Month's Rulers
O dvanástich mesiačikoch
Režie:
Karel JanákScénář:
Karel JanákKamera:
Martin PreissHudba:
Ondřej Gregor BrzobohatýHrají:
Marie Majkusová, Roman Vojtek, Veronika Žilková, Ivana Korolová, Jan Komínek, Radoslav Brzobohatý, Václav Postránecký, Miroslav Táborský, Pavel Kříž (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Poklid podhorské vesnice naruší v předvečer vánoc návrat rodáka – mladého muže Karla z ciziny, kde se mu zjevně dařilo. Karel se rázem stane lákavou partií pro všechny dívky na vdávání ve vesnici, a to do té míry, že vezmou jeho chalupu útokem. Ženění se ale Karel chce vyhnout, naopak touží prodat statek, vzít s sebou mladšího bratra a odstěhovat se natrvalo. Proto vznikne nápad uložit adeptkám nereálné úkoly a stanovit tak jednoznačné podmínky. Prvním úkolem ovšem vypadnou ze hry všechny dívky až na Maruščinu nevlastní sestru Květu. Maruška sama o Karla neusiluje, protože jí zpočátku přijde namyšlený. Jenže je Macechou nucena pomáhat s plněním úkolů Květě. Žádná z nich však netuší nic o tajemných Měsíčcích a jejich možnostech. Přesto není náhoda, že se Maruška k Měsíčkům dostane a ti jí pomohou. Karel si totiž záhy, přes veškeré Macešino a Květino nadbíhání a lhaní, přece jen Marušky všimne a vzbudí její sympatie. Macecha ale Marušku drží v šachu. Vše navíc zkomplikuje Karlův bratr Nosek, který se pod vlivem kouzla vdechnutého do fialek žertujícím měsícem Dubnem, beznadějně zamiluje do Květy. Měsíčci se neúspěšně pokusí patálii odčinit dalším kouzlem, jímž očarují jahody. Tím ale jen spustí další nečekaný zvrat událostí, které ukážou pravou povahu Květy. Dokáže teď Maruška pro Květu splnit i poslední úkol, nechat obrazit starou uschlou jabloň na rynku? A co si Karel počne, když se nakonec bude muset oženit s dívkou, kterou nemiluje? (Česká televize)
(více)Recenze (642)
Ha, záhada Stonehenge vyřešena! Od Karla Janáka jsem čekal jen to nejhorší... A tentokrát to nebyl úplný odpad. Atmosféra sice vykrádala Tři oříšky pro Popelku, macecha s nevlastní sestrou zase jako by přijely na prasaty tažených saních přímo z Mrazíka, nicméně klady tu byly. Především představitelka Marušky, neokoukaná, moc hezká a přirozená dívka. Líbila se mi i kamera, která si zasněžené exteriéry vyloženě užívala a spolu s hudebním doprovodem vyráběla vcelku působivé scény. Škoda, že pohádka byla až příliš ukřičená, jak už to u českých pohádek poslední doby bývá, že si měsíčkové až příliš hráli na "něco na způsob nebe z Anděla páně" a že celé to "velkolepé" finále bylo pořádně směšné. Dvě a půl hvězdy, čistý průměr. Den po zhlédnutí zaokrouhluji dolů. ()
V roku 2012 sa český režisér a scenárista Karel Janák nechal inšpirovať rozprávkami Boženy Němcovej a Pavla Dobšinského a natočil variáciu na príbeh "O dvanástich mesiačikoch". Na to, že je to spracované len vo forme televízneho filmu sa jedná o veľmi podarené dielo. Pre mňa to bolo príjemné prekvapenie. Svižne to odsýpa, jemné dejové úpravy tomu pomohli. Dobre vybraté lokácie a nádherné kostímy. Herci to zvládli. A páčilo sa mi aj zobrazenie mysteriózneho kruhu dvanástich mesiačikov, ktorým predsedá mrzutý december, ktorého stvárnil Radoslav Brzobohatý. Bola to jeho posledná filmová úloha. Tento titul som videl v období vianočných sviatkov, takže moje vysoké hodnotenie je silne ovplyvnené kúzelnou atmosférou Vianoc. **** ()
