Inherent Vice

Dám tomu ještě šanci, ale raději po přečtení knihy. Škoda i obecně ne moc chváleného The Master jsem si užil o dost více. (04.05.2015)

Zamotanému a neustále bobtnajícímu kriminálnímu spletenci není úplně snadné stačit, zvlášť když ne všechny podávané informace jsou spolehlivé (protože hippies, fet, astrologie, …). Zajímaví a styloví však P.T. Anderson a jeho herci být nepřestanou, přestože se ani nepokoušejí o nějaké definitivní uzavření všech vytahaných nitek. (06.05.2015)

Naprostá feťácká zhovadilost s několika vtipnejma scénama. (18.05.2015)

Dlhý nudný zhulený hippies trip...Anderson má lepšie filmy ale u tohto som sa až príliš ukecanou pointou o ničom veru nenadchol. Pokiaľ si nedá človek asi poriadny záhul tak nemá moc na výber. Bravúrne zachytená nuda. (25.08.2015)

perfekcionisticky hypnotický neo-noir -a jak ja ten termín nerád používam- GENIÁLNEHO p.t.andersona (!) minimálne oscara za adaptovaný scenár (ak by teda bol nominovaný za niečo iné, akože nebol ..ok, ešte kostýmy, ale pochybujem, že zrovna táto kategória niekoho zaujíma) ..120% (film roka mimo kino distribúciu) (18.02.2015)

Americký sen. Americké halušky. Paranoia. Černý humor.----- Opravdu dobré, byť v posledku nepřekvapivé. (25.06.2017)

Moc komplikované a moc dlouhé. Skvělé herecké obsazení a skvělá atmosféra. (30.03.2015)

Obsah komplikovaný, ale když Vám dojde, že je to celé přitažené za vlasy jako drdol aktérky sadomaso filmů, přestanete se pídit po kompaktnosti příběhu, pamatovat jména všech těch "významných" figurek, stejně jako si dávat k sobě vadné spoje dějových spojitostí. Forma je místy zábavná, ale na můj vkus tomuhle Phoenixovu zhulenému očku chybí pár Lebowského rezignujících hlášek, mudrování vypravěčky taky vcelku skřípe, a režisérovu vehementní lásku k drogám rovněž nesdílím. 50% (25.05.2015)

No co k tomu říct. Na tenhle film jsem šel trochu z donucení, ale nakonec mě vůbec nezklamal. Ba naopak. Dá se rozdělit na tři části. První třetina vás vtáhne do děje, pobaví a zaujme, pak přijde třetina druhá, která se vleče a je hodně nudná a zmatená. Nakonec ale přijde poslední část filmu a ta je možná ještě lepší než část první. Hrozně moc mě zaujal Joaquin Phoenix, který dle mého názoru zahrál naprosto skvěle, můj oblíbený Josh Brolin byl opět vynikající a jeho roli jsem si užíval také. Celkově je film dobrý také díky skvělé hudbě, kterou jsem si užíval. Neurazí ani nenadchne. KVIFF 2015 (11.07.2015)

Stylová záležitost, nicméně to samo osobě nedokáže vykompenzovat fakt, že dvě a půl hodiny koukáte na příběh téměř o ničem a šíleně se nudíte. Na druhou stranu herecké výkony nejsou špatné a být to o polovinu kratší, tak by to asi bylo snesitelnější. Moje hodnocení 50%. (10.12.2015)

Zodiac se tu snoubí s Temným obrazem a Čínskou čtvrtí. (29.05.2016)

Návrat mého nejoblíbenějšího filmového páru (Phoenix + Witherspoon) ve velice neobvyklém Noir filmu, ve kterém je pro diváka tak těžký se orientovat, že hned na začátku není překvapivé, že hlavní postavou je drogově závislý soukromý detektiv vyšetřující zmizení několika osob na pozadí hnutí hippies. Jelikož nejsem příznivcem ani hippies (bezmezné lásky a míru) a už vůbec ne marihuany (vznášejícího se stavu za hlasitého smíchu), je to dnes za dvě hvězdičky, alespoň pro každého jednu, jednu pro Phoenixe, jednu pro Reese. (22.02.2017)

Spolu s Fincherovou Zmizelou film roku 2014. Rozvedenější komentář později, teď jen stručně. Boží. (16.02.2015)

Skoro u každého druhého snímku si stěžuji na přemrštěnou stopáž, ale Paul Thomas Anderson prostě ví jak na mě a díky svému režisérskému umu mě zkrátka nudit nedokáže. Opět je to spíše o výrazných a bravurně podaných charakterech (skvěle zahraných - Joaquina Phoenixe miluji) a jejich jednotlivých mikro-příbězích, povahách a motivaci. Hlavní příběhová linka mě také dokázala solidně strhnout a s postupným odhalováním mi dávala smysl a bavila mě. Ve finální čtvrtině (či pětině?) ji však lehce dochází dech, což pro mě bylo lehkým zklamáním, protože jsem očekával maximální gradaci. Humor je dávkován střídmě, leč o to s větším dopadem. Prozatím vydařené 4*. ______p.p.č.: Chci si to ještě zopáknout. (09.06.2015)

Jeden z nejpodivnejsich neonoiru ktere jsem kdy videl. Pestrobarevny, zmateny, divny. Spousta hvezd, a me to vlastne nezacalo nudit az do konce. I kdyz dej bych prevypravet nedokazal... :) P.S: Belladonna potesila. Zauala tez puvabna Samantha Lemole, kterou jsem doted neznal. (29.01.2016)

