Klub osamělých srdcí (TV film)
Drama
Česko, 2009, 82 min
Režie:
Petr NikolaevHudba:
Jiří ChlumeckýHrají:
Roman Říčař, Zuzana Kajnarová, Ivana Chýlková, Oldřich Vlach, Simona Stašová, Václav Postránecký, Rudolf Pellar, Michal Novotný, Vladimír Dlouhý, Jiří Ployhar ml., Miroslav Hanuš, Karel Dobrý, Jan Vondráček, Vladimír Škultéty, Filip Kaňkovský, Petr Vršek, Jakub Doubrava, Martin Písařík, Tereza Hofová, Karel Zima, Michal Gulyáš, Hynek Čermák, Branislav Polák, Radek Zima, Jiří Černý, Jiří Macháček, Petr MacháčekObsah
-
Přehoupl se 1968 rok a svět se - alespoň pro nás - začal nesmírně měnit. Málokdo asi čekal, že ta změna bude tak velká a tak zlá. Černá tušení se naplňují pomalu a každý si to své musí odžít. I Lukáš Knapp, dvacetiletý zpěvák a vůdčí duch bigbítové kapely Klub osamělých srdcí. Mladý muž na vrcholu svého mladistvého sebevědomí, které nepochybuje o správnosti toho, jak myslí a cítí, které necítí potřebu kompromisu s dobou, který chce žít v pravdě a pohrdá lží, začíná klouzat po spirálě, která se nevyhýbá nikomu a ničemu. Dokonce ani hudbě, kterou hraje a kterou vzývá. Skutečně je to příběh z doby, která za moc nestála, a která naopak mnohé z tehdy mladých stála všechno. Byla to doba, která i buřiče a svobodné duchy, jakým je nepochybně bigbítový hudebník, dovedla až na hranu jejich skutečné vnitřní odvahy, ale i lidskosti. Příběh spisovatele a scenáristy Martina Bezoušky z ranných sedmdesátých let, kdy se čeští a slovenští lidé teprve učili, co to znamená normalizace, natočil v převážně mlhami pokrytých severních Čechách režišér Petr Nikolaev s herci, jako je Václav Postránecký, Simona Stašová, Oldřich Vlach, Roman Říčař a mnozí další. (oficiální text distributora)
Přehoupl se 1968 rok a svět se - alespoň pro nás - začal nesmírně měnit. Málokdo asi čekal, že ta změna bude tak velká a tak zlá. Černá tušení se naplňují pomalu a každý si to své musí odžít. I Lukáš Knapp, dvacetiletý zpěvák a vůdčí duch bigbítové kapely Klub osamělých srdcí. Mladý muž na vrcholu svého mladistvého sebevědomí, které nepochybuje o správnosti toho, jak myslí a cítí, které necítí potřebu kompromisu s dobou, který chce žít v pravdě a pohrdá lží, začíná klouzat po spirálě, která se nevyhýbá nikomu a ničemu. Dokonce ani hudbě, kterou hraje a kterou vzývá. Skutečně je to příběh z doby, která za moc nestála, a která naopak mnohé z tehdy mladých stála všechno. Byla to doba, která i buřiče a svobodné duchy, jakým je nepochybně bigbítový hudebník, dovedla až na hranu jejich skutečné vnitřní odvahy, ale i lidskosti.