Než cokoliv napíšu, tak se musím přiznat, že většinu této pohádky jsem vnímal jen okrajově takříkajíc jedním okem, protože druhé oko a vlastně většina mého zájmu směřovalo směrem k vánočním dárkům, které jsem objevil pod stromečkem těsně před začátkem této pohádky. Nicméně z toho, co jsem dokázal z této pohádky pochytit, jsem získal dojem, že se jedná o milou a příjemnou pohádku, která nepostrádá vtip a určitou dávku originality. Velmi mě zaujalo především všech 12 měsíčků, kteří byli pojati vtipně a bylo evidentní, že herci v rolích měsíčků si to maximálně užívají. Obzvláště Ota Jirák jako trochu dětinský měsíček byl okouzlující, ale totéž se dá říci i o Miroslavu Táborském, Pavlovi Křížovi nebo Radoslavu Brzobohatém, který hrál solidního bručouna, ale i přesto byl svým zvláštním způsobem roztomilý. Má pochvala směřuje i k představitelkám záporných rolí, Veronika Žilková s Ivanou Korolovou byly bezchybné a své role zvládly naprosto s přehledem. Celkově tedy tuto pohádku vnímám jako nadprůměrnou a ihned, jak bude příležitost, se na ní rád znovu podívám v klidu a s plnou pozorností. Nyní hodnotím čtyřmi hvězdičkami. ()
Jakého idiota sakra napadlo stylizovat klasiku od Němcové jako Mrazíka pro teenagery? A Žilkové už by také mohlo dojít, že ty její uječené afektované krávy opravdu nejsou vtipné. ()
Ok, deti javili známky spokojnosti, ale starší, hlavne tí s lepším zrakom a pamäťou určite neprehliadnu prílišnú až okatú snahu o napodobeninu ruského Mrázika. (Macocha a Květa) Občas vtipné, občas trápne, ale rozhodne to malo na viac a v peniazoch to nebolo. Květa nebola zas tak škaredá ako by mala byť, jej povahe som akosi neveril, ale to je nepresvedčivým herectvom. Dobrá rozprávka sa u nás už dlho nevydarila, ale toto je celkom pozerateľný priemer. 60%. ()
Když už nic převratného, tak aspoň ta Maruška měla být hezká, charismatická a něžná... ()
za prvé, ty dvě stovky lidu kteří hodnotily aniž by viděli se můžou bodnout a za druhé, nikdo mi neříkejte, že je to s českejma pohádkama špatné, stačí, když ji dostane do pazour aspoň trochu šikovný tvůrce jako tady. Celé to skvěle korunovali všichni druidoidní měsíci, kteří si své role naplno užívaly a ani ostatní herci o moc nezaostaly. Na televizní pohádku se objevily i překvapivě dobře vypadající triky ()
Chvílemi jsem myslela, že tu otravnou Žilkovou s její pohádkovou ufňukanou dcerunkou vytáhnu z televize a profackuju. Ale co bych pro maminku neudělala, musela jsem to dokoukat. ()
Hodnocení nevyznívá moc kladně, jenže tohle zpracování Dvanácti měsíčků bylo dosti příjemné. Jednoduše zobrazená, klasická pohádka, která strčí hravě do kapsy novodobé slátaniny od pisálků, kteří už nevědí, co dalšího by si vycucali z prstů, tak smolí jednu slátaninu za druhou, mnohdy nemající hlavu ani patu. Zrovna takovou pohádku bych se nebál pustit svým ratolestem, kdybych nějaké měl. :D ()
menstruační kalendář be like: ()
Jsem celkem konzerva a tudíž dím, že na některé věci by se nemělo sahat a měly by se nechat tak jak jsou. To se týká i našich klasických pohádek. A tohle je zrovna případ, kdy si Karel Janák s předlohy vzal jen tu hlavní osu a zbytek tam tak nějak dolepil . Ale nevím, buď na mně lezou ty vánoce, nebo si vážím každé tradiční staroevropské pohádky, kam nám neimportují v rámci korektnosti exotické herce, nebo to bylo tou hezkou hudbou pana Brzobohatého, zkrátka mi to tentokráte nevadilo. Prava měsícové byli krapátko afektovaní, ale já nejsem cílová skupina a potomstvu se pohádka líbila. Takže dávám za solidní průměr za tři bílé králíky. * * * ()
