Nebezpečná metoda

Populární pavěda pro sympatizanty, příznivce i zainteresované v odborném pojetí, a přesto srozumitelná tak, jak ji běžně není šance blíže poznat. Herecké trio psychoušů zahrálo bravurně šílence uvnitř sebe sama, včetně Cassela v miniroličce. Režie bezchybná, není snadné zpracovat tak zapeklitou látku, aby zachovala seriózost a důstojnost. Pokud je na tomto příběhu jen zlomek pravdy, pak věřím v Jungovu telepatii, jejíž přesah (aniž by tušil) překonal hranice, staletí, dimenze a zasáhl podstatu existenciálního bytí. Úzkou souvislost mají instinkty a veškeré dění, které je dané, nic není proti ničemu. Kdyby Freud tušil, že netrvalo zdaleka sto let, aby přestal být zatracován, měl by jistě velkou oduševnělou radost. Každý škarohlíd, co vykřikuje něco o prasácích, je sám čítánkový perverzista nebo ho porodila Panna Marie. (07.07.2012)

Na Cronwnberga je to celé málo ujeté a naopak dost ukecané. Nemůžu říct, že by byla úplně nuda, ale ve srovnání třeba s Východními přísliby nebo Dějinami násilí tomu chybí koule a určitá, pro Cronenberga jinak typická, explicitnost. (15.02.2018)

Ten Cronenberg tam je. Schovává se u bradavky Keiry Knightley lezoucí z korzetu, ve tváři Vinceta Cassela, podvratných dialozích a hlavně v postavě Junga (ta má velmi styčných bodů s postavou Jamese Woodse z Videodromu), nicméně je zasypán tunami kostýmů a decentní ateliérovostí a tak nějak mi tam chybí výrazný osobní vklad. Jinak Viggo Mortensen je neuvěřitelný! PS: Keira Knightley je obsazená skvěle a Cronenberg využívá všech jejích fyzických nedokonalostí (prsa, britsky ostrou fyziognomii, vyklenuté čelo, výrazná brada, postava, které obecně si řiká o odbornou pomoc) a nutí je herečku zvýrazňovat (30.01.2012)

Metóda je fascinujúci film. Nerozumela som všetko od začiatku do konca na 100%. A pritom angličtina bola jednoduchá. Často som sa na okamih zamyslela a páni Freud a Jung už splietali ďalej svoje teórie a ja som za nimi zaostávala. Fakt by som chcela tento film vidieť v koži niekoho, kto vyštudoval psychológiu ale zároveň je jeho neoddeliteľnou súčasťou, nielen niečím, čo mu zarába na živobytie. Či psychológ či psychiater tento film vníma ako zábavku alebo aj jeho prinúti zamyslieť sa nad niečím, či ho ešte niečo prekvapí. Jung aj Freud boli obdivuhodní ľudia, tak isto Sabina. Rozhodne by som k nim mala veľký rešpekt, keby som mala možnosť ich poznať...a zároveň by som sa ich asi trochu bála. Bavila ma hlavne prvá polovica filmu, neviem, či mám kvôli seriálovej stopáži dojem, že po tomto čase všetko stráca tempo ale stále som počúvala a sledovala dej so zaujatím. Také drobnosti, ako počúvanie Wagnera a degustátor Carl, ma vždy zaujmú a pobavia. Na Metóde ma mrzí len jedna jediná vec, vlastne nemám žiadnu výhradu k filmu, teším sa ako si ho pozriem znova a pred tým si naštudujem nejaké materiály o Sigmundovi a Carlovi, no, prečo som sakra nebola vo Viedni, keď sa natáčalo? Hodina cesty vlakom, takto prepásnuť príležitosť vidieť/stretnúť Mortensena a Fassbendera...no ja to môžem...(Cinema City, Aupark - 31.1.) (31.01.2012)

Usmívám se nad tím, jaké události předcházely zhlédnutí tohoto filmu. Již dlouho jsem měl v úmyslu se na něj podívat už jen kvůli Cronenbergovi za režijní stoličkou a Viggo Mortensenovi. Trvalo mi to ale nakonec celé dva roky a v tom zapletena jedna moc chytrá a výjimečná osoba. Co se filmu týče, tak ten je natočen velmi precizně a čistě, ale myslím si, že hlavní zápletka není dostatečně nosná. Škoda, že se Cronenberg neponořil více do studia Freudovy a Jungovy metody léčby. A i když nerad, musím přiznat, že Keira Knightley dvou roli dobře nezahrála. (31.10.2013)

