Odváto větrem
Gone with the Wind
Odviate vetrom
Gone with the Wind
Scénář:
Sidney HowardHudba:
Max SteinerHrají:
Clark Gable, Vivien Leigh, Leslie Howard, Olivia de Havilland, Thomas Mitchell, Barbara O'Neil, Evelyn Keyes, Ann Rutherford, George Reeves, Fred Crane (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Epická adaptace románového bestselleru Margaret Mitchellové Jih proti Severu (1939) patří dodneška k nejoblíbenějším filmům víc než stoleté historie pohyblivých obrázků, a určitě plným právem. Mitchellová (1900–1949) byla vystudovanou novinářkou a "Jih proti Severu" začala psát v roce 1926, kdy utrpěla při jízdě na koni vážný úraz, který zanechal trvalé následky. Materiál pro svoji knihu získala ze vzpomínek svých příbuzných, zejména od otce, který byl jeden čas předsedou Atlantské historické společnosti. Původně nezamýšlela své dílo zveřejnit, ale naštěstí k tomu došlo v roce 1936. Kniha se stala nesmírně populární (dodnes prodala více výtisků pouze Bible), a navíc byla vyznamenána prestižní Pulitzerovou cenou. Nezávislý producent David O. Selznick zakoupil filmová práva měsíc po publikaci za tehdy neslýchaných 50 000 dolarů, což byla v té době nejvyšší cena, zaplacená za románovou prvotinu. Jeho investice se mu bohatě vrátila. Natáčení bylo zahájeno na sklonku roku 1938 rozsáhlou scénou požáru Atlanty, založeného ustupujícími jižanskými vojáky, aby konfederační muniční sklady nepadly do rukou Unie. Bylo při ní použito všech sedm technicolorových kamer, jež tehdy v Hollywoodu existovaly. V té době také Selznick neměl ještě obsazenu klíčovou postavu Scarlett O’Harové. Natočil kamerové zkoušky s více než 400 adeptkami a nakonec si vybral Angličanku Vivien Leighovou, což značně popudilo jižanské příznivce románu. O tom, že Rhetta Butlera bude hrát Clark Gable celkem nikdo dopředu nepochyboval. Selznick si jeho služby zajistil u společnosti MGM příslibem distribučních práv... Snímek vznikl s tehdy nebývalým rozpočtem 3,9 milionu dolarů a stal se událostí roku. Při udílení cen Akademie 29. února 1940 si odnesl osm Oscarů (tehdejší rekord) – nejlepší film, režie, scénář podle předlohy, ženský herecký výkon v hlavní roli (Vivien Leighová), ženský herecký výkon ve vedlejší roli (Hattie McDanielová za úlohu chůvy), výprava, kamera a střih. Kromě toho při oscarovém ceremoniálu obdržel výtvarník William Cameron Menzies zvláštní cenu (ve formě plakety nikoli sošky!) za „vynikající použití barvy pro zvýšení dramatického účinku filmu“ a producent David O. Selznick Pamětní cenu Irvinga G. Thalberga, udílenou za „trvale vysokou úroveň produkce“. To často vede k mylným tvrzením, že Jih proti Severu dostal deset Oscarů. Afroamerická herečka Hattie McDanielová se stala nejen první barevnou držitelkou Oscara mezi herci, ale i první nominovanou černoškou v některé z hereckých kategorií. Nicméně slavnostní premiéry filmu, která se konala 15. prosince 1939 v Atlantě, se kvůli své barvě pleti nemohla zúčastnit. Na premiéře se naopak objevila autorka Margaret Mitchellová, i když se na filmové verzi nijak nepodílela (ač ji o to Selznick několikrát žádal). Jako režisér je pod filmem podepsán Victor Fleming, ale na režisérské stoličce se vystřídalo víc tvůrců, mj. George Cukor a Sam Wood. Ani scenárista Sidney Howard nebyl jediným, kdo se na adaptaci tisícistránkové knihy podílel, mezi dalšími anonymními autory figurují prominentní jména jako Ben Hecht, John Van Druten a Jo Swerling. Konečné slovo ve všech aspektech filmu měl však Selznick, který byl skutečným hnacím motorem díla i jeho hlavním tvůrcem. I když se o to v následujících letech několikrát snažil, dokonalosti Jihu proti Severu se mu už dosáhnout nepodařilo. (Česká televize)
(více)Recenze (346)
