Red Dog - psí legenda

Už u mačkání první slzy si člověk uvědomí, že sleduje o stupeň kvalitnější emocionální masírku, než je většina ostatních podobných zvířecích příběhů. Může za to neokoukané prostředí australského severozápadu, syrovost děje s minimem kýčovitých prvků a především perfektně vykreslená povaha hlavní zvířecí postavy. Takovéto zobrazení charakterových vlastností se leckterým režisérům nepodaří ani u lidí, natož u zvířat. A propos: Možná to je v Austrálii běžné, ale o sebevraždě spáchané tak, že se nechá dotyčný sežrat od žraloka, jsem ještě neslyšel, nebudu více prozrazovat, pro mě to byla nejdojemnější scéna celého filmu. (19.11.2012)

Žiadnu výnimočnosť v tomto filme nevidím a na Hačika to nemá ani zďaleka. Filmu chýba silná línia. Nie je tu poriadny vzťah pánovi, len ku komunite.  A tí ho oslavujú, ospevujú a pijú na jeho počesť, a pes im stále utečie alebo sa vráti späť. Ale dej absolútne plochý, nič sa tu dokopy nedeje, až to miestami prišlo ako film pre deti. Do smrti stáleho pána to bolo ešte ok, potom to šlo úplne dolu a celý emotívny moment bol zhrnutý do jednej smrti, ktorá nepriniesla ten slzavý efekt. Ľudská romantická linka tiež nič, pár vydarených vtipných momentov bolo, ale inak priemer a príde mi to, že to bolo natočené len pre zjavný úspech toho Hačika.  Až sa divím, že to je podľa skutočnosti. (27.10.2021)

„Dobrý chlapec. Tu zostať. Tu si doma.“ Po Mojom psovi Skipovi, Hačikóvi a Marleym a ja ďalší nezdolný film o silnej psej vernosti, siahajúcej až za hrob. Podľa skutočných udalostí (fakt!) nakrútený Red Dog dlho klame telom a hoci sa začína pomerne temne, už čoskoro nečakane (?) preladí na brutálne komediálnu rovinu. Ktorá je síce vtipná (proste typický austrálsky pošukfilm, kedy má nejaká postava zaujímavý preslov a tesne za ňou stojí chlap v tesných slipoch a uznanlivo prikyvuje nad tým, čo práve počuje ako keby za to mal dostať Oscara), ale zároveň klame telom. Pretože ten príbeh je v jadre strašne smutný a tragický a od istého bodu v scenári sa z toho stane maratón bezmocného divákovho plaču. Ku koncu je to už vyložene brutál slzavý masaker, najviac ma dorazilo, keď „tam“ potom prišla aj mačka alias Red Cat, to už tvorcovia vážne išli za doraz divákových plačúcich možností. V neposlednom rade je Red Dog (alias austrálsky dobytkársky pes) charizmatický a vtipný už od prvého pohľadu. A všetci tí chlapi okolo neho (a Rachael Taylor) sú rozhodne týpkovia na pohľadanie (ale žiť medzi nimi by som ozaj nechcel). Plus žralok, soundtrack atď. (14.07.2017)

Ačkoliv se Red Dog pyšní titulkem podle skutečného příběhu, je z dost velké části vlastně nepravdivý, resp. vše je podřízeno výrazné dramatizaci. Titulní pes byl nicméně bezesporu výjimečným zvířetem a film tedy lze vnímat jednoduše jako jakýsi mytizující pomník tohoto rezavého zástupce nejlepších přátel člověka spíše než jako přesný záznam jeho životní poutě. Proto zde zřejmě téměř nevidíme, že pejsek nebyl zdaleka jenom oblíbený, ale kvůli své vychytralosti a nebojácnosti z něj měli někteří lidé těžkou hlavu. Tento aspekt je podán ve filmu pouze okrajově skrze postavu správce přívěsového parku, který je ale vyobrazen jak jinak než jako zcela nesympatický bručoun. Ale abych se dostal k samotnému hodnocení. Red Dog je australský film skrz naskrz. Má ten příjemně divný šarm a ztřeštěnost jakou lze nezřídka vidět právě u počinů od protinožců. Postavy se pohybují od divných až k značně šíleným a scénář téměř všem dává prostor aspoň na chvíli zazářit. Nebo lépe řečeno dává prostor zazářit Red dogovi v kontextu jejich životních trablů. Stavbou je film tedy vlastně skoro povídkový a docela skáče v čase, což někdy vytrhává ze zážitku, ale jinak to asi pojmout nešlo. Hodně fajn je použitý vizuál, vše je stylizováno do sytějších barev, aby člověk nebyl většinu času ubíjen "šedí" australské pustiny. Přitom zvolený styl podtrhuje i zábavně pojaté vyprávění, které se nebojí využít i různých grafických prvků a odlehčených prostřihů. Samozřejmě film potřebuje při vyprávění jednolitého příběhu nějakou ucelenost, tady nastupuje ta dramatizace a zhuštění děje, který by musel být jinak zcela roztříštěný. Kostru příběhu tvoří člověk, kterého si Red Dog oblíbil ze všech nejvíce. Není to nikterak originální, ale dojde na romanci i dojetí, takže proč ne. Hercům nemám co vytýkat, Rachael Taylor byla jako obvykle opravdu půvabná a Josh Lucas má ten obličej zasněného chlapáka, takže si jistě našel i v tomto ohledu každý svoje. Ale nakonec nejlepší herecký výkon určitě podal Koko v roli čtyřnohé, logicky nadřazené roli dvounohé. Ať je Red Dogovi i Kokovi země lehká a plná kostí. Když teď v závěru mé "recenze" (LOL) přemýšlím nad celkovým dojmem z filmu, možná by bylo přesnější popsat tento australský počin ne jako pomník, ale jako láskyplnou, nostalgickou historku o jednom slavném zvířecím společníkovi, vyprávěnou zdatným vypravěčem u krbu, kterému šlo více o barevnost příběhu než o stoprocentní věrnost realitě. 8/10 (27.05.2022)

Film, který se tváří nenápadně, ale zároveň toho tolik říká. Líbilo se mi to moc, mělo to správnou atmosféru, vtipné chvilky, nápaditý scénář, Josh Lucas byl skvělý a Red Dog taky. Jakmile je to film o psovi, člověk ví, že to bude dojemný, jako když krájíte cibuli, takže tady to nebylo jinak, aspoň pro mě ne. Hezký příběh s úžasnou symbolikou, přátelstvím, láskou a hlavně s dobrým koncem. To, že je film natočen podle skutečné události tomu vlastně ještě přidává. Délka filmu byla tak akorát, nic se nenatahovalo a ze mě to teda emoce ždímalo. Friends forever. You are home now... (15.11.2013)