No vida vida... tak češi přece jenom ještě umí zatočit pěknou pohádku. ()
Slabé, slabé, slabé. VELMI ŠPATNĚ zvolená Dvanáctka - v porovnání se "Třemi bratry" nebe a dudy. Plusem snad jen Vojtek, který mi byl vždycky sympatický, a Žilková (překvapivě dobrá bitch :-)). ()
Jmenovalo se to Dvanáct měsíčků a to taky bylo to jediné, co za něco stálo. Žilková nebyla špatná, měsíčci byli dobří, zbytek by potřeboval naplácat na holou. Marfuška, či jak se Nastěnčina sestra jmenovala, by měla být ztrestána stětím. Jo, aha, on to prý nebyl Mrazík, takže ty nevlastní sestry byly Květa a Marie. Ale jinak jako kdyby to Mrazíkovi z berly mrazilky odpadlo. A i účes, či co to bylo, Karla nápadně připomínal vlasovou přílbici Ivanovu. ()
K jedné věci mě tahle pohádka-nepohádka inspirovala, a sice vymyslet si na režiséra taky jeden úkol: hybaj, Karle Janáku přetočit konec a nevracej se, dokud nebude vypilovaný! Jedno, a to mnohem podstatnější, ti upřít nelze a sice tvůj zcela originální režijní rukopis, inovativní, i když poněkud svérázný přístup ke klasické látce troufale zabalené do postmoderny a navrch přidané prvky velmi rázovité frašky, ve které se jinak obvykle zcela nepohádková slova, jako jsou "trubka" a "rajda", říkají a zapadají do ní. Bohatý mládenec Karel se po dlouhé době vrací z ciziny a všechny děvy z vesnice po něm šílí, ale jemu se do ženění ještě nechce. Vymyslí si proto za tím účelem tři zdánlivě nesplnitelné úkoly, a která dívka je splní, stane se jeho ženou. Jenže i sebeabsurdnější úkol se dá splnit, když je při ruce dvanáct měsíčků (ne, opravdu se nejedná o ženskou periodu, zajít tak daleko si scénář přece jenom netroufl), řeč je o hodných a laskavých "strýčcích" v hábitech, kteří jsou ztělesněním kalendářních měsíců v roce a ovládají nejedno kouzlo. Tím pádem není problém v lednu z lesa přinést fialky, jahody anebo zařídit, aby stará, uschlá jabloň se v mrazu obsypala jablky. Janákovi ani tak nešlo o věrné převedení klasické pohádky, a hned po prvních minutách je patrný sympatický ironický odklon. A aby té volnější inspirace nebylo málo, tak se ještě nad to jeho počin nebere příliš vážně. To se hodně odráží na hereckých výkonech. Zatímco Roman Vojtek jako mládenec Karel a Marie Majkusová jako Maruška své role pojali v mezích serioznosti, u dalších postav už tomu tak docela není. Macecha s dcerou Květou, neboli bezvadné záporačky Veronika Žilková a Ivana Korolová spustily lavinu balancující na hranici fraškoidního pojetí svých postav, což mě jako diváka hodně bavilo. Ve stejném duchu pokračoval, ačkoliv už se nejednalo o negativní postavu, také Jan Komínek coby Karlův mladší bratr a také mezi skupinkou Měsíčků se našel nejeden náznak či přímo delikátní antiseriozní uchopení charakteru jednotlivých postav. Všechno vtipně a neotřele šlapalo až na dvě věci: lásku mezi Karlem a Maruškou jsem jim vlivem nezanedbatelných okolností a jistého upozadění této dějové linie až tak nevěřil a zdegenerovaný konec s nekvalitním vytrestáním obou záporných postav se měl ze scénáře bez milosti vyškrtnout, anebo celkově předělat. V mnoha ohledech by tenhle pohádkový příběh snesl i velké plátno, ale na televizních obrazovkách se cítí evidentně jistější v kramflecích. Originálně sympaticky přidrzlý režisér Karel Janák ukazuje po všech těch bludných současných "pohádkářích" Zelencích, Macharáčkách, Karasech a jim podobných, že k pohádkové látce se dá přistoupit se svérázným espritem, bez laciné komiky a s ryzím odhodláním divákovi naservírovat něco, co se za nějakou dobu bude řadit k vyhledávaným kouskům, které nahradí až tak notoricky obehrané pohádkové evergreeny. 80% ()