Melodramatický pohled bílého Jižana na občanskou válku. 1) Ve své době snímek imponoval svou výpravností a podle mínění mnoha kritiků, kteří jistě filmu rozumějí, i svými řemeslnými a uměleckými kvalitami. Teď je ale doba zcela jiná a tato otrokářská selanka hodných byť poněkud bláhových gentlemanských Jižanů mě za srdce nebere. Skoro čtyři hodiny jsem u obrazovky vydržel, protože trpělivost je mou v pořadí sedmnáctou ctností, ale znovu se na film nekouknu._____ 2) Knihu jsem nečetl a určitě si ji ani v budoucnosti nepřečtu, a tudíž nevím a ani se nedozvím, jak moc charakterizace postav a prostředí odpovídá předloze. V Zajímavostech se uvádí, že autorce se líbila obsazení hlavní postavy, takže asi tu nějaké srozumění bude. A tak tu máme rozmazlenou Scarlett (26letá Angličanka Vivien Leighová), která je pořád stejná egocentrická manipulátorka, jenom to s narůstajícím věkem a zkušenostmi umí prostě lépe. Rhett Butler s vizáží podvodníka z laciných filmů ji neustále chce, což absolutně nechápu. Ona zase touží po jiném, aniž jen tušíme, proč. A tak jediné dvě postavy mě trochu zaujaly: vřeštící otrokyně Prissy (28letá Butterfly McQueenová) a tetička Pittypat (60letá Laura Hope Crewsová). Na čtyři hodiny dost málo._____ 3) Film je částečně i komedie. Pobavila mě například hláška černošského sluhy, který na válkou zpustošeném statku po návratu Scarlett takto reaguje na krávu, kterou přivedla s sebou: Kdo tady bude dojit tu krávu, paní Scarlettová? My jsme všichni domácí sluhové._____ 4) Land of cavaliers and cotton fields, jejíž galantnost a prosperita stála a padala s otrokářstvím, mě do nadšení nijak neuvádí, podobně jako vyhlazování Indiánů nebo jiné projevy amerického imperialismu. Fiddle dee dee._____ 5) Výstižný koment: Narciska**, Klajnik (odpad). Jako často i tentokrát je vtipný verbal*****, ale brát ho vážně samozřejmě nemůžete._____ 6) Přesto mi film přidal na znalostech společenského chování. Na výtku Sir, you are no gentleman, nabízí duchaplnou repliku: And you, Miss, are no lady. ()
Tento Hollywood môžem. Milý príbeh, nezabudnuteľný pár Vivien Leigh a Clark Gable a samozrejme Olivia de Havilland... No čo k tomu povedať. Parádny výlet do histórie filmu. Samé kulisy, na terajšiu dobu zvláštne efekty. Ale nad to sa dá ľahko preniesť, pretože vyššie spomenutí herci hrali ako keby boli skutočne danými postavami. Sú veľmi uveriteľní, čo sa mne pri filmoch vždy ráta. Clark je neuveriteľne šarmantný a podmanivo charizmatický. Leigh sa zahrala na Scarlett a jej úsmevy, klipkanie očkami .. :) heh.. jednoducho Scarlett úplne ako z knihy. A Olivia ... ja im to verím! Jo a nesmiem zabudnúť krásne kostýmy. Ale to by bol hriech nevyužiť tú farebnú a krásnu dobu plnú krinolín... Celkový dojem: mne sa to fakt páčilo. I napriek muškám, kt. sa tam vyskytli. (i napriek tomu, že dnes to vyzerá ako gýč.. ) :) mne sa to páčilo. ()
5/10 Uf, tak a mam to za sebou... Prekvapive to nebyl takovy pru$er, jak jsem ocekaval - po pretrpeni uvodni pulhodiny se to jakz takz rozjelo a ja nasel zvrhlou radost v cynickem Clarkovi drticim suche hlasky v ty nejnevhodnejsi okamziky. Prekvapila me smrt te male a zaver, ze se nakonec nedali dohromady. Vznikat to o neco pozdejs, dojde na hepac, takze jsem ve vysledku rad. Jinak je to dalsi film o ublizenem jihu, ktery si na sve bebe fouka jeste i v 21.stoleti. Fakt by me zajimalo, jak by se vyvijel svet, kdyby se nektera ze svetovych valek odehravala i na severoamerickem kontinentu - to by byli vsichni kolem nepratele, co se snazi dostat strycka Sama do kolen - ten americky patriotismus je otravny. Pobavila me cernoska nazvajici yenkee bilou spinou ;]] ()
