VOD (3)
Série(4) / Epizody(12)
Obsahy(4)
Excentrický detektiv z příběhů Sira Arthura Conana Doyla hledá důkazy v ulicích moderního Londýna. (Netflix)
Videa (36)
Recenze (1 754)
Sťahujem jednu hviezdičku za ten malý moffatovský manierizmus v závere prvej časti, kedy sa zbytočne predlžovala scéna medzi detektívom a vrahom za hranicu únosnosti. A podobné malé mušky... Ale inak Sherlock očaril aj mňa. Občas trochu prerazí na povrch "doctorwho-ovská" atmosféra (taký ten neidentifikovateľný fíling, že je to pre deti), ale je to veľmi zábavné a doslova milé. Všetky atribúty už z pilotu robia povinnú jazdu pre fanúšikov produkcie BBC, britského humoru aj pôvodného Sherlocka Holmesa :-) Ak mal byť niekedy Sherlock umiestnený do súčasnosti (pričom sa tvárime, že predtým neexistoval a všetko je presne ako má byť;-), tak by to nikto neurobil lepšie ako BBC. Podarilo sa. ()
1. A STUDY IN PINK: Neskutočná pecka, ktorá kvalitou scenára a presným obsadením zatieni aj Ritchieho film. Televízna udalosť roka. 90% - - - 2. THE BLIND BANKER: Podľa očakávania slabšie ako jednotka (to tempo a zábavnosť sa nedá udržať, navyše chýbajú Lestrade a Anderson), ale stále je to parádna detektívka a tentoraz to ešte dôslednejšie kombinuje moderné finty a totálne oldschoolovú zápletku (krásna scéna s oživovaním vizuálnej pamäte... a foťákom v mobile :-D). 80% - - - 3. THE GREAT GAME: Skutočne veľkolepá hra. Divák je však tou smršťou "menších" prípadov zahltený a tak už asi v polovici nastáva menšie vyhorenie a tempo vážne kríva. Našťastie v záverečnej tretine naberú Sherlock, Watson a hlavne pán M druhý dych. Béčkovo-staromódna vložka s Golemom fantastická, bitka v planetáriu geniálna. Obsadením pána M som si nie celkom istý - zlodušské prehrávanie samozrejme patrí k veci, ale napodobňovanie Jima Carreyho už je trochu silná káva. 85% ()
Ársr Konan Dojl zajisté mocně přiráží odmasenou pánví směrem ku unisexuálnímu kanďouru Cumberbatche. Převod klasiky do moderního zmateného světa se zadařil natolik, že Kulyček až zaslzel radostí. Jen houšť a větší kapky, kujů móc. Celá se chvěji nedočkavostí, jak to jen ten homo nikotinista udělal s pádem z té střechy..... ()
Po skončení třetího dílu mi teče slina po bradě a já jako hladový pes lačně vyhlížím další vraždu, která by byla dostatečně zábavná na to, aby se jí Sherlock chopil. Je to totiž hrdina z ranku absolutních asociálů typu Dr. House, či Sheldona Coopera, jejichž geniální mozky dokonale slouží práci a v rámci běžného života na této planetě jsou absolutně nepoužitelní a nesnesitelní. Typově perfektní dvojici Cumberbatch – Freeman to dokonale sedí, slovní špičkování nebere konce, případy jsou opravdu chytlavé a hlavně je to celé neskutečně zábavné. I ten pohříchu slabší druhý díl (slabší v rámci série, v běžné produkci by trčel jako vidle z hnoje) mi nezabrání, abych se přidal k oslavným tamtamům. Edit: Druhá série to celé posunuje ještě mnohem dále. Zvláště úvodní Scandal in Belgravia je kousek z ranku doslova mistrovských. Jen kdyby se na další řadu nemuselo čekat zase víc jak rok. ()
Nuže, Watsone, kamže se nám zakutálela pátá hvězdička? Inu, může za to obrovská propast mezi oběma vyšetřovateli, kteří jsou velezajímaví, a vyšetřovanými případy, které naproti tomu nejsou zajímavý ani trochu. Sémioticky bychom to možná trochu vznešeněji mohli říct i tak, že vyšetřování ční nad vyšetřovaným. Přesně obráceně tomu bylo tuším v Aktách X, kde se zas poněkud mdlí agenti ztráceli pod rozkošatělými paranormálními jevy. Problém vězí v žánru. Jak známo, složka Akt X je složkou nevyřešitelných případů, což objasňuje příklon seriálu k thrilleru na úkor detektivky a tedy k tomu, proč nesměřuje k odhalení neznámého padoucha, ale soustředí se na budování podmínek