Líbí se mi, jak tu moji Oblíbení píší tak krásné, dlouhé a zajímavé komentáře, kdybych se ale v tomto případě o něco podobného pokusil já, zívali byste u toho asi tak, jako jsem já zíval u tohoto filmu, Co na tom, že tam hrála Keira Knightley (a že byla úžasná!), co na tom, že je tu vždy skvělý Michael Fassbender, když film jako takový je jedna těžká nuda. Škoda, těšil jsem se na Freuda, kterého tak moc rád cituju, ale tohle fakt ne-e, avšak jako takový pomocník pro procvičení očí (když jimi komíháte zleva doprava a posunujete posuvník na přehrávači) to funguje docela dobře ;-) (05.02.2014)

Film, který je jako člověk... Na povrchu se zdánlivě nic neděje a uvnitř zuří válka. Tak se za zdvořilou korespondencí Freuda s Jungem odehrává spor o základní pojetí psychoanalýzy. Vynikající herecké výkony ústředního tria, výborná hudba H. Shorea, ale jinak... tak trochu divadelní hra. (30.01.2012)

Nebezpečná metoda o psychoanalýze jen nevypráví,ona je tak i koncipována.Podvědomí,svědomí,sny a jejich výklad,svody těch nejtemnějších stránek lidské duše.Cronenberg je teď již oficiálně vyspělým filmařem,který se nevzdává svých stěžejních témat (sexuální represe,perverzní chtíč,který je v nitru každého člověka...),ale už je nemá zapotřebí podávat lacině jako na stříbrném podnose,ale obaluje je do dobových kostýmů,nádherné výpravy a neprůstřelných technických kvalit snímku,který působí velmi uměřeně,ale zároveň v sobě stále nezapře svého provokativního tvůrce.K Nebezpečné metodě nelze úplně přilnout,na to je záměrně příliš odtažitá.A velmi mě mrzí,že má pouze něco přes hodinu a půl,protože všechna ta zde nakousnutá témata,osekané dějové linky a vztahy by si zasloužily ještě alespoň hodinu stopáže navíc.Ovšem z hlediska filmařského jde o maximálně uspokojující počin,který mě fascinuje a je vyložená radost jej analyzovat,ať už z hlediska psychologických podtextů,brilantních hereckých výkonů (Mortensen je totálně oscarový),kamery,scénáře či výstavby scén.Zkrátka nesmírně vyzrálý snímek,který má daleko do prvoplánové líbivosti (tím si také vysvětluji zdejší relativně vlažné hodnocení),ale já jsem od něj dostal přesně to,co jsem očekával a už se těším na nevyhnutelná další zhlédnutí,během kterých pravděpodobně dozraje na těch zatím nedosažených,ale velmi velmi blízkých pět hvězdiček. 85 % (30.01.2012)

Tak tohle se mi líbilo. Dlouhé "psychologické" dialogy, žádné plitké tlachání, vše fungovalo, jak má. Film mě rozhodně nenudil ani chviličku,měla jsem šanci hlouběji nahlédnout do problematiky psychoanalýzy S. Freuda. Sice Viggo Mortensen se Freudovi moc nepodobá, ale to zas tolik nevadí. Líbila se mi postava C.G. Junga, který pokaždé, když měl příležitost něco jedl ( a že toho nebylo málo!), a Otto Grosse, takový doktor tulák. Zkrátka Cronenbergovi se film povedl. (19.02.2012)

Úmorná, suchopárná a předialogovaná nuda, kterou zachraňoval jen Mortensenův Freud. Naopak u Keiry jsem si kolikrát říkal, jestli svůj projev myslí opravdu vážně. Prosil bych o vyškrtnutí thrilleru, protože to je dost zavádějící a myslím, že jsem nebyl sám, v kom tohle nesmyslné zařazení vzbudilo naděje. 30% (13.03.2012)