Příběh spisovatele a scenáristy Martina Bezoušky z ranných sedmdesátých let, kdy se čeští a slovenští lidé teprve učili, co to znamená normalizace, natočil v převážně mlhami pokrytých severních Čechách režišér Petr Nikolaev s herci, jako je Václav Postránecký, Simona Stašová, Oldřich Vlach, Roman Říčař a mnozí další. Komentáře uživatelů k filmu (82)
-
Tosim
Téměř modelové situace příběhu z normalizace o lidech, kteří by protestovali snad i proti dopravním značkám. Vyvanulé a bez nějakého zvláštního účinku. Těch osmdesát a něco minut ale snadno vydržíte.(26.4.2010)
-
Marigold
Zas tak příšerné to nebylo, jakkoli volba paruk a úvodní dikce postav vážně zavánějí Mimikrami verze 2009 (svoje odvede i cameo Oldy "Mně už je všechno jedno!!!" Vlacha). Pak se to pročistí do takového neurážejícího průměru, kterému ale absolutně chybí jakákoli vyhraněnost a působivost – kulisy se účelně pletou pod nohy a jednotlivé peripetie řeší tak televizně, že to připomíná spíše papundeklové slátaniny typu Vyprávěj. Nikolaev jakoby úplně zapomněl na svůj syrový flák ... a bude hůř. Klub osamělých srdcí zapadá do zinscenované televizní poetiky, která zlou dobu chtě nechtě přibarvuje jakousi nepřirozenou měkkostí a křečovitostí v jednání. Oproti skutečným příběhům bigbítu je tohle hodně ředěný rumíček pro mládež.(25.4.2010)
-
Karlos80
Nikolaevovi bylo v té době deset let, takže toho zas moc nezažil, ale i tak se jedná o docela povedený retrospektivní pohled, zachycující události krátce po Pražském jaru, násilnému vstupu armád Varšavské smlouvy a posléze tuhé Normalizaci, zde především bigbíťáckou undergroundovou scénu (spolek K.O.S.), která to neměla lehké, ale to asi nikdo v tý době. Rok 68' a dál, filmařsky často vyhledávané téma, no ještě že mají co točit a na co vzpomínat, vyrostl v tom každý, kdo se o tom dnes snaží něco točit, ano taková byla skutečně doba, tvrdé represe, tuhá cenzura, šťáry, vlasy dolů atd. Do roku 68' to byla v tom našem socialistickém státečku, pomalu balada, dle vzpomínek pamětníků a pak se rázem všechno změnilo. Takže žádný zbytečný kecy, jede se dál, konec byl stejně nejlepší. ps ; Palec dolů za nepříliš povedené exteriéry a jednání některých postav, jinak věřím že se tam někteří z nás především ve spojitosti ze spolkem SSM znovu jakoby viděli..:-) ddt ; V rámci tv tvorby, omezenou fin. prostředky, nedal se čekat jistě zázrak, film nebo jak vtipně poznamenal Mariogold, rumíček pro příliš neorientovanou mládež, mohl jen mile překvapit..(25.4.2010)
-
Zeck
Dát tomu odpad ve čtvrt na devět, když film začal v osm, zajímavé.(25.4.2010)
-
Morien
Ty paruky jsou fakt strašný, to snad můžu říct ještě před koncem filmu. Ta barva tomu hodně ubírá, řekla bych. Když morální špína, tak černobílá.(25.4.2010)
-
petaspur
Klub osamělých srdcí je neskutečně unylý snímek, což je při tématu "problémy bigbítu za totáče" celkem ostudné. Při radostných vzpomínkách na to, jak jsem v inkriminované době nejednou z koncertu prchal předem připravenými stezkami, mi tahle nuda celkem pokazila večer. ONI to zkrátka zase zvládli, všechno zakázali i nějaký ten život stihli zničit. Jenom do dneška pořád nevím, kteří ONI to byli. Zda-li ti, kteří i v dnešní době prezentují socialistické myšlenky, ti, kteří již dávno přestoupili do stran jiných barev, ti, o nichž jsou vedeny tajné svazky STB, či ti, kteří stále tahají za nitky dějin a jejichž jména v žádném archívu nikdo nikdy nenajde? Jsem si plně vědom toho, že podobné úvahy sem nepatří, ale pokud se již někomu podařilo odhalit JEJICH totožnost, tak ať si to nenechá pro sebe.(25.4.2010)
-
A_FISH
Osada Havraních paruk.(27.4.2010)
-
paascha
Blbost, která pobaví buď geronta se ztrátou paměti, nebo smrady bez vzdělání. Já jsem informovaný pamětník, takže mě ty nesmysly a kiksy jen štvaly. Nejvíc mě zujalo cameo Luboše Pospíšila, autora a interpreta písní(26.4.2010)
-
Deimos
TV/// Obsazení 6/10 Děj 5/10 Hudba 6/10 Prostředí 5/10/// +Roman Říčář a Zuzana Kajnarová, potěší i někteří další herci, texty písní, hudba -tísnivá atmosféra, později film začíná nudit/// Docela dobrá první třetina ve které je film zajímavý se v druhé a třetí zvrhává v celkem omšelou a nezáživnou historku. Najde se tu sice pár světlých bodů v podobě dramatičtějších situací, ale nic extra to taky není. Závěrečný doslov tomu mírně napravuje reputaci, divák má pak pocit, že se nedíval zbytečně./// Celkem 54%///(13.12.2010)