existence hrdinů v nějakém politickém uspořádání plném omezení. Naproti tomu Spock a Dr. Kirk, jak jsem si oba hrdiny ze Sherlocka vtipně přejmenoval, odkrývají skutečný kriminální zločin, žádný fantasma v povětří, a žánrově patří do detektivky. Třebaže ani jeden z nich není profesí detektivem - Sherlock je něco jako neoficiální konzultant, Watson armádní zdravotník -, pohlcuje je vyšetřování paradoxně více než profesionální detektivy z povolání, kteří na to mají papír, ale za rutinérský přístup a menší nadšenectví musejí zákonitě zaplatit přesunem do žánru thrilleru, kde jsou přímými svědky zločinu a ne jen jeho výsledkem v podobě vychladlých mrtvol. Asi se prostě shodneme na tom, že kdyby si měli v Menze vybrat mezi Mulderem a Sherlockem, zvolí Sherlocka. Celou tuhle neokázalost vyšetřovaného ve prospěch vyšetřování, rozuměj thrilleru ve prospěch detektivky, zdvojnásobuje přesun z viktoriánský Anglie do střízlivé a jednotvárné současnosti. Současný Londýn - stejně jako u Conana Doyla - je sice stále záhadné, divoké, nepředvídatelné a nebezpečné místo, ale tvůrci nikdy nezavedou hrdiny do nejšpinavějších a nejnebezpečnějších londýnských čtvrtí, krypt, tunelů a opiových doupat, soustředěném výtažku všech neřestí a hříchů ze všech divů světa, kde lidé, mutanti a tajemné rasy žijí beznadějně a nevázaně ve stínu Temže zanášené odpadem, jak to provedl Simmons v románu Drood s typologicky obdobnou dvojicí Dickensem a Wilkie Collinsem, který Dickensovi s pátráním po tajuplné a děsivé bytosti umrlčího zjevu z názvu knihy asistuje – v Sherlockovi žádná taková bytost není, protože vlastně nemá ani odkud vzejít. Střídmost kulis ulehčuje oběma pánům také dost výrazně práci. Jednak proto, že detektiv odečítá všechny informace z okolí (detektiv není žádný zasněný romantik, jak bychom ho snad chtěli vidět, ale normální pozitivista, jdoucí po povrchu a faktech), druhak z toho důvodu, že z příliš velkého bordelu by detektiv nic kloudného nevykoukal a spíše by se octl v nezáviděníhodné roli pixelhuntingujícího hrdiny ze starých dobrých point-and-click adventur, kde nezbývalo než zběsile posouvat myši po obrazovce za účelem nalezení nějakého hodně malého/skrytého předmětu. Snad navrhnout kompletně steampunkovej háv, ale to by bylo asi příliš drahý, a zas vyloženě hightech gadgety ozvláštňující prostředí novým pohledem si tvůrci dovolit nemohli, protože Sherlock je spíš matfyz-ák než čvut-ák, čímž míním, že onu dobovou osvíceneckou posedlost k přírodovědeckým objevům a expertízám, dnes reaktualizovanou nástupem digitálních možností v pseudovědeckých forenzních CSI fikcích, si nakonec odbývá hlavně ve své hlavě. Stejně jako divák. Čímž samozřejmě nikoho nenavádím k tomu, aby zůstal sedět s rukama v klíně a nevžil se víc do role sadou Malý chemik. () (méně) (více)
Galerie (412)
Zajímavosti (107)
- Vždy, když se v Anglii vysílá nová epizoda Sherlocka, všichni účastníci seriálu se prý sejdou v domě Martina Freemana (John) a Amandy Abbington (Mary), kde se na nový díl společně dívají. (patysway)
- Scenár na Sherlocka sa často prerokovával počas početných jázd vlakom do Cardiffu, kde sa natáčal Doctor Who (2005), pretože na tomto seriálu taktiež pracoval Steven Moffat. (Greenpeacak)
- Fotky skutočného bytu na 221b Baker Street nad Speedy's Cafe sa dajú vidieť na webe. Má len niečo cez 35 metrov štvorcových, čo je na míle vzdialená predstava o Sherlockovom (Benedict Cumberbatch) obrovskom byte. Ten filmový bol na prenájom na jar 2012 a vychádzal niečo vyše 400 eur na týždeň. Jeden z dôvodov, prečo sa nenatáčalo na skutočnej ulici Baker Street, bol ten, že na tejto ulici je veľká premávka a štáb by musel zakryť množstvo nápisov obsahujúcich práve meno Sherlock Holmes. (JOZZZKO)
Reklama