The Poacher's Foster Daughter or Noble Millionaire
Režie:
Martin FričScénář:
František Vlček st.Kamera:
Karel DeglHudba:
Julius KalašHrají:
Hana Vítová, Oldřich Nový, Ella Nollová, Otomar Korbelář, Theodor Pištěk, Zdeněk Dítě, Bohumil Machník, Vítězslav Vejražka, Arnold Flögl, František Paul (více)Obsahy(1)
Slavná parodie na melodramatické kýče líčí, jak chudá schovanka ke štěstí přišla zásluhou šlechetného milionáře. Nápaditě jsou tu zveličeny jak dějové zápletky, tak herecké ztvárnění, záměrně a s nadsázkou umocňující obvyklá klišé. Pozoruhodné je to, že film nachystali právě tvůrci, kteří se parodovaným kýčům úspěšně věnovali. Pokud by snad někomu nedošlo, že se dívá na parodii, v závěrečné barevně natočené scéně se dočká vysvětlení, že tvůrci se chtěli vysmát všemu falešnému.
Dívka Elén žijící se svou matkou a otčímem na lesní samotě má velký pěvecký talent. V den svých dvacátých prvých narozenin utíká z domova a už ve vlaku se do ní zamiluje milionář René. Jejich cesty se brzy rozcházejí, aby se brzy mohly opět spojit. Do Elén se zamiluje houslista Pavel Sedloň a ačkoliv ho Elén nemiluje, je odhodlaná se za něj provdat. V té době René umírá vyčerpán z práce na operetě Srdce v deliriu. Je však v poslední chvíli zachráněn a vše spěje k šťastnému konci, kdy Oldřich Nový vysvětlí, jak to všechno autoři vlastně mysleli.
(oficiální text distributora)
Recenze (191)
"Právě teď jsem se zamiloval. Boltne, zbytek cesty pojedu třetí třídou." Film, který se může po VŠECH stránkách směle rovnat i s tím nejlepším ze soudobého Hollywoodu. Ovšem i film, který se dá chápat jako velká a stylová rozlučka s památnou érou českého filmu... především v postavě Oldřicha Nového. V závěru, kdy tenhle (kapitalistický) černobílý skvost přejde do (socialisticky) barevného cirkusu, a člověk uslyší z úst Oldřicha Nového nastrčenou glosu o "konci s falešnou legračností a časem na pravdu a upřímnou zábavu"... uvědomí si, že právě tehdy jim všem zamrzl úsměv na rtech. ()
Je neuvěřitelné, že komunisti nechali v roce ´49 něco takového natočit (taky už potom hodně dlouho nic podobného nepovolili). Naprosto brilantní parodie, která si dělá srandu z prvorepublikových filmů. Obrovská koncentrace hlášek, pronášených smrtelně vážně. Na dnešní dobu trochu pomalejší, ale pokud se přizpůsobíte, bude se vám to líbit. ()
Snad jenom ten násilně naroubovaný epilog měl raději zůstat v době svého vzniku, kdy nebyli diváci na podobný výsměch (jiným filmům , nikoliv jim samotným) připraveni. Většina ostatních vtipů překvapivě funguje i dnes a k mnohým bych s chutí přidal přívlastek vynikající. Tempo udržuje Frič humorem konverzačním, takřka cimrmanovským, občas lehce marxovským (-„Naskytla se mi příležitost, pane, vyměnit vašeho chrta za slepici“ –„Je čistokrevná?“) i situačním, mnohdy na hraně grotesky (nezapomenutelná je scéna, kdy jeden z amantů hlavní hrdinky vyrazí dveře padouchovy kanceláře s odhodlaným výrazem, prakem a hláškou „Ani hnout! Střílím naostro koňskými šrouby“). Pytlákova schovanka, označil bych ji za „raubířskou komedii“, mě velice mile překvapila. Je jiná než většina černobílých českých filmů. Je stále vtipná a díky odvážným výstupům postav z fikce působí stále překvapivě moderně. Zřejmě nejlepší česká filmová parodie. 85% Zajímavé komentáře: Zloděj kol, sportovec, Martíneček ()
Škoda že v této komedii-parodii vylo příliš mnoho třeskutých nápadů a gagů. Kdyby Frič spíše pojal film jako poctu, tehdy odrovnanému filmovému žánru , udělal by mnohem lépe. Ale i přes tuto moji vnímanou vadu (pro mnohé jiné je to zas klad) je Pytlákova schovanka báječnou komedií a s takovým obsazením, jaké se málokdy v našem film vidí. ()
V tomhle filmu hrála moje babička. V jedný scéně projde kolem jako mladá dívka... Prababička dělala Vítový hospodyni, něbo tak něco... Vítové dcera Bedřiška pak v 18-ti letech skočila z okna, podle prababičky z nešťastný lásky k už tehdy notně namyšlenému Jiřímu Suchému... Je to trochu absurdní, ale kvůli téhle prababičině povídačce Suchýho prostě nemám rád... ()
Galerie (9)
Zajímavosti (7)
- Hodně diváků v době promítání bralo film vážně, ženy u něj plakaly. Proto byl konec přetočen za nový, barevný, kde Oldřich Nový polopaticky vysvětluje, že šlo o parodii. (honajz)
- Parodický žánr byl v době natáčení filmu něčím novým. Dle pozdějších vzpomínek představitele houslisty Michala Sedloňe, Zdeňka Dítěte, se v době natáčení na Barrandově stalo něco do té doby nevídaného. (ČSFD)
- Zdeněk Dítě si kvůli své roli nechal oholit obočí. (Duoscop)
Reklama