-
Javert
Nikolaev si jak vidno bigbeat představuje jako Hurvínek válku (nebo jako pan Jandák kulturu). Kdyby do toho pozval aspoň solidní herce...(25.4.2010)
-
swamp
Typický televizní film, který nijak nevystupuje z řady a vlastně není ničím výjimečný. Přišlo mi to jako nefilmový (působilo to na mě spíše jako povídka) vývar výborného Občanského průkazu. Nikolaev už jen tak ...a bude hůř nedostihne ani nepřekoná, tak proč se v této tématice dále plácat.(14.6.2011)
-
DJ Obelix
Čekal jsem od tohoto projektu podstatně více, než mi pan Nikolaev nabídl. Příběh bohužel těžce předvídatelný a celkový dojem vyšumí velmi rychle :-((25.4.2010)
-
Vodnářka
Film končí rádoby pozitivně, hlavní hrdina vystudoval architekturu, stal se docentem... S krátkýma vlasama ve vojenské uniformě mu to slušelo, zazpíval si i ve svém starém klubu. Ale....ta ztráta iluzí, pro celé toto období tak typická, bere dech.(25.4.2010)
-
Slarque
V kontrastu s Jirkou Macháčkem ve směšné paruce mi přišlo jako dobrý nápad, že byla v hlavní roli neokoukaná tvář. Jenže ta role potřebovala herce. Jak v intimních scénách se Zuzanou Kajnarovou, tak v rodinných se Simonou Stašovou a Václavem Postráneckým vypadal Roman Říčař, že neví, co tam má dělat. Jen na pódiu vypadal jako na svém místě. Jinak prostě jen další televizní dobovka. Režisér ve stejných místech, z podobné doby, na totéž téma natočil už jeden výrazně povedenější film, tohle je přinejlepším průměr (50%).(26.4.2010)
-
triatlet
Jedna scéna z Majora Zemana navodí bigbíťáckou atmosféru víc než K.O.S. Hudba Jiřího Chlumeckého s texty Pavla Šruta (v podání Romana Říčaře) je sice líbivá, ale do příběhu jaksi nezapadá. Škoda, že příběh tolikrát zbytečně odbočoval a ve scénáři bylo tolik vaty. Závěrečný dovětek působí vyloženě šablonovitě.(25.4.2010)
-
Ištván87
Pamatuju si, jak jsem v říjnu v časných ranních, resp. pozdních nočních hodinách pobíhal při natáčení scény vymetání pajzlu esenbáky po koncertu. Tehdy při natáčení to vypadalo, že by ta scéna mohla být i docela akční, ale jak jsem předpokládal, zase nic. Ani vidět v té scéně nakonec nejsem, takže mi těch 700 Kč za tuhle scénu a za to jak jsem na tom koncertě stál v první řadě a z cigárem nad hlavou se houpal do rytmu Plastiků přijde ze strany ČT jako 700 konejšivých pohlazení za těch 13 hodin co jsem tím natáčením strávil...(26.4.2010)
-
raroh
Neuvěřitelná pitomina, která dělá z trochu zasvěcenějších diváků blbce, pokud se týká už používané hudební složky. Píseň 20 deka duše hráli Mišíkovi Etc... na konci 80. let, rozhodně ne na začátku 70. let, kdy se má děj filmu odehrávat. To byl ostatně Mišík zpěvákem Flamenga, tehdy nejvýznamněnější české rockové skupiny (vedle Modrého Effektu a Luboše Andršta), od níž paradoxně ve filmu neslyšíme ani notu. V obskurním klubu (ten mi opravdu přijde mimo realitu) zato slyšíme nahrávku Plastiků Magické noci z 1. jejich alba natočeného na Housce cirrka o dva až tři roky později, navíc kapely, která měla kolem roku 1971 a 1972 zcela jiný repertoár (nota bene se zvukem z let 90,, že?). Normalizace je tu pak zobrazována jako totální fraška. Pokud se tvůrci chtěli někde dozvědět fakta o tehdejším rockovém (ale i jazzovém a folkovém) životě, měli by si přečíst vzpomínky Mikoláše Chadimy nebo texty Martina Jirouse o PPU (Chadima ovšem líčí situaci skutečně barvitě s objektivitou hodnou historika). Snímek působí celkově neuvěřitelně naivně, a upřímně nevím, pro koho byl natočen.(26.4.2010)
-
Zakk
Takhle otřesnejch paruk by se zaleknul i pohotovostní pluk VB. Pokud se tady za komanče pracovalo, jako v tomhle filmu, tak to se nedivím, co se tady (ne)postavilo. Zaměřovat teodolitem na trasírku (to je ta červenobílá tyč), to je jako měřit sprinterům čas hodinkama, co mají na ciferníku vyznačenou jenom půli a celou. Dějiny nezapomenout, film ano!(4.5.2010)
-
Skip
Jen takový průměrný televizní film o životě během normalizace. Dá se na to koukat, ale žádný velký zážitek to není.(27.12.2010)
-
Marthos
Další ze špatných projektů veřejnoprávní televize na téma vyrovnávání se s komunistickým terorem padesátých až osmdesátých let. Navíc bigbeatové máničky jsou hrůza sama o sobě. A Ivana Chýlková ve výjimečně zbytečné a nefunkční roli? Trpím.(25.4.2010)