Celou dobu váhám, jestli tomuto filmu udělit čtyři nebo pět hvězd. Je úžasný a i přes svou na první pohled otřesnou délkou nenudí a naopak vás zajímá, co se bude dít, což taky svědčí o kvalitě. Kamera, Steinerova hudba, výprava, kostýmy, to je úžasné. Příběh lásky, namíchaný jako lahodný koktejl, kde ničeho nepřebývá ani nechybí, není přeslazený a sentimentální, ten je taky krásný. Příběh je krásný i krutý zároveň. Vím, že Scarlett mohla hrát například moje oblíbenkyně Bette Davis, ale Vivien Leigh byla báječná a nádherná. Clark Gable, světák ošlehaný zkušenostmi i jižanským sluncem, do příběhu taky zapadá. To všechno je moc krásné, film se právem řadí mezi klasiku, právem posbíral tolik sošek, ale abych dala pět hvězd, musely by se ve mně více hnout emoce a film by mě musel dohánět k slzám nebo aspoň k mrazení v zádech. Tohle se nestalo, takže "jen" čtyři. ()
Pyšná, nafoukaná, dětinská a bezcitná princezna alias Scarlett (neboli "natrucděvka") diváky zdaleka nešetří. /málem jsem si nevěřícně ukroutil hlavu/ ... jinak klišé, kýč, v nepravém slova smyslu romantické, přehnané, okázalé, melodramaticky nahoněné. Snad jediná složka snímku, která zaslouží vyzdvihnutí, je originální obrazová líbivost. ()
Veľmi vydarená klasika, ktorá má v sebe dostatok humoru, čo hodnotím hviezdou navyše a chémie medzi ústrednými postavami. Musím však povedať, že aj menšie role boli zvládnuté vynikajúco. Dĺžky filmu sa netreba zľaknúť, film ubehne pomerne "rýchlo":) ()
ocenenia : MFF Cannes 1968 - nesúťažný výber ()
Konečně jsem viděl tuhle klasiku a s potěšením musím říct, že rozhodně není špatná. V první řadě Vivien Leigh a její Scarlett! Figura dobře napsaná a ještě lépe zahraná... Na Rhetta - Gabla jsem si musel trochu zvykat, ale musím taky hodnotit kladně :-). Andělská Melanie, dobrosrdečná prostořeká chůva, Ashley - všechno zajímavé postavy. No a ten melodramatický příběh... dost chytlavý. Zvláště první polovina. Nevadí ani stopáž, ba naopak vršená neštěstí v rychlém sledu působí poněkud chtěně a větší rozkreslení by, řekl bych, ještě více příběhu prospělo. Třeba se někdy dostanu ke knize, tak by mě zajímalo, jak bych pak hodnotil ;-) ()
Mitchellová napísala veľdielo. Film sa mi na knihu zdá prikrátky, ale budiš. Nedá sa predsa natočiť veľkofilm, ktorý má cez 4 hodiny. Film opisuje zväčša časť Scarlettinho života ale snaží sa pridať aj dôležité úseky z Občianskej vojny. Veľmi si na tomto filme cením réžiu, lebo od roku 1939 som to vážne nečakala. Casting je výborný. Lepšie snáď ani dopadnúť nemohol a nielen preto sa film stal mojim obľúbeným. V poslednom prípade je to pre spracovanie a v menej poslednom pre to, ako dokázal film precítiť s knihou. ()
velkofilm v tom právem slova smyslu...90% ()
Nadherny film. Aj ked som sa sprvu bal silenej dlzky 238 min, uplne ma opantala atmosfera stareho Juhu USA pocas Obcianskej vojny 1861 - 1865. Lubilo sa mi vsetko : scenar, perfektne herecke vykony /Gable, Leigh ..../, exteriery, rezia .... proste vsetko, nechce sa mi to tu znova a znova vypisovat. Je Gone With the Wind z roku 1939 monumentalny medznik v dejinach filmu? Rozhodne ano. Damy a Pani, tento film patri do Zlateho fondu svetovej kinematografie. 100 % ()
Nie je to tak dávno čo som mala možnosť si opäť pozrieť túto skvelú klasiku nad klasiky, ale dodnes vo mne zanechala hlbokú stopu.Má dej a chytí takmer každú vekovú kategoriu. Je to tá najúžasnejšia vec akú som kedy videla.Som zamilovaná do tematiky "juh a sever".Tento film pohladil moje očakávania. Scarlett je na jednej strane nesmierne rozmaznané protivné dievča, na druhej silná žena, ktorá prežíva dni vojny ako najlepšie vie. Chráni svojich blízkych a aj ľudí, ku ktorým je povinná niečo cítiť. Rhett. Och Rhett! Do jeho charakteru som sa doslova zamilovala. Zlý aj dobrý, milý aj drzý. Je to práve ten typ "zlého chlapa" na aký ženy letia. No a príbeh? Nemusím sa ani vyjadrovať, ako na mňa zaúčinkovalo to prostredie,dialógy,vznešenosť a kultivovaná drzosť doby. Vojna, nádeje a dezilúzie. To všetko sa pomiešalo a vtiahlo ma do deja. Koniec možno nebol taký, ako romantické duše očakávajú, no podľa môjho názoru to lepšie skončiť nemohlo. ()