Ja som s týmto filmom veľmi spokojný. Tešil som sa na neho, a nesklamal ma. Cronenberg na staré kolená vyzrel do veľmi sebavedomého tvorcu, ktorý svoje filmy povyšuje na veľmi vysokú úroveň - či už po hereckej, alebo technickej stránke. Film nefunguje ako vyslovene životopisný príbeh - cítiť tu vplyv divadelnej hry. Sú to len určité fragmenty osudov, ktoré nás oboznamujú s Freudom a Jungom a umožňujú nám nahliadnuť do ich myslí a do ich presvedčenia. Scény s Keirou Knightley patria k asbolútnym vrcholom filmu - jej postava bola dobre uchopená, dobre zahraná aj keď sa priznám že mi chvíľu trvalo, kým som si na ňu zvykol. Fassbender bezchybný, ale pravý skvost bola postava Vigga Mortensena, ktorý sa znova ukázal ako všestranný a talentovaný herec. Tichý film, do ktorého len občas zahraje nejaký tón Howarda Shorea, ktorý prezentuje najvýznamnejšie myšlienky týchto velikánov a ktorý vzdáva hold prepracovaným filmom 50 rokov - využívanie druhého plánu - a obyčajnú konverzačku povyšuje na umenie. Možno málo sado - maso scén, ale aj keď sa na to film hral, jeho jadro bolo v niečom úplne inom. Pre mňa veľmi silný a veľmi pozitívny filmový zážitok. (27.01.2012)

"Angels always speak German or how sweet it must be to die..."...a miesto komentára malá poznámka na okraj: načo v mnohých snímkach poslednej doby tvorcovia riešia akcenty ? Prečo sa Keira pokúša o akýsi ruský prízvuk, Viggo nemecký, obzvlášť ak Michael hovorí vlastnou krásne britsko-írskou angličtinou ? Akýkoľvek podobne nezmyselný akcent nemá autenticitu, ruší (a mne osobne píli uši). (15.02.2012)

Dalsi pôsobivy Cronenbergov film. Paci sa mi tento jeho civilnejsi styl ktorym nahradil tie svoje ultranechutne blbiny z rannych filmov. Zatial hodnotim silnymi 4*, pretoze ma v prvej tretine velmi iritoval vykon Keira Knightley. Hlavne ten jej hrozostrasny predkus. Sice to ma svoje opodstatnenie, ale proste mi to vadilo. Dalej mi chvilu trvalo, kym som si zvykol na ten cisto logicky az chladny styl dialogov, ktore spolu hlavne postavy vedú, pretoze vo väcsine filmov by boli naplnene emociami az k prasknutiu. Az po urcitom case som to dokazal akceptovat a nakoniec som si ich dialogy vychutnaval. Urcite za to mozu aj fantasticke vykony hlavnej trojky. Chvalit ostatne zlozky filmu je zbytocnym nosenim dreva do lesa. Proste prvotriedna filmarcina. Naviac je mozne, ze ked si film pozriem znova, tak hodnotenie zvysim, pretoze spomenute negativa ma uz neprekvapia a tym padom ich budem schopny lahko akceptovat. (16.02.2012)

Od shlédnutí tohoto velmi neobyčejného snímku jsem poměrně dlouho přemýšlel nad tím, jakou ze svých složek mne vlastně nejvíce zasáhl. Nejspíš to bude onou lehkostí a velkou inteligencí, s jakou se pouští do vod vyprávění o niterních záležitostech, jež jsou nedílnou součástí lidského života, nebo naopak vysokou měrou umělecké dokonalosti, jež v sobě snoubí zejména perfektní dialogy a vynikající herectví, které svou přirozeností a mnohými náznaky otevírají skutěčně široký prostor k zamyšlení. Jisté však je, že mě ten pozoruhodný příběh počátků psychoanalýzy o vztazích mezi jejími zakladateli a průkopníky nadchl a můj zážitek z něj je skutečně velice silný, i když zjevně v jiné než v emocionální rovině. 95% (28.01.2012)

Nezáživný psychoanalytický pokec nezachránila ani má oblíbená Keira. Nic proti řemeslnému zpracování filmu, ale já se prostě nudil... (31.03.2013)

"Tady máš svých dvacet franků !!" (17.03.2015)

