Jupiter vychází

Po skončení filmu se všude ozývalo nespokojené mručení. Nevím. Já měl po celou dobu nasazený úsměv od ucha k uchu a bavil se jak malej kluk. Ostatně právě jako film od malých kluků výsledek vypadá. Těžko říct, jestli schválně, nebo ne. Možná dokonce ne... a ta roztomilá přepjatost a přeplácanost byly míněny vážně. Pak ať, holt se nám tu rodí potenciální guilty pleasure. Mila Kunis coby královna vesmíru, která by hrozně ráda servala podprsenku, ale Channinga Tatuma to "vůbec nezajímá". Roubované antikorporátní poselství (opakující motiv z Matrixu a Atlasu Mraků o přeměně lidí na konkrétní komoditu). Spousta náhod v ději a šíleně přehrávající herci v čele s Eddiem Redmaynem, který by po celý film chtěl neustále plakat a my nevíme proč. Všechno je tu zkrátka tak over the top, že když to byť na okamžik začnete brát vážně, narazíte. Tak to doporučuju ani nezkoušet a prostě nasednout na tuhle space operu plnou okázale kýčovitých vizuálů a velkých gest větších než sám vesmír. Nakonec bude nepatřičné jen to, že chybí soundtrack od Queenů. (05.02.2015)

Svým způsobem neuvěřitelně přepálená splácanina všeho možného, která ale nepřestává bavit a odzbrojuje nejen pohádkovou atmosférou a krásným designem, ale především pevným režijním uchopením, hravostí, nápaditou akcí, sociálním přesahem (byrokratická epizoda je parádní) a sympatickými postavami. Wachowští prostě umí, i když si zrovna točí jen tak pro radost. Tatum je výborný... (09.02.2015)

Kritizovat Jupiter vychází zrovna za významové přesahy (sugerování mladým holkám, že práce uklízečky je fajn) mi nepřipadá šťastné, když právě v tomto ohledu je film nejsilnější. V záplavě narcistní young adult fikce, která této cílovce vštěpuje, že mohou zachraňovat svět a být díky tomu slavní (např. Hunger Games), se poslední film Wachowských jeví jako odvážné dílo, které narcismus úzce spojený s konzumním kapitalismem důsledně odmítá. Jupiter je sice velmi dlouho pasivní figurou, která se nechává vláčet okolnostmi a opakovaně zachraňovat, ale tady to chápu spíš jako uvědomělou práci s pohádkovou konvencí "dámy v nesnázích", která se ostatně váže k celému popelkovskému narativu. Důležité je to jediné velké gesto, které je řízené ochotou obětovat se pro ostatní, tzn. upozadit svoje vlastní zájmy pro větší dobro. Jakkoli nejde o nijak objevné poselství, je podstatný kontext, ve kterém se uskutečňuje, a že se tohle všechno zřetelně váže k problematice současného globálního kapitalismu (nezřízené vytěžování zdrojů pro výdobytky, které ve skutečnosti nejsou potřeba). Na druhou stranu jde ale bohužel o nezáživně odvyprávěný film, který poněkud nepochopitelně buduje ohromně komplexní univerzum a jeho budování věnuje spoustu času, ale přitom je evidentní, že už jej nikdy dál nezužitkuje. Pokud mě paměť neklame, sourozenci Wachowští tohle původně plánovali jako první díl své další trilogie, jenže zatímco Matrix byl ucelené zjevení, na které bylo nutné navázat, tady jde o evidentní propadák, který tak trochu předběhl sám sebe. Všem těm bizarnostem, co tu jsou, by prospělo, pokud by se staly součástí nějakého většího transmediálně vyprávěného světa, díky kterému by divákům pak přišly povědomé. Jenže nic takového se nestalo a studio poté, co zřejmě vidělo výsledek, se rozhodlo místo podpory snímek evidentně sabotovat - jak např. nepochopitelným uvedením na Sundance, tak přeřazením na neatraktivní místo v distribuci (začátek roku) a slabou propagací filmu. Chápu to od Warnerů jako strategický obchodní tah, na který budou moct kdykoli ukázat prstem a použít proti Wachowským jako argument, proč už od nich nedostanou peníze na žádný další film. Nezbývá než doufat, že přesun do skromnějších podmínek režisérskému duu prospěje, takže možná jejich následující tvorba nebude tak nákladná, ale snad o poznání invenčnější a méně podřízená nutnosti vydělat. (15.02.2015)

Nečekal jsem mnoho, ale dostal jsem více než dost. Pohádkový sci-fi brak v tom nejlepším slova smyslu (zkrátka plnohodnotný nástupce Flashe Gordona z roku 1980), který se odehrává v naprosto úžasném světě a téměř neustále baví. Ruku na srdce, od mnoha opěvovaných marvelovských filmů se příliš neliší. Nadhledu, pravda, možná mohlo být o maličko více (kruhy v obilí a vesmírní byrokraté s Terrym Gilliamem mě nesmírně pobavili), ale pak by se Jupiter vychází taky mohl zvrhnout v křečovitou komedii, což Wachowští (po Speed Racerovi díkybohu) očividně v úmyslu neměli. Akční scény skvěle vtahující, triky opulentní, všechno hezky přehledné a srozumitelné, ale dost možná největší radost mi udělala bombastická hudba Michaela Giacchina a její rozumné použití, díky němuž z filmu vyloženě netrčí, ovšem ani není prachsprostě upozaděná. Čtyři čisté hvězdičky a nejspíš se do kina vydám znovu (než k tomu dojde, pustím si Flashe Gordona). (06.02.2015)

Rozkošná comicsová pohádka s výbornými honičkami a bitkami, i když jsem chvílemi netušil, co se na obrazovce děje a kdo je kdo. Hlavní hrdinka je úplně blbá a navíc se zamiluje do vousatého Vulkánce....dobře, vlkodlaka, ale já viděl Vulkánce. Kříženého s andělem. Černým. Padlým. Od začátku mi byl jasný důvod, proč tenhle film Wachowští natočili - triky, efekty, výprava. Tentokrát kašlu na primitivní vyprávěnku, já se bavil obrázky. Mnohem lepší než poslední Matrix. Kráska a zvíře. Gravitace. 1984 - no, byrokracie je zde ještě dokonalejší, by Orwell s Kafkou koukali. StarWars. Vesmír Wachowských je uhrančivý a fantastický. Proč ale Rusové, to mi zůstává záhadou... (28.05.2015)