Proč jsou češští filmaři přesvědčeni, že motivace postav a dialogy musí být v případě pohádky hloupější, než prezidentská kandidatura Jany Bobošíkové? Byť Dvanáct... u mě vyhrálo pomyslný souboj vánočních pohádek, o žádnou výhru se nejedná. Pravda, na vlasy Romana Vojtka budu vzpomínat ještě hodně dlouho, ale předvedený herecký výkony by nestačily ani na porotu novýho Xfaktoru (i když Ota Jirák byl fajny). Ježíšku, když budu hodný, přineseš mi příště lepší pohádku? ()
Tohle se moc nepovedlo. Vojtkovi toho mladého chasníka fakt nevěřím... Celé to bylo takové kýčovité. Ani slavní herci to nezachránili. I ten jejich Stonehenge byl divný. Ale aspoň, že se to natáčelo v našem skanzenu. :) ()
Super. To nemá chybu. Užasný humor a musím vyzdvihnout soundtrack, protože ta ustřední písnička (ale i ostatní znělky) ta je naprosto dokonalá a jedna z uplně, ale uplně nejlepších, co jsem kdy vůbec slyšela. Chvilkama byly lehce slabší herecké projevy, ale zaznamenala jsem to jen párkrát a 12 měsíčků v podání takových velikánů, to rozhodně okamžitě zastínili. Jako rádoby druidové ve stonehenge byly dokonalí. Moc se mi líbilo, jak to spracovali, jak to vypadalo, jak čarovali ... prostě vše. Musím říct, že jsem nesmírně překvapena, nečekala jsem, že se mi ta pohádka bude až tak moc líbit. Ale vážně super. Hvězdy bych dala 4, ale ta jedna navíc je tam trochu pro zlepšení průměru. ()
Pohádka Dvanáct měsíčků sice není v ničem originální, alespoň si však oproti jiným současným pokusům udržuje jednoznačný statut "pohádka". Nikdo ze štábu (jak před, tak za kamerou) nepředvádí žádný exkluzivní výkon, přesto můžu říct, že v rámci svátků jsem ochoten přistoupit na Janákovu hru a nijak zvlášť se neurazit. Zvláště pak, když nám nabídl pohled na spoustu sněhu (navíc ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm), o kterém si v realitě můžeme jen nechat zdát. ()
Pod dojmem zdejšího hodnocení a předvánočních ukázek v televizi, jsem si pohádku neměla odvahu pustit dříve. Ale nyní jsem zjistila , že to zas taková hrůza není, naopak. Asi proto, že jsem od toho nečekala ale vůbec nic, mě to docela příjemně překvapilo. Je pravda, že kostýmy a účesy jsou hodně mimo mísu, nevím, proč si skoro čtvrt století po revoluci tvůrci došli pro inspiraci do Ruska, jako bychom neměli svou vlastní kulturu. Scénáristicky to někdy trochu drhne, ale vcelku je to docela i zábavné a milé. Třeba zrovna to ztvárnění Měsíčků se mi docela líbilo a nevadil mi tam ani Stonehenge. Sedla mi představitelka Marušky a překvapivě mi k ní docela dobře šel i Roman Vojtek, přestože ho zrovna moc nemusím. Veronika Žilková to občas trochu přeháněla, ale docela se to sem hodilo. No a pohádek na sněhu není nikdy dost, navíc je zde velmi povedená "pravá" hudba, nikoli elektronická náhražka. Je vždycky příjemné slyšet, že i živí hudebníci jsou ještě někdy třeba a v pohádkách to platí dvojnásob, kéž by si to tvůrci uvědomili a nešetřili na nich :-). I když titulní píseň je taková trošičku jalová, pro děti na zapamatování asi vhodná (rozhodně se lépe poslouchá, než titulní píseň z Princezny ze mlejna - brrr!!!). Tři oříšky ani Anděl Páně to není, ale trošku přihodím na 4*. ()