Děti moje

povedená havajská oddychovka s prvky dramatu.. ale pět oscarových nominací? bez komentáře.. slabší 4* (24.02.2012)

Alexander Payne má zvláštní schopnost točit čisté a silné filmy o lidech a vztazích mezi nimi, to je i případ The Descendants - ty mi svou atmosférou trochu připomněly někdejšího vítěze Sundance festivalu Little Miss Sunshine - taky jde svým způsobem o road movie, během které dojde ke stmelení rozklížené rodiny. Payne zasadil příběh na Havaj, která všemu dodává tak trošku starobylý magický nádech, příběh je jednoduchý, ale čistý, žádné zbytečné kličky - jen dvě roviny, které se ve své podstatě protnou a dávají filmu téma a název. Herecké výkony fajn, jedinou kaňkou je hodně nasilno naroubovaná postava Sida, který byl do příběhu dosazen velice zřejmě proto, aby vytvářel zvláštní a komické situace, bohužel je to tak zřejmé, že to divákovi trochu zkazí náladu. Celkově hřejivý film, nic zásadního, ale ani nic banálního nebo komerčního. 7/10 (17.03.2012)

George Clooney: vynikajicí! Míra patosu: vyvážená! Pocitový cheat v podobě prosluněné Havaje: geniální! 80% (16.04.2012)

Chlap ktorý vôbec netuší čo má robiť, a pritom musí riešiť jednu situáciu za druhou. V príbehu sa ale v podstate neudeje žiadna zapamätovatelná scéna. Všetko to po celú dobu ťahá Clooney sám. Pokus o civilné drama, ktorý síce nehraje prehnane na city, ale nijako zásadne nebúra hranice svojho žánru. (14.05.2012)

"Proč se všechny ženy v mém životě takhle soustavně ničí ?!" (08.03.2017)

Payne potvrzuje pověst filmaře vyplňujícího klasické šablony výjimečně nešablonovitým materiálem. The Descendants přímo vybízejí ke kýčovitému zpracování, leč ruka scénáristů vždy v poslední chvíli zasáhne a zasadí diváckému očekávání nějakou pozoruhodnou podpásovku (příklad za všechny - návštěvy u smrtelného lóže naruby). ___ Nejlepší Clooneyho herecký výkon v kariéře - konečně vyvážená syntéza postavy a herce, v níž nepřevažuje ani jeden. Oscar (ne)bude zasloužený. (24.01.2012)

Není to až takové mlácení prázdné slámy jako Bokovka. Mluví se tu o spoustě nepříjemných věcí jako je rozpad rodiny, smrt manželky a ztrátě kulturní identity země. Herci jsou přesvědčiví a emoce věrohodné. Jenže se nemůžu zbavit dojmu, že se o všem opravdu jen "mluví". Všechny problémy jsou vyřešeny nakonec relativně hladce a těm špinavým věcem, které provázejí umírání, se film důsledně vyhýbá a radši diváka ukolébává (ke konci už velmi otravnými) všudypřítomnými tóny ukulele. Je to prostě jen hra na vážnost. Hollywoodský princip schovaný za pověst nezávislého filmu. (27.01.2012)

Typická sladkobolná limonáda, skoro jako z pera Nicholase Sparkse. Co ji ale činí nadprůměrnou, když je tak "typická?" Nepochybně nenásilnost a celková nepodbízivost daného tématu. Dále také skvělá výprava a hudba. Jednoduchý, leč silný příběh. A v neposlední řadě také George Clooney, který čas od času nehraje kravaťáka / šviháka / womanizera a vezme roli, která je obyčejnému člověku trochu bližší. A že i v ní je brilantní je snímek Děti moje důkazem. (28.01.2012)

George Clooney je napůl havajan a hraje jak o život a křičí "Dejte mi toho voskara!". Slušné drama... Payne si na režisérské stoličce vede dobře. Shailene Woodley velké plus. Zbytek jakžtakž... (27.02.2012)

Napriek tomu, že sa hneď na úvod filmu vyjadrí hlavní predstaviteľ (J. Clooney) o Havaji ako o bežnom mieste, kde majú ľudia svoje bežné problémy, nemôžem s ním súhlasiť. Havajské ostrovy sú na 99% rajom a filmy natočené tam sú pre mňa stále okulahodiace. Veď kto z nás Stredoeurópanov by tam nechcel aspoň raz počas svojho života zavítať?! Ale teraz späť k filmu... Po tom, čo som sa dozvedel, že sa dej film točí okolo ženy v kóme a rodinných problémoch s tým súvisiacich, čakal som samé slzy, obviňovanie sa, či nepríjemné stretnutia počas čakania na chodbách nemocnice. Našťastie sa to nestalo a príbeh o nešťastnej udalosti sa odohráva v úplne inom duchu, a tiež s príjemnou štipkou humoru. Ako už bolo viackrát spomenuté a napísané - niečo v štýle podobného filmu, a to 50/50. Ak sa vám páčil aj tento spomínaný film, tak z tohto sklamaní nebudete. (28.09.2012)

Film aneb já jsem George Clooney a já chci oskara. Přesto, že se snaží, působí to celé přes všechnu závažnost lacině a tempo snímku je až nudně pomalé. (19.03.2012)

