Lepší svět

Umění nastavit idiotům tvář a zachovat si svoji čest nezvládá každý z nás. Ovšem i to nejde donekonečna, jak zjistíme v utečeneckém táboře kdesi v Africe. A pak je tu ta druhá skupina lidí, u kterých k rozdmýchání vášní stačí malá jiskřička, ze které ovšem může vyšlehnout ohromný plamen obracející se proti nim. (02.08.2013)

Docela mě zklamalo, že zrovna oskarový severský film je má naprosto neoriginální scénář a je vlastně takovým koncentrátem prvků typických pro dánskou, švédskou nebo finskou kinematografii. Všechna témata, kterých se Lepší svět dotkl, byla už mnohem lépe zpracována v jiných severských filmech, které jsem viděl. Paradoxně, na to jak je film roztříštěný, působí nakonec, v rámci možností, docela komplexně. Scénář byl z mého pohledu opravdu poněkud slabší, mnoho věcí bylo příliš vykonstruovaných a braných tak nějak samozřejmě, přestože se jednalo o zlomové momenty. Z herců byl nejlepší africký lékař a Thomsenův syn, oba dva typově perfektně vybraní. Dal bych tomu tak tři a půl hvězdy, ale zaokrouhlím nahoru. (05.03.2012)

Mně se líbí, jak Bierová nekriticky střílí do vlastních (ženských) řad a její dílo nenese (naštěstí) žádný stopy hloupýho feminismu, ke kterýmu mají někdy na severu blízko. Myslím tim portrét doktorky, která někdy vlastní hloupostí, komplikovaností a sveřepostí dělá věci horší, než by mohly bejt. Ale je fakt, že se jemně, žensky, ciltivě a citově, mění a učí. Učí se odpouštět, jako my všichni :-). Jinak je zase na co koukat, pani režisérka má co říct, včetně africký epizody. (13.03.2012)

Nešlo by příště činit svět lepším bez glycerinových slz, zkratkovitého jednání postav (které scenárista „přepisuje“ nebo dočasně „odepisuje“ čistě podle toho, jakou extrémní emoci zrovna potřebuje mít na plátně), mechanicky akurátního načasování dramatických situací (výbuch, pokus o sebevraždu) a kýčovitých záběrů přírody a zpomaleně utíkajících afrických černoušků? 50% Zajímavé komentáře: Marigold, FlyBoy, liborek_, jhrasko, fuckme, AlexanderK (05.03.2012)

Velmi dobře zkonstruované drama neustále konfrontující jedno z dilemat, které hýbe dnešním světem - bránit se, či předem zamezit hrozícímu řetězci násilí, i když se to třeba může jevit jako projev slabošství. Bierová podmanivě ukazuje křehkou hranici mezi oběma přístupy a skrze ní lehce spojuje i vzdálené kontinenty a vysoce se pozvedá na intimní a individuální drama, i když převládající melodramatičnost v závěru přeci jen bohužel rychle sráží onen široký rozhled k zemi. Poněkud ploché a očistné rozřešení složité problematiky však přeci jen slibuje silný emocionální dopad na diváka, kterému napomáhá především neobyčejné herecké ztvárnění chlapce, zvláštně poznamenaného smrtí své matky. (22.02.2011)