Režie:
Václav KubásekKamera:
Jan StallichHudba:
Josef StelibskýHrají:
Jindřich Plachta, Zdeňka Baldová, Jiří Dohnal, Jiřina Sedláčková, Gustav Nezval, Theodor Pištěk, Karel Černý, Marie Norrová, Hermína Vojtová (více)Obsahy(1)
Jindřich Tůma, společník prodejny plynových masek "Asana", má velmi energickou manželku, která propaguje vegetariánskou stravu. Tůma vynakládá veškerou energii na tajné pojídání masitých pokrmů a luštění hlavolamů. Skutečnou duší podniku je ing. Ivan Kareš, který vede také cvičení civilní obrany. Na ulici při cvičném leteckém poplachu přísně napomene dívku, která neodešla do krytu. Je to Věrka, neteř Tůmových, která přijíždí z venkova, aby v Praze dostudovala. U vlaku ji měl vyzvednout syn Tůmových Jirka, ale minuli se. Věrka nastupuje do septimy a brzy sdílí horování spolužaček pro neznámého skladatele, jehož pseudonym je Michal Marhan. Ing. Kareš má v septimě přednášku o civilní obraně a tak se znovu setkává s Věrkou. Kareš se snaží přesvědčit dívky o nutnosti konkrétnějších životních ideálů. Při premiéře Marhanovy operety "Píseň o štěstí" se ukáže, že skladatelem je právě Kareš. Dívky mu uspořádají ovace. Ivan si okatě nevšímá Věrky, se kterou se nedávno nepohodli. Tvrdohlavá dívka proto odjíždí domů. Kareš však dožene vlak a vstoupí do Věrčina kupé.
Adaptace stejnojmenného románu Jaromíry Hüttlové. Film obsahuje dokumentární záběry z průběhu veřejného cvičení CPO.
(oficiální text distributora)
Recenze (37)
Věrka Tůmová je studentkou septimy na dívčím gymnáziu a bydlí u svého stýčka, který má prodejnu s plynovými maskami. Když je seznámena s ing. Karešem, nemá ani tušení, jak blízko má ke svému idolu, skladateli Michalu Marhanovi... Plejáda skvělých herců - J. Plachta, J. Sedláčková, G. Nezval, Z. Baldová a výborný J. Dohnal v komické roli Věrčina bratrance Jirky, který téměř každou vzniklou situaci lakonicky ohodnotí svým "Katastrofa" :-) ()
"To je také práce našich lidí." Na tomto, své době poplatnému filmu, mě zaujaly pouze tyto tři věci. Nápověda pomocí házení prasátka. Neteř Věra Tůmová, v podání krásné Jiřiny Sedláčkové a studentka Soňa Urbanová, v podání osobité Marie Norrové, protože co je osobité, to je nadčasové a co je nadčasové, to je to pravé. ()
Naivní film o mladých dívkách a jejich ideálech v době konce První republiky. Hodně zde kromě odlehčeného děje rezonuje blížící se začátek války. Povzbuzení pro občany země bylo tehdy jistě potřebné, ovšem jak víme, odhodlání přišlo vniveč. Humoru naopak vévodí samozřejmě Plachta, ovšem má pohříchu méně prostoru, než by bylo třeba. ()
Průměrný film české a československé filmové produkce třicátých let zaujme - pokud vůbec - současným vhledem do prvorepublikové reality a jejího showbusinessu. Obraz mládí a pohled do dílny tehdejších "schlagermachrů" majáí doklumentární význam podpořený mládím hlavních představitelů a podložený některými hereckými výkony, mezi nimiž jednoznačně vyniká Jindřich Plachta. Za zmínku stojí i dobové - až dokumentárně pojaté - zasazení do příprav na hrozící válku.Tento symbol milé nostagie nabízí jistotu vlídného pohlazení zacházející paměti. Je to málo nebo mnoho? Zkuste si odpovědět sami. ()
Přemýšlel jsem i o třech hvězdičkách, ale nakonec jsem se vzhledem k naivitě filmu přiklonil ke dvěma. Film má v Plachtovi a Baldové slušné protagonisty, ale ani jejich výkon nebyl v Kubáskově vedení nijak valný, Dohnal byl trapný a Nezval přímo protivný. Septimánky nehrály vůbec nic včetně Sedláčkové a Norrové. Film byl natočen ve vypjaté atmosféře válečného nebezpečí a měl snad být varovným zdviženým prstem, že se něco chystá. Prodej masek, cvičné nálety, školení CO... Spíš to ale přispělo k větší ponurosti filmu, na němž byly zápletky jasné a děj chudý. ()
Galerie (13)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (3)
- Ve filmu zazní tři písně: „Hledám štěstí, hledám“, „Co je naše, nedáme“, „Má malá gejšo, vzpomínej“. Nazpíval je operní pěvec Oldřich Kovář. (sator)
- Natáčelo se v České Třebové a na hradě Trosky. (M.B)
- Film obsahuje dokumentární záběry z průběhu cvičení CPO. (Karlos80)
Reklama