Fantom Morrisvillu

Jedna z těch nejlepších parodií, co u nás kdy vznikla. Bohužel, dnes je poněkud zapomenuta, a jelikož takovýto decentní, inteligentní humor se mezi širší populací zas tak dobrému jménu netěší (leč fanoušků má i tak požehnaně), musí si vystačit především s námi, kteří tento humor naprosto zbožňujeme, popř. jsme tento film viděli poprvé už v dětství, a ač jsme tehdy humor tohoto filmu (vtipy tu číhají opravdu na každém rohu) nejspíš nechápali, váží nás k němu vzpomínky na dětství. Tento film si zaslouží své čestné místo vedle Limonádového Joea, Adély i Hradu v Karpatech. Ač dekorace působí dosti papundeklově, na tom, že si tu scénáristé dělají srandu ze všeho, to nemá absolutně žádný vliv. Geniální herci (můj táta vždycky říkal, že Jan Skopeček by pro něj byl ideálním představitelem Saturnina), neskutečné hlášky, krásné písně Waldy Matušky, tajné chodby, detektivní zápletka, a mnohem, mnohem víc. Doporučuji milovníkům anglického a českého humoru. (28.03.2013)

Skvělá a nepříliš opakovaná parodie, která staví na povedené atmosféře a suchém anglickém humoru. Výborný je jak Oldřich Nový jako stvořený pro ledově klidného lorda, tak Skopeček jako typicky anglický sluha, který je připraven pro jakoukoliv oběť. A samozřejmě nechybí ani femme fatale Květa Fialová jako nepostradatelná ozdoba českých parodií. (21.08.2010)

Myslím, že hudebně se tomu říká transpozice - převod písně do jiné tóniny. A z šestákové detektivky je najednou komedie, i když se děj a zápletky v podstatě nezměnily. Hvězdička navíc za Skopečka, a taky za vzpomínku na komunismus, ve kterém mě matka pokoutně sháněla Tarzana, Bigglese a jiné osahané a potrhané sešitky s dobrodružstvím. Byly totiž cenější než svatební náhrdelník rodu Morrisů. (04.10.2009)

Nevyvážená parodie na další z fenoménů, kterým po válce už nebylo přáno. Po červené knihovně a westernu tentokrát přišla na řadu detektivní novela, fiktivní román Fantom Morriswillu od Jamese Harrisona. Později přijde řada na thrillery, sci-fi a další... Copak o to, námět je to skvostný, stejně jako Pytlákovka útočí především na zahraniční tituly a divák se tak může pohodlně oddat humornému odsouzení pohrobku gotického či krvavého románu. Bohužel stylově čistý koncept narušuje nedávné nadšení Limonádníkem a je tedy nutné strpět hudební výstupy Waldy Matušky, toho tehdejšího populára, a Květu Fialovou, která by snad opět toužila být jinou, lepší. Bořivoj Zeman se ostatně ve své pozdní tvorbě celkově cítil nakloněný mladé generaci, proto i Šíleně smutná princezna funguje jako pohádka Golden Kids a Honza málem králem dává příležitost šarmérovi Kornovi. Dnes už Morrisvill představuje také synonymum pro jevištní inscenace Divadla Jiřího Myrona nebo J. K. Tyla v Plzni. (20.02.2009)

Humournost scénáře je do značné míry postavena na tom, že někdo se k někomu připlíží a udeří ho zezadu tupým předmětem do hlavy. Krom toho je tam ale pár podařených fórů, které u nás vzbudily dokonce hlasité výbuchy smíchu. Vzhledem k tomu, že si uvědomuji, jak je nesnadné natočit vtipnou komedii, uvažoval jsem o čtyřech hvězdičkách, ale pak jsem si vzpomněl na Matušku a jeho odporné krákání ve filmu, a moje nadšení ochladlo. (06.01.2015)