Tento starší dlhší snímok som bohužiaľ nepozrel naraz, pre jeho dlhšiu dĺžku a hanbím sa za to. Samozrejme najviac spomínam na tú jednu scénu vo filme a tá mi teda najviac utkvela v mojej pamäti. Myslím si, že nedám veľký spoiler ak poviem, že tá scéna sa odohráva na vlakovej stanici. Film je rozdelený na niekoľko častí a v každej časti sa deje niečo iné, ale najdôležitejšie sú zmeny hlavnej hrdinky Scarlet (Vivien Leigh) tá sa za film stihla niekoľko krát zmeniť. Zaujímavý je aj sebaklam tejto hlavnej hrdinky a teda v poslednej časti filmu Scarlet klame sama seba, že koho vlastne miluje/nemiluje. Všetky časti filmu sú zaujímavé a ako celok je to veľmi kvalitný snímok dá sa povedať s otvoreným koncom, ktorý nikoho zrejme nedokáže uraziť. Herecké výkony sú nadpriemerné a film má zjednodušene povedané viac vrstiev cez, ktoré musíte prejsť. Hlavná hrdinka Scarlet musí prejsť cez peklo, aby mala raj a ten kto vie či si dokáže udržať. ()
Gone with the Wind je filmová klasika💙 Už by som asi ani nespočítala, koľkokrát som Odviate vetrom videla, mali sme ho doma na VHS-ke a myslím, že aj knihu som čítala. Vivien Leigh je dokonalá Scarlett O'Hara a Clark Gable je dokonalý Rhett Butler a v role Malenie Hamilton si tiež neviem predstaviť nikoho iného než Oliviu de Havilland. Na filme musím pochváliť všetko, je bezchybný. Herecké výkony, kostýmy, výprava, kamera, hudba, berúc do úvahy rok vzniku, to fakt že klobúk dole. Okrem toho ide o perfektné sfilmovanie knižnej predlohy. Je to pozoruhodný a jedinečný príbeh. Charaktery postáv sú dokonale vykreslené. Scarlett je stelesnením ženskej krásy, tej vonkajšej, kým Melanie je stelesnením vnútornej krásy, dobroty a láskavosti. Emócie tu všetky fungujú na 100%. Nechýba niekoľko vtipných scénok, ale oveľa viac je tých dramatických, v závere (asi posledná pol hodina) je to tak emocionálne silné a vyčerpávajúce, že až srdce rozbolí. Už si to asi zakážem pozerať pred spaním, lebo to celé až veľmi prežívam a potom nemôžem zaspať. Pôvodne som mala na Novoročný večer v pláne niečo iné, no keď som v TV programe zbadala tento filmový klenot, neodolala som. Už ostáva len dúfať, že nikdy nevznikne nejaká nová multi-kulti verzia, kde budú otrokov hrať belosi. Nech sa to nikdy nestane. [Arte, s mamkou]. EDIT: V kine to bolo veľkolepé!!! [Kino LUX, Movie Classics, 14.04.2024 - k úplnej dokonalosti mi už chýbalo len znenie v originále, inak paráda!] Rhett Buttler: "I can't go all my life waiting to catch you between husbands." Balzam na dušu. Nádhera. Filmový skvost. Film na veľa pozretí. Dokonalosť. 💯 ()
Cítím v tom silnou červenou knihovnu, ale film je natolik silný, že mi to ještě více umocňovalo zážitek. Vivien Leigh a její šibalské obočí v kombinaci s Clarkem Gabelem jako protřelým světoběžníkem. Jsou jako oheň a voda a stále se odpuzují. Nekonečná třenice, staré křivdy, nové politické pořádky. K tomu nádherná výprava a zajímavé zvraty a rozhovory. Je to historická mýdlová opera. Bavilo mě sledovat po celou dobu osudy Scarlett - její namyšlenost, tvrdohlavost a postupná pokora i vytrvalost. Přes 80 let staré dílo a vyprávění plyne bez problémů jako jízda na starém kole s čerstvě namazaným řetězem. ()
Po Vojně a Míru od Bondarčuka a Lawrenci z Arábie to Rhet Butler neměl uplně lehké, ale i tak to je na soutěž kolik superlativů se dá nacpat do krátkého recenzentského příspěvku. : ) Vivien Leigh předvedla na svou dobu famozní vývoj postavy. Trochu jsem bojoval s druhou polovinou. A je evidentní kým se tolik inspiroval Pitt v Babylonu. Excelentní, s každou další projekcí to mám radši. 9/10 ()