Vše působí nenuceně a přirozeně s ne zrovna příjemným tématem. Občas jsem se i pousmál a být film o půl hodinu kratší, tak jsem spokojenější. (23.01.2012)

Je to sice totálně nepřesné a nevystihující přirovnání, nicméně mi tenhle režijně-scenáristický počin Alexandra Paynea připomněl filmy Elii Kazana. U něj jsem také viděl precizní práci s herci, kdy dokázal ze všech přítomných doslova vyždímat každičkou emoci a dát tak jednotlivým scénám ohromnou vnitřní sílu. Bohužel mi u něj neseděl kontext, do kterého ony herecké etudy zasazoval - a stejné je to tady. Síla hereckých výkonů vedených až na dřeň nezakryje jistou prázdnotu a spíš instantní než opravdový sentiment, který se tvůrci snaží zamaskovat exotickým prostředím Havaje, jako by příběh sám o sobě neměl dostatečnou sílu. Akcentování sounáležitosti s rodnou hroudou tak nakonec působí jako berlička - řekl bych, že naprosto zbytečně, rodinné trable by totiž na dobrý film samy bohatě stačily. 3,5* (24.01.2012)

Ke konci mě už vyloženě iritovala hudba v pozadí a bylo to zdlouhavé. Clooney i starší z dcer předvedli dobrý výkon, ale nijak zvlášť mě to ničím nezaujalo. Ani ta Havaj. (28.01.2012)

Po herecké stránce je to výborně od začátku do konce, po stránce zábavnosti je to však trochu horší. The Descedants je jedna velká (a fakt dlouhá) depka, která plyne odnikud nikam a vesměs pouze popisuje pocity jedné rodiny vyrovnávající se ztrátou blízké osoby. (05.05.2014)

Dojmout, rozplakat, rozesmát, ohromit krásou exteriérů, rozněžnit havajským ukulele a navrch ještě morálně vyškolit. The Descendants si nabrali vrchovaté sousto, jímž chtějí diváka nasytit. A mohlo jít o skutečnou delikatesu, kdyby na propracování scénáře bylo více času respektive talentu. Takhle se ta rozmanitá škála pocitů ledabyle prolíná rajskou Havají a já v té rozplizlé emocionální všehochuti nemohla své smysly pořádně naladit na žádnou vlnu a značnou dobu u mě převažovala lhostejná otupělost. Pouze parádní Clooney jako nezkušený taťka zelenáč a nečekaný brzký vdovec paroháč, běhající stylem postřeleného kance, se zachytil v mé paměti a má naději se tam i chvíli udržet. (19.02.2012)

Na Oscara ani náhodou, ale chytne za srdíčko. Matta Kinga obdivuju, jak se popral s celou situací, kdy mu umírá žena, puberťácky mu řádí dcerušky, čelí důležitýmu rozhodnutí o vlastněný půdě a do toho všeho se dozvídá tu hrůzu, že ho manželka chtěla opustit kvůli někomu jinýmu. Chudák, to se prostě nedá zvládnout a on to ustál bravurně a Clooney to hlavně zahrál perfektně. Mám zrovna taky vážně nemocnou mámu a spoustu dalších problémů kolem, jak už to tak bejvá, takže tenhle film pro mě byl hodně silnym zážitkem a částečně taky návodem, jak to přežít, ať to dopadne jakkoli...."Goodbye, my love, my friend, my pain, my joy. Goodbye. Goodbye. Goodbye." (20.02.2012)

Opäť ma potešilo jedno zaslúžené oscarové víťazstvo. Plnohodnotný scenár, akých je v tejto dobe ako šafranu ( pozrite sa, čo v posledných dňoch valcuje svetové rebríčky návštevnosti ), chytí za srdce, nezaujme snáď len cynikov a cholerikov. Humánne príbehy, či už sú vymyslené alebo skutočné, sú dnes ospevované len tak nejako papierovo, skutočný význam pre ľudské pokolenie nemajú. Dnešných ľudí zaujíma podstatne niečo iné. Lenže tento snímok je ( síce už trochu staršou ) lastovičkou, ktorá nenechá dopustiť na to, že popri technologicky dokonalých blokbastroch, je treba aj film, ktorý zasiahne inú ľudskú sústavu. (18.02.2017)

Cinema City Anděl - Z té bídy, co dávali v tu dobu v kině, jsem si vybral toto. A myslím, že jsem udělal dobře. Byl to milý sympatický smutný a vtipný snímek, který si za čas rád připomenu. Člověk se párkrát dobře zasmál (hlavně ten mladej kluk byl fakt magor :)) a smutné scény nebyly přehnaně dojemné a emotivní. Dlouho se mé hodnocení pohybovalo kolem 80%, pak to některé scény srazily na 70%, ale ve finále tu máme velice nadprůměrný výsledek 75% (with J.) (08.02.2012)

Jak se vyrovnat s něčím tak nečekaným jako odchod manželky a zjištění,že váš vztah nebyl takový jaký se zdál?Jak se k tomu člověk postaví nám nabízí tento film,který se sice trochu táhne,ale pointa filmů určitě stojí za zhlédnutí takže za mě 75% a čtyři hvězdy. (07.11.2014)