Nebezpečná metoda má v sobě zakomponováno několik důležitých rozporů. Příběh podobně jako Formanův Amadeus úmyslně vyhrocuje střet dvou generačních souputníků (zde jde samozřejmě o následovnictví, ale přesto o stejnou dobu) a vyzobává jen ty drobečky, které do mozaiky zobrazeného konfliktu zapadají, jakkoli se některé z nich pohybují čistě v oblasti hypotézy. Cronenberg se ze všech sil snaží být nestranným pozorovatelem a proto ukazuje Freuda jako pedantského manipulátora (sic sympatického) a Junga jako progresivnějšího následovníka, jehož komplexy by se daly počítat na prstech obou rukou. Jakkoli se psychoanalytická metoda historicky vymezuje vůči éře pozitivizmu, její nejdůležitější premisu paradoxně převzala - totiž snahu o exaktnost, měřitelnost a jednoznačnost. Film jako by stylově tuto akademičnost kopíroval. Je chladný, odtažitý a používá adekvátní prostředky. Výsledkem je destilovaně precizní filmařina, která se extrémům a experimentům vyhýbá. V tom tkví další zajímavý rozpor - Cronenberg vytvořil z legendy o vědeckém střetu dvou generací legendu o vášni a posedlosti, která paradoxně postrádá vášeň a posedlost. Je mi sympatické, že film o metodě, která se vyžívala v symbolech a zástupnosti znakové komunikace (převádění snových obsahů do "racionálních" výkladů našeho podvědomí), užívá sám - a velmi decentně - mnoha symbolů. Proč asi Freud podle svých slov přichází na své nejlepší nápady v dokonale udržované francouzské zahradě s pečlivě umetenými pěšinkami mezi rovnoměrně rozmstěnými záhonky? Je náhoda, že k prvnímu vyjádření sporu mezi Freudem a Jungem dojde u sochy Sfingy? Proč kamera při příjezdu do New Yorku snímá doutník ve Freudově natažené ruce až do doby než se těsně přiblíží k pohlaví Sochy svobody? Jenže to je jedna z mála cinefilských slastí, které mi režisér dopřál a já jsem, upřímně, čekal víc. (01.02.2012)

Pro mě jako studentku psychologie podstatně zajímavější než pro běžného Frantu Diváka. Zpracování precizní, obsah subjektivně diskutabilní, pro mě obohacující :) (29.02.2012)

Naprosto nechápu, proč se zrovna tohoto filmu ujal Cronenberg a tuším, že právě on je hlavním kamenem úrazu. Nebo alespoň jedním z několika. Nebezpečná metoda je hodně sterilní snímek, ale budiž - je to konverzační drama, lze to odpustit. Ale co odpustit rozhodně nelze jsou chladné a bezpředmětné dialogy. Podle mě až příliš velká část z nich neměla žádný účel, děj nikam neposunula a nic objevného, ba ani zajímavého neřekla. A to je (vzhledem k tématu) skutečně zvláštní. Některé pasáže bych pak pro změnu vyřadil úplně - například nebýt třeba takové části s Casselem, nic by se, myslím, nestalo. Nakonec ale z toho všeho vyšli nejlépe herci, protože jen díky jejich výkonům se na film dalo dívat s tím, že mě nakonec (zejména v druhé polovině) i poměrně bavil. Jediným rozporuplným bodem v tomto směru by mohla být Keira Knightley, jejíž role je vysloveně těžká a zejména v první polovině filmu by bylo nepochybně snadné sklouznout k přehrávání. Ale i navzdory mé domněnce, že nějaká jiná herečka by z této role dokázala vytáhnout Oscara, musím uznat, že se s tím poprala dobře. (20.06.2012)

Nebezpečná metoda = Léčba hovorem. CITÁT - Andělé vždycky mluví Německy. To je tradice............ Film jenž je příběhem o muži co léčí slovem. Tak zvaná psychoanalizace je však bohužel zhoubou pro samotný příběh. Dlouhé filozofické dialogy diváka (mě určitě) ubíjí a mnohdy unaví. Pro mně strašná nuda. Keira Knightley je prvních dvacet minut naprosto úžasná. Když se pak pomalu stává "normální" je to už jen hezká herečka, bez jakéhokoliv šokujícího výkonu. CITÁT - Tak už ani slovo.......... Já osobně to mám tak za průměr. (28.09.2012)