Pilíře Země

Trautenberg sice mojí oblíbenou pohádkovou postavou není, i tak jsem si ale Pillars of the Earth celkem užila. Teda, užila... ano, nadchla mě krásná výprava, solidní herecké výkony (některé dokonce skvělé, ovšem jeden krajně ubohý, a sice trapka Ellen), teorie stavby katedrál a intriky kam se podíváš. Potíž je v tom, že tohle všechno vystačí tak maximálně na první dva-tři díly, postupně ale neustále se opakující schéma začně trochu otravovat. Kladné postavy jsou tupé, až to bolí, zatímco záporáci mají fištróna jak Richelieu, a navzdory těmhle dvěma skutečnostem nakonec zvítězí, a to ještě tak předvídatelně, že to až nasere. Zdá se mi, že autor si nebyl tak úplně jistý, jestli chce příběh pojmout drsně ve stylu seriálů HBO (sexu, násilí a zvrhlosti se tu najde celkem dost), nebo spíš jako dobrodružnou pohádku, ve které je zlo po zásluze potrestáno a všichni žijí šťastně až do smrti. Přirovnání k poslednímu Hoodovi fakt není nijak přestřelené, ale spíš ve smyslu záporném - poslední Hood stál totiž docela za houby... (08.12.2010)

"Nech je ti odpustená každá preliata krv, ktorú si kedy prelial a pre cirkev preleješ!" Takže i u sektárov pracuje na plné obrátky mužská ješitnosť. I tam si porovnávajú, kto má väčšiu... katedrálu. I keď ich majú tak maximálne na vystavovanie. Po odhalení, že niekto má tú katedrálu o pár cenťákov predsa len väčšiu, prichádza náhla kompenzácia v budovaní si kariéry, aby som to tomu parchantovi dal poriadne vyžrať. A pôjdem i cez mŕtvoly! Toto ma fakt prikovalo na 6 a pol hodiny pred obrazovku! Skvost, ktorý nejednému fanúšikovi historických jatiek (i keď ich tam veľa nie je) navodí nejeden mokrý sen! (05.03.2013)

Moderně natočený seriál s velkolepou výpravou, který nás zavede do středověké Anglie dvanáctého století, což je dle mého názoru ta z nejlepších částí středověku. Snímek sice nedosahuje monstróznosti velkofilmů 20 Century fox ale na HBO je to více než nadstandart, který je skutečně na velmi vysoké úrovni. Přiznám se, že u Jindy Tudora a jeho neustálých peripetií s manželkami :-) jsem občas i zívl, ale tady je tempo skutečně strhující a ať jsem díly sledoval v jakoukoliv noční hodinu, často již unaven, děj mne naprosto vzpružil a udržel moji pozornost až do konce. Dalším podstatně odlišným znakem od podobných avšak starších snímků je modernější pojetí zpracování a tak zde rozhodně není nouze o nahotu a zejména všudypřítomné násilí, které toto období provázelo. Cákance krve při vraždění či bitkách jsou zde naprosto běžným jevem, což neodsuzuji. Ono dostat obouručákem nebo útočnou sekerou přes obličej, asi by to také nebylo jen s výkřikem auvajs...Zkrátka se snímek snaží co nejvíce přiblížit realitě. Úvodním motivem je samozřejmě stavba katedrály a já se skutečně divil jak moc je osud této stavby podobný s naším (avšak o několik století později postaveným a s jiným typem klenby) Vladislavským sálem. Zkrátka lidská snaha experimentovat a zjišťovat rozklad sil zprvu často vedla k zřícení nejednoho stropu či klenby... Divák zde mimoděk i sleduje jak vlastně dělníci a kameníci dávali dohromady gotická monstra, která se dochovala až do dnešních časů...Kolem hlavní osy příběhu sledujeme boj o trůn a na tomto konfliktu se pak přiživující šlechtu i církev. Jelikož osud se obracel tu na tu či na onu stranu je celkem zajímavé sledovat jak ten který rod či hodnostář se se situací vypořádával. Našli se i tací, kteří profitovali ať už byl u vlády ten či onen, resp. ona. Řada hitoriků zde jistě napadne příběh, že to takhle přesně nebylo... Jistě, je to taková modernější pohádka pro dospělé. I já sám jsem občas nevěřil svým očím, když divoženka pomočila a zranila záměrně biskupa před třiceti mnichy, či v kapli proklela svatebčany což dotvrdila uříznutím hlavy živé slepice... Lid by ji jistě šoupnul na hranici či katu ani by se nahvízdlo... Tady si však běhá vesele dál... jsou tam však i takové perly jako odseknutí hlavy hlavy mečem v boji, avšak zasažený rytíř měl kroužkovou košili i s kapucí...Ta neodolala bodným ranám, ale sečné zvládla pokrýt (samozřejmě se zlomeninami a pohmožděninami)..Tady mu však hlava odletí brnění nebrnění....Poslední závěrečný díl (viděl jsem 4 dílovou verzi) je asi nejhorší a nejpohádkovější jak všechno do sebe dobře zapadne....Ohledně stavby samotné zde lze také něco nalézt ale proč to dělat? Berme to zkrátka jako příběh z dávných dob. U mně je to na 4 hvězdy ale jen tak tak. * * * * (04.12.2011)

