30 minut po půlnoci

Zero Dark Thirty aneb definitivní potvrzení, že Kathryn Bigelow má koule větší než většina jejich chlapských parťáků režisérů a s Jessicou Chastain musíme do budoucnosti počítat. Zatímco The Hurt Locker byl doslova blesk z čistého nebe, který přišel odnikud, na tento film všichni čekali, speciálně díky tématu. A já si myslím, že právě díky tomu, že už víme, že Kathryn nějakou tu akci zvládne, tak většina nějak zapomíná tomuto filmu přičíst zásluhy. Ne já. Já si tento film opravdu užil, bavilo mě sledovat, jak malé kousky informací museli agenti skládat, aby se vůbec někam dostali a hlavně (a tady speciálně klobouček dolů pro Kathryn) se film nebojí udělat z amerických hrdinů, kteří udatně bojují/bojovali ve válce (takhle se na vojáky dívá většina Ameriky a proto díky tomuto filmu byla v USA taková kontroverze) lidi, kteří občas aby dostali informace, jdou "tak trochu" přes čáru. Pro ni to znamenalo (nechtěnou) kontroverzi, která ji stála nominaci na nejlepší režii a prakticky nulové šance na Oscarech pro její film, ale pro mě to znamená jen jedno - těším se na další film od této režisérky, která má oči otevřené a nebojí se natočit to, co vidí. 95 %. (31.01.2013)

Poražení mají hlas, tvůř i důstojnost (kterou si uvědomíme ve chvíli, kdy jim je naprosto upírána a film neodvrací "oči"), vítězové tu nejsou - jen podivné poznamenané bytosti bez intimity a rozkoše, osamělí technokrati, kteří přivyknou lecjakému svinstvu, ale rozebere je, když někdo postřílí jejich oblíbené opičky. Někdo z amerických kritiků napsal, že tenhle procedurální pohled na "výkon spravedlnosti" je amorální a přišel podobně jako Greengrasův Let č. 93 příliš brzy. Já říkám: právě včas. Možná se jednou dočkáme filmu, kde bude vše opatřeno jasnými morálními hodnotami, hodní budou hodní a zlí budou zlí. To bude příběh vítězů. ZD30 je příběh ztracených a opuštěných lidí, který se sice dá vykládat jako obdiv k výkonnosti byrokratické mašinérie tajných služeb, ale mnohem spíše se nabízí interpretace, že Bigelow natočila další odvážný film zaznamenávající stigmazitované jedince, kteří "hýbou dějinami". (14.02.2013)

Něco jako nudnější Homeland. Kathryn Bigelow prostě umí a tak si to dokázalo získat mou pozornost, i když to vlastně nemůže překvapit. Zase vám ale nemůže nikdo nic vyspoilovat. Je to jen suchá rekonstrukce zabití Bin Ládina a žádná dramatická přestřelka, nebo finální boss fight světelnými meči se opravdu nekoná. Film ale začíná asi 10 let před tím a vidíme blbou práci amerických špionů, jak mučí teroristy a kousek po kousku získávají informace. Vývoj situace kolem mučení před a po nástupu Obamy je tu také zobrazeno, což mě překvapilo. Herci jsou dobří a mě nejvíc zaujal rezignovaný Jason Clarke. (29.06.2013)

Třicet tmavých nul je typická Oscarovka! Námět takový, že by se z toho hvezdotřpytný prapor zapíchnutý v ropném barelu mohl samou hrdostí utřepotat, protože hrdinný strejda Sam potřel to nejzlejší zlo, které ovšem sám vyrobil a nechal kultivovat. Kdyby na to někdo soudný, třeba krejčí, vzal nůžky a udělal z toho čtyřicetiminutový kraťas, mohl to být docela príma pilot k seriálu, který by pro nezájem diváků dále nepokračoval. Ale Osral je Osral, tudíž třicet minut slušné akce na dvě hodiny nudného žvanění kancelářských hemoroiďáků je až až! A tak se plynule dostávám k nominaci na nejlepší herečku. Bravo, bravo! V hlavní roli je tam totiž cosi, k vůli čemu každý chycený tenorista okamžitě vyžvanil úplně všechno, jen aby se to k němu nepřibližovalo, přičemž si předtím nechal drtit koule a topit se mokrým hadrem na držce a ani necek! Její výkon je prostě dokonalý. S konstantním výrazem "mámzašitoukundunoaco" se potácí celým filmem, až má jeden pocit, jestli Romero zase nezačal režírovat. Dokonce si myslím, že byla tak statická, až po těch dvou a půl hodinách ještě více zrezla. No fujtajxl, nominace jako vyšitá! Domnívám se, že honění Usámy může být daleko větší zábava, tak mě teď omluvte a uvidíme se za takových deset minut... (17.01.2013)

Vpodstatě podepisuju co napsal DaViD´82. Formálně bez výhrad, Bigelow je rozhodně schopná režisérka. Co se týče věrnosti, víceméně to odpovídá informacím, které jsou dostupné (byť např. útok na tábor Chapman proběhl trochu jinak - útočník tam nebyl poprvé a proto nebyl před vjezdem prohledáván, jeho řidič výbuch přežil, ale byl z vápětí zastřelen vojákem, který si myslel, že se na útoku podílel). Ale jsem za to, aby se podobné filmy točily s odstupem, ve chvíli, kdy se dá poněkud lépe posoudit skutečný význam takové události i samotného Bin Ladina. A abychom se jednou nedozvěděli, že smrt Bin Ládina je vlastně správně zobrazená ve Čtyřech lvech. :))) Update: Hmm, zajímavé... (08.07.2013)