Ona

How do you share your life with someone? Láska k operačnímu systému je možná bezpečnější, ale je stejně zraňující jako ta ke skutečné osobě z masa a kostí. Povědomé situace, povědomé dialogy, jen vedeny mezi tou nejnepravděpodobnější dvojicí jakou si lze představit. Her rozhodně není zromantizovaná představa o světě zítřka, ani tak naivní a ufňukaná podívaná, jak by se mohlo na první pohled zdát. Na ten druhý si totiž člověk uvědomí, že po vztahu s ať už stejným nebo opačným pohlavím zbude hromada vzpomínek, ale co zůstane po aférce s operačním systémem? Spike Jonze si natočil svůj vlastní Věčný svit a vyrazil mi s Her dech. (09.01.2014)

Her je jeden z těch filmů, které si musím za nějaký ten čas pustit znovu, abych si ujasnil pár věcí. Do té doby napíšu jen, že po jeho zhlédnutí chápu, že někteří lidé chtěli, aby Scarlett byla nominovaná na nějaké ceny za svůj výkon, byť nebyla ve filmu vidět. Protože ona byla hlavní hvězdou filmu a to není nic proti skvělému Joaquinovi. Vyjádřit takovou škálu emocí a přitom fyzicky ve filmu vůbec nebýt, to je dle mého hodno nějakého ocenění… 80 %. (28.02.2015)

Co mě na celém filmu dostalo ze všeho nejvíc byla neskutečně podmanivá hudba, kdy v celém filmu člověk vnímá hlavně ji, pak velmi krásný a v detailu bezchybný hlasový projev Scarlett alias OS a k zulíbání úžasného Joaquina ... ale bez knírku, mrzí mě to, ale pokud líbat tak knír pryč. Ze začátku jsem se pochichotávala, protože to se fakt jinak nedalo a pak už jsem se jen nechala unášet. Doba budoucí, ne zcela vzdálená, nám dává fantastické komunikační možnosti. Z toho vyplývá, že i takový virtuální sex skrze hlasový čet může být sice vzrušující, ale jeden z toho může být i hodně překvapen. Velmi příjemný snímek, milý ... kdy si člověk uvědomí jak moc je sám a jak moc chce k někomu patřit, někoho objímat, nehádat se, nic neřešit a moci říkat miluji Tě ... najednou se ale spustí aktualizace a máte pocit, že zešílíte. Doporučuji (11.02.2014)

Páni :D kde začít... No tak asi se sluší říct, že jsem uchvácen tou režií. V minulosti jsem se hodněkrát zaměřoval na nějakou doslovnost ve filmech a tady je snad nejlepší příklad toho jak by to mělo vypadat. Nějaké climaxy a překážky tady nejsou naznačené ani žádným dialogem, ani žádnou výraznou změnou tempa, ale jen a pouze pocitem. Díváte se na to a najednou si řeknete, teď se něco změnilo, něco není v pořádku. Možná tohle z ní jako prkotina, ale já jsem byl z tohohle vystříkanej možná úplně nejvíc. Celé je to melancholická procházka a možná bych to i zařadil do feel good žánru, ale nechápu jak moc empatický musíte být k tomu abyste napsali takhle citlivej scénář. A teď k těm jasnějším věcem. Herecké výkony naprosto over the top. Scarlett Johansson udělala asi ten nejlepší dabing a i bez tváře ji věříte naprosto všechno a prodává si jednu scénu za druhou. Joaquin Phoenix je chameleon to už víme, tady se jen podepisuju, ten chlápek je genius. Další věc, color grading si tady zaslouží snad půl hodinovou esej o akcentech a psychologii barev, opět jen podepisuju onanující názory. Potom se tady můžeme bavit o filozofii a o tom, že snímek možná víc než o vztahu vypráví o přijmutí samoty a nějakého vyrovnání sama se sebou... A celkově nevím co říct jakákoli další slova by byla zbytečná. Kupte si ten film, podívejte se na něj a bavte se. Myslím si že za posledních pár let tady nebyla žádná romanťárna podobného přesahu (23.11.2020)

Opravdu jsem nečekal, jaká mě čeká pecka. Originální koncept muže, který se zamiloval do operačního systému, dokázal Spike Jonze geniálně přetavit do odlehčeného a zábavného romantického dramatu, které dokáže chytit za srdíčko. Musím se přiznat, že Joaquina Phoneixe jsem až doteď nemusel a vlastně jsem s ním moc filmů neviděl, ovšem svou rolí v Her mě naprosto dostal a upřímně nedokážu říct, kdo by se na tuto roli hodil více. O jeho oscarových výkonech jsem nepochyboval nikdy, ovšem nyní si ho docela živě dokážu představit se zaslouženou soškou v ruce. Co by z toho však bylo bez fantastického hlasového výkonu Scarlett Johansson. Pověstná chemie funguje mezi Theodorem a Samanthou mnohem lépe než obvykle píšu a způsob, jakým je celé toto idylické pozlátko zpracováno mě celkem rychle uchvátil a místy i uhranul. Možná píšu blbosti, ovšem jedná se o takový ten hřejivý pocit sahající až k euforii, kdy jen sledujete a vychutnáváte si to, co se děje ve filmu a ani nedýcháte. Pokud ovšem jste alespoň trošku romantický typ samozřejmě. Pro mě moc příjemné překvapení...A až se český distributor konečně uráčí to pustit do kin, tak na to zajdu EDIT : I napodruhé v kině se jednalo o výborný zážitek. Skvělá práce Spikeu a jsem rád, že si alespoň za scénář dostal oscara...95%...[18.3.2014_Čsfd projekce_Cinestar Černý most] (22.01.2014)