Poupata

Nejzajímavější jsou uzavřené mikropříběhy jednotlivých členů rodiny Hrdinových. Všech pět sní své sny a uchovává si svoje velká malá tajemství. Linie vzájemné (ne)komunikace je zachycena mistrně a umocňuje ji vánoční pospolitost i s účastí bizarní striptérky. Od úvodu všudypřítomná Smrt si vybírá očekávaně cíl, který do mozaiky silvestrovského reje přináší tak žádaný ohňostroj.´Bezútěšnosti je zachyceno na dvanáctiposchoďový panelák a ne na jeden byt. "Doprdelezima. (29.03.2012)

Do extrému dovedené chcípácké sociální drama, aneb jak si zkurvit život a Vánoční deprese 10x jinak. Ocenit se sice musí poměrně civilní situace, jako takové, samotné nastavení bezvýchodného stavu hned na začátku je ale v kombinaci s naprosto nulovým vývojem takřka ČEHOKOLIV skutečně ubíjející. Za zmínku tak stojí jen ambientní zvukový doprovod a fascinující Javorský. Zbytek se utopil ve scenáristické neohrabanosti, nudě a šedi periferie a odporných postsynchronech... (16.12.2011)

S neobyčejným (kam se hrabe Sláma) sadismem prohlubovaná beznaděj. Díky kameře Vladimíra Smutného dosahuje zmar obestírající Poupata místy až apokalyptických kvalit (výjev se sťatým andělem). Nic není dobré a všechno může být jedině horší, což bezezbytku platí i pro postavy, s nimiž nelze moc soucítit. Hrdinové jsou zamrzlí v čase. Neschopní se hnout vpřed a zároveň neschopní kritického zhodnocení minulosti. Ženy se chovají jako kurvy, muži jako kreténi a zástupci obou pohlaví činí zásadně rozhodnutí, kterými ubližují nejen sobě, ale také druhým. Jediným důsledněji rozpracovaným tématem je příliš povšechná mizérie bytí. Byť se nabízí v českém filmu zatím seriózněji nereflektované téma přistěhovalectví, případně téma redukování člověka na zpeněžitelný objekt (čemu ale v případě striptýzových scén brání nekritické snímání ženského těla). Obtížně pro tenhle požitek z bolesti, fyzické i duševní a navozované nápadně umělými prostředky (nevěrohodná linie se Zuzanou), nacházím pochopení, přesto neuhýbavou drsnost filmu obdivuji. Chybí v něm náznak chlácholení, naděje, vyloženě kladná postava. Absence pozitivních hodnot nabývá tak kolosálních rozměrů, že už zbývá jedině bezradný smích. Jinak nelze reagovat na štědrovečerní scénu, nejkrutější popření imperativu, že na vánoce musí být všechno pěkné, jaké jsem ve filmu dosud viděl. Že nás autoři zřejmě chtěli dovést právě k této „opoziční“, vůči situaci postav neslušné reakci, jsem si uvědomil během závěrečných minut, kdy je bez rozjásanou písní Michala Davida a s ohňostrojem na pozadí oživováno období normalizace, ve skutečnosti stále přítomné jako špína zažraná za nehty (spíše než určitý systém film kritizuje mentalitu lidí - alibistické odkazování na komunistickou minulost jako na příčinu toho, jak se dnes "věci" mají, ač explicitně se v tomto smyslu žádná z postav nevyjádří). Implicitní pojmenování příčin „našeho“ dnešního neštěstí, v němž je pro tolik lidí snazší žít, než s ním něco udělat, dodává Poupatům nový rozměr a povyšuje je nad rámec pouhého pozorování cizího utrpení. Žádná shovívavost, žádný soucit, ale přesto nějaké sdělení. Určitě? Abych si udělal jasno, budu film muset vidět znovu. 70% (07.12.2011)

,,NEZLOBÍŠ SE?....“ /// (no právě, tady se tak nějak nikdo na nikoho nezlobí, jen sou všichni furt nasraní) To bylo totiž tak.......... a proto táta nemá prachy, dcerka je smutná, maminka je smutná a syn (tak a teď pozor!) je v pohodě (možná je to tím hulením...). Smutní jsou i Vietnamci, smutná bude i striptérka a už to tak vypadá, že jedinej veselej tady bude hospodskej (převedeno do filmový řeči – majitel forbesu). Jestli čekáte, že se jejich protnutý osudy ještě víc protnou ..... – serte na to. Všichni maj prostě prekérky, mladí, staří, cizinec i našinec. Na českej film hodně sympatický bahno. Žádný omílání 100x viděných píčovin a špičkovej Javorský (fakt dobrý Kyslík!). Problémy, kterým rozumím, ale na druhou stranu moc nechápu, jak to, že.... no ale vod toho tady asi nejsu, že? Zvláštní, ale hlavně NETUCTOVEJ českej film. Možná jen proto, kolik do sebe narval lidskejch problémů. Škoda, že je nějak neřeší. Prostě si vyhrotí jednu rodinu a jde do hajzlu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Su velkej fanda blikajících kurev. (né ty vole, striptérka tady nebliká....) 2.) Chtěl bych vidět pořádnej vietnamskej ohňostroj. 3.) Byla jsem Poupě. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (29.05.2012)

Zahrajme si na Popelku a přeberme českou nabídku dramat za rok 2011. Pokud do ní zahrnu česko-slovenský Dům a u Vendety na okamžik škrtnu označení thriller, dostanu spolu s Poupaty jednoznačné stupně vítězů. Na pořadí ani tak nezáleží, důležitá je pro mě jiná věc. A sice, že se u nás stále umí točit poutavé drámo, které diváka dokáže strhnout a neruší jej nevyrovnanými hereckými výkony, tupou myšlenkou, mizivou atmosférou a kdo ví, čím ještě. Že jsme mistry laciných, horkou jehlou šitých komedií všichni dobře víme. Díky odvážné a zatím neznámé partě okolo Poupat jsme se však navíc dozvěděli i to, že je v našich podmínkách přeci jen možné natočit film s velkou lidskou duší. Pod tíhou svého vlastního komentáře zvedám hodnocení na pět hvězd s přáním všeho dobrého do další tvorby celému týmu Poupat. (13.01.2012)