Nesmrtelná a velká klasika, která je na svou dobu opravdu ohromující a své kouzlo zanechává i díky konci, který si nejenomže odpouští sladkobolnost, ale nabízí i jiné hodnoty, ke kterým se člověk může upřít. ()
Velkolepý monument s vynikající úrovní hereckých výkonů a kulis. Ale je to také velkolepý monument s až kýčovitým obrazem a brakovým příběhem. Pyšný a nabubřelý Jih lpí na svých tradicích a morálce, ale je tvrdě sražen do kolen svým bohatším bratrem Severem, aby byl urážen, zneužíván a těžce se zvedal na svou původní úroveň. Rozbuškou občanské války bylo otroctví černochů, kteří ale trpěli rasismem na obou stranách. Navíc jsou zobrazováni pouze jako oddaní a věrní služebníci, šťastní na plantážích svých bílých pánů. A pozdější Ku-klux-klan pouze zjednává pořádek a spravedlnost. Jak pokrytecké ve svém pohledu. Nicméně se tu rozvíjí nevšední příběh, divoký, existencionální a snad až neskutečný ve svých různorodě měnících se polohách. Scarlett O'Hara, později také Hamilton, Kennedy a Butler (dobrá a ohnivá Vivien Leigh) je umíněná rozmazlená dívka lepší společnosti, která se nikdy nevzdává toho, co chce získat. Pod vlivem událostí se z ní stává žena, která jde tvrdě a nekompromisně za svými cíli a budoucí prosperitou, je citově okoralá, jízlivá a sebestředná. Skutečnou lásku poznává až ve chvíli, kdy jí opouští. Rhett Butler (skvělý Clark Gable) je pragmatik, který si vychutnává život. Scarlett ho okouzlila natolik, že jí nabídl všechno a v určitých částech jejího života se pro ni stává hrdinou. Jeho trpělivost, tolerance a svobodomyslnost má ale svou hranici. Z dalších rolí: Ashley Wilkes (dobrý Leslie Howard), muž a cíl touhy a citů Scarlett, který jí stále a opakovaně odmítá a přesto je pod vlivem událostí po jejím boku, jeho manželka Melanie Hamilton (půvabná Olivia de Havilland), nejlaskavější a nejušlechtilejší duše, Scarlettin otec Gerald O'Hara (Thomas Mitchell), který se nedokáže vyrovnat se smrtí své ženy Ellen (Barbara O'Neil), energické a výkonné správkyně plantážnického sídla Tara, Scarlettina sestra Suellen (Evelyn Keyes), připravená svou sestru o snoubence, Scarlettynina chůva (Hattie McDaniel), starostlivě přísná osoba, upištěná služka Prissy (Butterfly McQueen), vychloubačný strašpytel, bratr Melanie Charles Hamilton (Rand Brooks), první Scarlettin manžel ze vzdoru, Frank Kennedy (Carroll Nye), Suellenin snoubenec a druhý Scarlettin manžel z rozumu, tetička 'Pittypat' Hamilton (Laura Hope Crews), dohlížející na Scarlett s Melanií během války, doktor Meade (Harry Davenport), rozhodný muž s pomocnou rukou trpícím, prostitutka lepších mužů Belle Watling (Ona Munson), odmítaná ctihodnou společností, a dcera Scarlett a Rhetta Bonnie Blue Butler (Cammie King Conlon), hýčkaný andílek. Velkolepé, monumentální, působivé, a přesto brakové a romanticky zidealizované ve svém pohledu na skutečnost tehdejší doby. ()
Nějak nemohu přijít na chuť Scarlett v podání Leigh. Ta herečka nemá mé sympatie. A protože hrála zásadní roli, tak... ()
Nuda k posrání #89. Viz Osvícení. 45% ()
Související novinky
Zemřela Olivia de Havilland
Po bouřlivém období, během nějž se oči veřejnosti po letech opět začaly houfně upínat k legendárnímu snímku Jih proti Severu z roku 1939, přichází velmi smutná zpráva. Včera filmový svět opustila… (více)
HBO Max dočasně stáhlo Jih proti severu
Streamovací služba HBO Max se rozhodla stáhnout ze své nabídky snímek Jih proti severu z roku 1939 kvůli problematickému vyobrazováním rasismu a romantizování Konfederace. Rozhodnutí přichází v… (více)