Hříšné noci, Magnolia a Opilí láskou. Tři filmové klenoty PTA. Ovšem poslední z nich vznikl v roce 2002 a od té doby mám s tímto tvůrcem dost velký problém. Což o to, jak Až na krev, tak Mistr jsou velice silné snímky, ale PTA v nich už přestal myslet i na „normálního“ diváka a spíš se až příliš zahleděl do artového vyznění, které ovšem ve výsledku požralo sebe samo a krom uchvacujících hereckých koncertů tam už pak nezbylo příliš co dalšího hodnotit kladně. No a se Skrytou vadou bohužel pokračuje v nastoleném trendu, což znamená, strhující herecké výkony a zbytek úmorné nic. Strašně moc postav, dialogů, zápletka zoufale košatá, rozvíjející několik dějových linií, ovšem znovu opakuji, vyznění toho všeho je naprosto prázdná bublina, která na konci filmu ale navíc ani nepraskne, jiný slovy, na začátku filmu se začne něco řešit, postupem času se k tomu začne řešit dalších deset věcí, vznikne jeden velký chumel, a to vše proto, aby divák v závěru zjistil, že se vlastně z oněch věcí nedořešilo prakticky nic, a to ústřední téma se v tom pak ztratilo úplně. Takže to celé je v podstatě naprosto o ničem, a krom spletitosti a hlavy až u stropu z toho nemá divák vážně nic jiného. Navíc zde nefungují ani atmosféra, či napětí, stylově jde pak o PTA-ho nejnevýraznější počin, a tak jak jsem zmiňoval, za pozornost stojí jen už ty herecké výkony, kdy především Phoenix s Brolinem zanechali příjemný pocit, jinak to ale vážně nestojí ani trochu za pozornost, nebo alespoň já jsem si v tom tedy nedokázal vážně najít nic, co by mě oslovilo, zabavilo. Za mě jde tak jen o dlouhou, přeplácanou nudu, bez pointy. (03.10.2019)

Vlastně se to téměř nedá snést. Většina filmu je vystavěna na nepatrně variovaném formálním modelu: polocelky dvou u stolu mluvících lidí. To několikrát za sebou bez přílišné obměny. Tenhle základní model je potom občas rytmicky protkán různými bizarními scénkami. Jednoduše řečeno: je to hlavně konverzačka a je evidentní, že Andersonovi jde hlavně o to, co se říká, o slova a Pynchonovy věty, které chce zjevně zachovat v co nejvyšší míře, proto se je ani nesnaží nejak zvlášť inscenovat. Všechno si musíme představit skrze obličejové rejstříky herců a melodicky plynoucí šílené konspirační zkazky padající z jejich úst. Od druhé poloviny je ale film naprosto vtahující a doslova mě ovládnul svojí rozkošnou paranoiou. Je to možná ještě méně divácky vděčné než The Master. Lidi, co měli rádi Boogie Nights nebo Magnolii ať na to spíš nechodí, jinak budou zklamáni tímhle zvláštně starosvětsky natočeným filmem (skoro žádné pohyby kamery, což byl dřív Andersonův trademark). Viděno z dvdscreeneru, takže relevantní komentář bude až po shlédnutí v kině. (26.01.2015)

Film, hádám, nebude sedět spoustě lidí, většině lidí, protože se nedá pro ne-pynchonovce snadno pobrat. Pynchona totiž nesmíte analyzovat, nebo kritizovat, jako se mu spíš otevřít. 'Inherent Vice' s sebou obecně nese klasickou absenci rozuzlení, věcí nakousnutých, otevřených, ale kupodivu to není tak šílené a obsahově nahuštěné, jak je u Pynchona zvykem. ____ Herecky z toho vzešlo víceméně divadlo, ale to bylo nutné, jinak by skřípal humor. Přechody z vážné do humorné roviny fungují stejně jako v Pynchonových knihách, takže ve výsledku, i přes některé pomalejší sekvence se mi především líbí, jakým způsobem zvládl Anderson udělat adaptaci předlohy a vystihnout v ní jejího autora. PTA jde svojí cestou a jeho filmy díky tomu vždycky budou stát za pozornost. Stejně jako dva herci, trefný Joaquin, který dále upevňuje svůj kult a definitivně touhle rolí nešlápl vedle a Josh Brolin, který je z Pynchonových příběhů jako vystřižený a myslím, že jeho obsazení bylo jedna z největších tref. Pořád ale nechápu, kdo by chtěl ve filmu Owena Wilsona. Jednodimenzionální člověk, který nosí pořád stejný sestřih a hraje ve filmech zase a pořád jen Owena Wilsona. (27.01.2015)

Chtěl jsem čistokrevného Andersona a nikoliv mdlou a zastydlou variaci na Coeny a Lebowskiho... (20.02.2015)

Koktejl temného beach-noiru a kroniky plážové komunity začátku 70. let, poťouchle nahlížených subkultur, prolínání zbytků hippies s nixonovským establishmentem a mansonovskými kulty a narůstající paranoiou. Zároveň je to "detektivní komedie", zakódovaná do táhlé, hořké a nenostalgické vzpomínky na kalifornské pobřeží v dobách, kdy tam ještě bydlela komunita surferů a flákačů, a přes všechny gagy a události zamlžené permanentní intoxikací je mezi obrazy cítit určitá melancholie, portrét ztraceného místa a času. *** Film rozhodně funguje zcela samostatně, ovšem další rozměr mu dává o něco vrstevnatější knižní předloha, která doplňuje Pynchonovu kalifornskou trilogii. Ze všech tří knih je nejpřístupnější (a určitě nejvtipnější), ale žijí v ní stejně komplikované a na hranici šílenství doby balancující postavy jako v post-psychedelickém Vinelandu a v křehce paranoidní Dražbě série 49. (07.04.2015)