Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jindřich Tůma, společník prodejny plynových masek "Asana", má velmi energickou manželku, která propaguje vegetariánskou stravu. Tůma vynakládá veškerou energii na tajné pojídání masitých pokrmů a luštění hlavolamů. Skutečnou duší podniku je ing. Ivan Kareš, který vede také cvičení civilní obrany. Na ulici při cvičném leteckém poplachu přísně napomene dívku, která neodešla do krytu. Je to Věrka, neteř Tůmových, která přijíždí z venkova, aby v Praze dostudovala. U vlaku ji měl vyzvednout syn Tůmových Jirka, ale minuli se. Věrka nastupuje do septimy a brzy sdílí horování spolužaček pro neznámého skladatele, jehož pseudonym je Michal Marhan. Ing. Kareš má v septimě přednášku o civilní obraně a tak se znovu setkává s Věrkou. Kareš se snaží přesvědčit dívky o nutnosti konkrétnějších životních ideálů. Při premiéře Marhanovy operety "Píseň o štěstí" se ukáže, že skladatelem je právě Kareš. Dívky mu uspořádají ovace. Ivan si okatě nevšímá Věrky, se kterou se nedávno nepohodli. Tvrdohlavá dívka proto odjíždí domů. Kareš však dožene vlak a vstoupí do Věrčina kupé.
Adaptace stejnojmenného románu Jaromíry Hüttlové. Film obsahuje dokumentární záběry z průběhu veřejného cvičení CPO. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (37)

Marthos 

všechny recenze uživatele

PhDr. Jaromíra Hüttlová (1893 – 1964) a její románová tvorba pro tehdejší teenagery je jedním z typických symptomů prvorepublikové kultury, tím spíš, že tehdy podobná dílka mezi mládeží školou povinnou prostě frčela. Filmový Ideál septimy potom nabízí víceméně očekávatelnou podívanou, sestavenou podle předpokládaných ingrediencí, mezi které lze počítat jak rozjívený dívčí kolektiv, tak šarmantního moralistu s promyšleným plánem k napravení slečny hrdopýšky. A aby se lidé v biografu občas i zasmáli, byla do celého příběhu ještě vpasována postava zmatkářského a nepraktického továrníka-hypochondra, kterého vynikajícím způsobem sehrál Jindřich Plachta. Jeho přítomností film doslova ožívá a některé hlášky mohou porazit i současné publikum. Svědectvím doby, která rozhodně nebyla tak veselá, jak se nám film pokouší namluvit, jsou dokumentární záběry z probíhajících nácviků případného válečného útoku na Prahu. ()

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Naivní film o mladých dívkách a jejich ideálech v době konce První republiky. Hodně zde kromě odlehčeného děje rezonuje blížící se začátek války. Povzbuzení pro občany země bylo tehdy jistě potřebné, ovšem jak víme, odhodlání přišlo vniveč. Humoru naopak vévodí samozřejmě Plachta, ovšem má pohříchu méně prostoru, než by bylo třeba. ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Průměrný film české a československé filmové produkce třicátých let zaujme - pokud vůbec - současným vhledem do prvorepublikové reality a jejího showbusinessu. Obraz mládí a pohled do dílny tehdejších "schlagermachrů" majáí doklumentární význam podpořený mládím hlavních představitelů a podložený některými hereckými výkony, mezi nimiž jednoznačně vyniká Jindřich Plachta. Za zmínku stojí i dobové - až dokumentárně pojaté - zasazení do příprav na hrozící válku.Tento symbol milé nostagie nabízí jistotu vlídného pohlazení zacházející paměti. Je to málo nebo mnoho? Zkuste si odpovědět sami. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

No vida, při přerovnávání oblečení ve skříni člověk může zhlédnout i retro ze zlatých třicátých let, ve kterých byly filmy skvostné, ale také (přirozeně) sračky, které naše televize moc neuvádí. Snímek podle romantické limonády Jaromíry Hüttlové, které se stále čtou (profesionální zkušenost), plná romantických a tajnosnubných klišé (hvězdný skladatel pod pseudonymem, který nechce žádnou fanynku, ale jen tehdejší, drzou dívku, modernějším termínem zvanou "od vedle"). Od horšího hodnocení zachraňují film zejména už zde zmínění herci - Gustav Nezval, který svou roli zvládá s nadhledem a odstupem a spolehlivý Jindřich Plachta, se svými (kdykoliv vystřihnutelnými, takže lehce nadbytečnými) komediálními výstupy. ()

EKLEKTIK 

všechny recenze uživatele

"To je také práce našich lidí." Na tomto, své době poplatnému filmu, mě zaujaly pouze tyto tři věci. Nápověda pomocí házení prasátka. Neteř Věra Tůmová, v podání krásné Jiřiny Sedláčkové a studentka Soňa Urbanová, v podání osobité Marie Norrové, protože co je osobité, to je nadčasové a co je nadčasové, to je to pravé. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (3)

  • Ve filmu zazní tři písně: „Hledám štěstí, hledám“, „Co je naše, nedáme“, „Má malá gejšo, vzpomínej“. Nazpíval je operní pěvec Oldřich Kovář. (sator)
  • Film obsahuje dokumentární záběry z průběhu cvičení CPO. (Karlos80)
  • Natáčelo se v České Třebové a na hradě Trosky. (M.B)

Reklama

Reklama