Když loni o vánoční návštěvě maminčin TV ovladač přibrzdil na čemsi s dost děsným názvem slibujícím béčkovou fantasy, raději jsem se zdvořile začetla do svátečního vydání Ženy a život. Ne na dlouho... Tahle série je totiž pecka jako blázen! Zaháčkuje si vás a pak vám před očima vytváří poutavý útvar na pomezí telenovely ze života stavitelů katedrál, hnusných lenních pánů a dam, mikrohistorické sondy do 11. století, čarodějnické zkazky a strhujícího dramatu lásek, nenávistí, inspirací a brutality. Každý si tu může najít to své. Mě tedy Pilíře zcela uchvátily, mé srdce si postupně získali Tom i Jack - a děsně, děsně mě štvalo, že poslední díl tak neuspokojivě přelétl období, které klidně mohlo vydat na další 4 díly :)! (03.04.2012)

Budu si muset ještě promyslet, co si o tom myslím, ale jedna věc je jistá už nyní - Eddie Redmayne rocks! Hádám, že u věcí tohoto formátu je největším cílem tvůrců donutit diváka, aby bezhlavě šílel po co největším počtu obsazených charakterů, což se tady docela povedlo. Kromě Eddieho, který má své místo u mě už jisté, jsem si připomněla, jak půvabná může být Hayley Atwell. Co mě nicméně nejvíc odzbrojilo, protože jsem to nečekala, to byla Sarah Parish a David Oakes jako dvojice vyšinutých intrikánů. Ti jsou tak rozkošní, že bych je nejradšinky umačkala v objetí. (Poznámka: Nechápu, jak mohly být Pilíře debutem Sama Claflina, protože mám prostě dojem, že už jsem ho někde viděla!) Dál se mi hodně líbily používané barvy. Obraz celkově (až na pár věcí zabíhajících ke kýči) hodně lahodil mému oku. Potěšující věc je, že hodně dlouho se dobrým lidem děly zlé věci a až ve finální epizodě se to všechno napraví. I když pár scenáristických nedodělků bych taky našla, například jsem pořád doufala, že Stephen biskupovi jednou vrátí to plivnutí, ale on ne, on mu věnoval jeho místo pod sluncem. Inu, nemůže člověk vždycky mít všechno, jak řekl velký filosof Jagger. --- 2019: Byla jsem zvědavá, co na to řeknu po letech, a pořád dobrý. Obyčejně bych sice bývala snížila hodnocení na tři a možná i jen na dvě hvězdičky, protože zase tak dobrý to není, většinu času jen jednohubková naivní zábava, ale je tam i čarodějnice vzdorně čůrající na patriarchy, takže prostě čtyři hvězdičky přímo od srdíčka. (09.01.2011)