáciou. A teraz nejde o pohľad povýšenecky kverulantský v zmysle „romantická komédia, to je len taký nedorobok tých ozajstných filmov“. Nič také. Pretože ozajstný film nejestvuje. Čo to vôbec je? Jestvujú len rozličné žánre a typy filmov, ktoré rôznym spôsobom napĺňajú alebo modifikujú stanovené konvencie. ___ Vyplávanie v titule filmu kauzálne predpokladá statickosť, stojatosť, zmeravenosť. Možno ide o priehľadnú vzťahovú metaforu, ktorá ponúka spoiler už len po prečítaní názvu, možno o akési „hľadanie cesty mentálne vyhoreného človeka k svetlejším zajtrajškom“. Uvidíme. ___ Skúsme ten film kamsi zaradiť. Jack sa chystá vyplávať nie je nepriznaná soap opera. Nie je to weird svojráz pracujúci s deadpan poetikou či freakmi zahusteným svetom. Nie je to ani veľkoštúdiový rom-com mainstream, nie tak úplne, naň je to až príliš melancholické, outsiderské a neatraktívne. Ale hlavne to nie je dostatočne osobité. To posledné už bolo konštatovanie k filmu samotnému, nie k opozičným definičným znakom romantických komédií majoritných filmových štúdií. ___ Anglický jazyk má na definovanie tejto adaptácie divadelnej hry najvýstižnejšiu kategóriu. Dramedy. Taká tragikomédia, na ktorú sú namotávané situácie adekvátne diváckym očakávaniam z daného subžánrového zaradenia. Nevedno, či rýchlo prchajúca, uvidíme po čase, ale predpoklad je, že áno. Posmutnelá, nie skľučujúco depresívna, loserská, ale vôbec nie chcípácka, zdržanlivá, nie však asketická. ___ Až by sa žiadalo napísať, že newyorská opozícia voči hollywoodskemu naratívnemu modelu. Čo je hlúposť, alebo fajn, ale najskôr by sme si museli definovať hollywoodsky prístup k romantickej komédii a zistíme, že Jack sa chystá vyplávať žiadny rapídny odklon od nich nepredstavuje. Každá postava tu totiž napĺňa svoje konkrétne stanovené ciele, rozprávanie obsahuje pracovnú a súkromnú líniu, každý charakter je jasne čitateľný a zaradený. Všetko sú to znaky klasického rozprávania. Dokonca je tiež nastolená jeho kľúčová identifikačná črta, deadline, v tomto prípade leto, v ktorom sa „Jack chystá vyplávať“ a začať si vzťah s Connie. ___ Jack je slúchadlami ovešaný, zavalitý, vľúdny hromotĺk bývajúci u svojho strýka v predmestskej časti New Yorku. Počúva hudbu, teda jednu nahrávku dokola, pôvodnú verziu Rivers of Babylon od The Melodians, aby to možno čosi symbolicky zdôraznilo. Môžeme domýšľať. Je zima. Zoznámi sa s Connie, ktorá na byte u kamarátky Lucy rozpráva príhodu o svojom otcovi. Jack nikdy nevhupol do partnerského vzťahu, Lucy takisto nie, vyzerá, že je osamelá. Taká milá, submisívna osôbka s neveľkými nárokmi na svojho partnera. ___ Všadiaľ navôkol panuje zimná atmosféra, aspoň zo začiatku, sledujete a len čakáte, až „Jack vypláva“ a z filmu sa vykľuje sladkobôľna propagácia rodinných hodnôt končiaca kdesi na Manhattane pri pouličnom, nadbytkom svetiel vyzdobenom vianočnom stromčeku a padajúcom snehu. A myslíte si, že odhadujete správne, ale zároveň stále váhate, lebo ide o režijný počin Philipa Seymoura Hoffmana. Toho chlapíka, dnes už po smrti, ktorého meno a výzor máte zafixovaného z filmov Magnólia, Hriešne noci, Capote, Mission: Impossible III. či Než sa diabol dozvie, že si mŕtvy, a ktorý práve nakrútil klasickú trojaktovku, do ktorej obsadil samého seba. Jack samotár. Jack sa letmo zoznamuje s Connie. Jack v bytových priestoroch Lucy a Clydea varí pre všetkých večeru. Ale hlavne pre Connie. A táto časť si z celku odkrajuje takmer tretinu. ___ Seymourov film krotko ubieha, plynie, občas sa vytasí s nejakým zásadným deus ex machina typu Connie v preplnenom metre zbije anonymný chlap len preto, aby následne v nemocnici prijala pozvanie od Jacka na večeru. A môžeme pokračovať: Profesionálny kuchár Cannoli, ktorý má Jacka naučiť čosi uvariť, je samozrejme Lucyina bývalá známosť, čo Clyde Jackovi rozšíri a dozvedieť sa o tom musí aj Lucy. Aby bol dôvod k ich rozpadávajúcemu sa vzťahu. ___ A podobne vynútené nie že barličky, ale priam obrovské pomocné barle, bez ktorých nie je možné, aby rozprávanie vôbec nejakým spôsobom napredovalo, sa tu vyskytujú pomerne intenzívne. Aj ten subtílne kolabujúci vzťah medzi Lucy a Clydeom ako opozícia voči vyvíjajúcemu sa vzťahu Jacka a Connie, akoby nevychádzal z potrieb a funkcie v rozprávaní, ale nutne bolo potrebné vytasiť sa s najväčším klišé „niečo končí a niečo iné začína“. Téza. Nie hneď utópia, ale skúsme presnejšie, idealizujúce ružovkasté okuliare. Jednorazové. Nie zo zaprášeného výkladu trafiky, ale z ľahko pompéznejšieho jarmoku. ___ Spočiatku do popredia presvitá také videnie sveta, v ktorom je nutné byť na kohosi naviazaný a zdieľať s ním spoločný život. Z newyorskej reality je prezentovaná výlučne malá hŕstka ľudí, očividne so sebou spokojných, nižšia stredná trieda, a Jack akoby k nim nezapadal. Neznamená to, že ho nemajú radi, Lucy a Clyde, ale odmietajú sa stotožniť s takou jeho verziou, ktorá je až príliš samostatná. Bezbrehý individualizmus akoby už nebol in. Je potrebný partnerský sidekick, monogamia ako hýčkaná a cieľová životná stanica. Lenže aj tu sa dá oponovať, pretože kdeže bol Jack tých pár rokov zabednený, keď im jeho vzťahová absencia začala prekážať až teraz? Nárazovo a nezvratne má nutkanie naučiť sa variť a súbežné s tým plávať. ___ Nechcem nikomu zasahovať do nárokov na osobu, s ktorou mám zdieľať spoločný život, ale ak k získaniu vzťahu stačí varenie a plávanie ako znaky prekonania samého seba, tak je to prinajmenšom rozprávkarstvo. Našťastie neskĺzavajúce do podoby akejsi plošne blábolivej báchorky, pretože stále nejde o dielo propagačne šťastné takým tým nástojčivým reklamným spôsobom, ale vzhľadom k Jackovi o dielo až jemne motivačné, ktoré sa zároveň principiálne nedá odsúdiť, lebo hoci je zjednodušujúce, nie je iritujúce. Taký coming of age vekom postáv oneskorený o dobrých tridsať rokov. Skúste si na Jacka spomenúť o mesiac plus a dajte vedieť, či prázdna fráza „priemerné filmy sú tie najšumivejšie“ je naozaj len frázou. () (méně) (více)