Slečna od vody

Lehká úsměvná agitka, která výchovně poukazuje na poctivé docházení do práce. Opět vynikající Jaroslav Marvan tu rozehraje otcovský koncert, který jakoby se pro práci už narodil. Jeho přesvědčení je tak uvěřitelné, že by se jeden do práce snad začal těšit. Dnes už některé scény přijdou k smíchu, jako třeba ta v podniku, kdy si Bohuš Záhorský v roli mistra stěžuje Jaroslavu Marvanovi, že dnešní den je samá dovolená a on že tam je skoro sám, a všude kolem se courá taková spousta lidí, až to připomíná mraveniště. Ono vůbec je to v tomto snímku nějak přelidněno. Přeplněná tramvaj, přeplněné tramvajové zastávky, i u řeky je spousta lidí. A všichni se tváří spokojeně. Ano, vždyť žijí v socialistickém ráji. Při sledovaní tohoto snímku bych si filmový zážitek těmito věcmi však nekazil. Jedná se o povedené odpočinkové, takové letní dílo, které rozhodně neurazí. Nakonec to celé výchovné vyznění dává zapravdu. Když se má jít do práce, tak se tam prostě půjde a hotovo. U vody je líp? Nu budiž, tenkrát dotyčný nejel třeba na rekreaci, dnes už je to rovnou na výpověď. Zkrátka, agitka neagitka, film je výborný a rád se k němu vrátím. (23.07.2014)

Velmi příjemná letní romance, s lehoučkou mladistvou revoltou, která ovšem dle očekávání končí pěkně po budovatelsku. S humorem nám tu jeden z nejzásadnějších režisérů 50. let nastiňuje, že flákat se nemá, ani když doma máte chápajícího otce. Kvalitní režie s klasickou, roztomilou hudbou pana Vačkáře. (13.01.2014)

Jó to měli tenkrát v >padesátejch< starosti... :-) Kolektivistické ídeje spěly k bídnému vrcholu, ale zase se ještě dalo koupat v řekách. Z dnešního pohledu je tahle >orwocolorová< lidová komedie už poněkud vyčpělá, srovnatelná asi tak s >andělskými< (kolh)umornými agitkami... Ale co naplat, nebýt toho bolševického ráje, byla to vlastně taková milá doba... A taková milá komedie. Za víc jak za dvě hvězdičky (bez ohledu na některé herecké výkony) však nestojí. (25.02.2006)

Víte co se mi na tom líbilo? No ten pohled do historie dětství mých rodičů, bez moderních technologií, množství aut a spěchu. Nezaznamenat ani jednu vulgaritu (ženský pohl. orgán např.), byl pro mě balzám. A že to byla agitace? Agitace na slušné chování a dobrý charakter mi fakt nevadí. Komunista jsem nebyl a nejsem. Hezký den. (03.04.2024)

Třetí by mohla být za širokoúhlou verzi. Ale jinak? Nejsme v ráji, jsme v Bráníku. A možná ještě dál, v Modřanech. Anekdotická story o jednom letním dni v roce 1959. Jedeme takhle ráno do práce přeplněnou šalinou, u kavárny Slávie je dopravní kolize, slunce pálí... Omluvíme se v práci a jdeme se čvachtat. Cestou získáme dobré mravní rady místní maminy, navážeme známost, získáme nové šaty. Staré šaty padly za obět společenským hrám děvčat od vody. My ale takovou bedlou nejsme... návrat do práce k soustruhu je nutný, protože doma máme pavlač a kufr se samolepkou do Palerma. Proč jen tady tvoří své etudky Marvan, Záhorský i Kemr? Však je to celé anorganické až běda. Ale ouha, to by to tání nebylo komplet. Klepáčová a Heverle liebespaarem roku 1959? O_o (18.03.2010)