Touchless
Režie:
Matěj ChlupáčekScénář:
Jan MazanecKamera:
Alexander ŠurkalaHudba:
Jan StehlíkHrají:
Tereza Vítů, Adrian Jastraban, Marian Roden, Petra Lustigová, Jan Komínek, Marika Šoposká, Kryštof Hádek, Ondřej Malý, Hana Vagnerová, Kateřina Winterová (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Celovečerní debut nejmladšího českého režiséra Matěje Chlupáčka vypráví příběh dospívající dívky Jolany, která je předmětem sexuální touhy svého nevlastního otce. Problémy v rodině nedokáže řešit, ztrácí schopnost komunikace i se svými kamarády a stále více se propadá do uzavřeného světa svých představ. Doma hru na šťastnou rodinu hrát nedokáže, svět venku ji vysává, má strach, ale submisivní erotické hry zároveň neodmítá. Neúnosnost situace a řada dramatických okolností doženou hlavní hrdinku až do nevěstince, kde se její postavení dále vyhrocuje. Ale je otázka, co Jolana vlastně chce? Není útěk do snů lepší než drsná okolní realita...
Čerstvost pohledu začínajícího filmaře, který nepracuje v zaběhnutých vzorcích, se ve filmu Bez doteku kloubí se zkušeností již protřelých profesionálů štábu. Výsledkem je snímek s ojedinělými režijními prvky, který se nebojí nabízet divákům spíše otázky než odpovědi. Zároveň disponuje přesnou výtvarně dokonalou kamerou a uvěřitelnými hereckými výkony, které filmu dodávají až mrazivou věrohodnost. Režijní debut nejmladšího režiséra ve střední Evropě nelze přehlédnout. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (140)
Bez doteku vůbec není špatným filmem, v záplavě české tvorby se jedná spíše o takové světlo na konci tunelu. Směr kterým se zaobírá, jehož značná část spočívá v uměleckém vyjadřování je rozhodně příjemným překvapením. Použité filtry, vnitřní zrak atp. je rozhodně přínosem. Horší je to s kvalitou scénáře, nebo s vedením herců, tady skutečně nejde o krok vpřed. Režijně je hodně znát, že se jedná o debut, je toho hodně co zdokonalovat. [6,5/10] ()
Tak jsem nad tím pár dní přemýšlel, ale podle mne ten scénář nedává smysl. Tereza Vítů je krásná, ale to celý film neutáhne, a jinak mi to přišlo spíš jako nezvládnutý zmatek. ()
Asi jsem poslední dobou neviděl mysterióznější český film, aspoň na začátku. Jestli ale Rodenova profese byla ukázána jako aliby scénáristy k odůvodnění, že se doma uchovává status quo, bylo to zbytečné, a jiný důvod vysvětlen není. Ten skok z okna záchodků do Velvetu je ale těžko stravitelný, nevysvětlený a nesmyslný. Skvěle hraje Ondřej Malý, tragické jsou Vagnerová a Šopovská. Tereza Vítů to vzala dost odvážně (odhaleně), sympatie diváků by snadno získala, kdyby jen scénář nebyl víc divný než temný. Hudba místy výborná, chvílemi hrozná. Zvláštní film, i v kontextu vzniku a tvůrců. ()
Trochu bez ladu a skladu, veľa vecí si človek musí domyslieť, záver o ničom a hérečka Tereza od Vitů si rozbehla kariéru telom, ktoré vystavuje v tomto filme stále. Človek má pocit, že Chlupáček proste stál za kamerami a v kuse onanoval, asi to bolo účelom. Terezka hrá Jolanu, ktorá šuká so všetkým vrátane otčima, s nikým vlastne šukať nechce, ale v podstate sa jej to aj celkom páči. V mysli má stále ale starého Jastrabana. Viac sa o jej osude ale nedozvieme. A to je škoda, inak by to celé mohlo aj dávať zmysel. Takto nič. Asi došiel film. ()
Netradiční téma, alternativní zpracování (velmi složitá filmová narace) a ještě ke všemu debut nejmladšího režiséra ve střední Evropě...na české poměry opravdu neobvyklé (plus ta práce s herci). Z herců exceluje Malý (ten se pro záporné role snad narodil) a velmi dobrý výkon podává i mladá Tereza Vítů, naopak Kryštof Hádek byl nějak mimo. Ještě bych pochválil hudbu Jana Stehlíka. Mám z toho pocity jak z Kellyho Apokalypsy (což je také dost nepochopený film). ()
Hezký předfestivalový večer. Mezi snímky, uváděné letos karlovarským festivalem v sekci "České filmy 2012-2013", bezpochyby patří i tato prvotina Matěje Chlupáčka. Na to, že jde vlastně o pokus a oťukávání filmařského řemesla, to nedopadlo zle.. Silné aktuální téma o osudech mladých lidí právě režisérovy generace, poskakuje mezi syrovou realitou a snovou dimenzí, do které utíká přesvědčivá hlavní hrdinka. Některé scény vyzní do prázdna, některé jsou až zbytečně popisné, much bychom tu napočítali více, než na obrazu císařpána. Není však pochyb o tom, že ve zkornatělých žilách české kinematografie začíná konečně vřít mladá krev! Mějte se filmově! Woo. ()
Ještě hodinu po konci přemýšlím nad tím, jestli jsem tenhle film správně pochopil, lépe řečeno, zda jsem jej vůbec pochopil. Začátek věrohodně nastiňuje dusnou atmosféru, pak se to ale nějak zrychlí, změní a začínám nestíhat a nestíhám až do konce filmu. Měl bych být na ten film naštvaný a odsoudit jej jako blbost, ale neudělám to, už proto, že to natočil devatenáctiletý režisér, vybral si velmi dobré herce, z nichž někteří jsou excelentní (Vítů, Malý), hudba i kamera fungují znamenitě. Nejsou to úplně čisté čtyři hvězdy, ale na debut je to víc než dobrý film. ()
To čo sa sprvoti javilo ako solídna sociálna dráma, sa po pár minútach zvrtlo v akýsi nesúrodý a neprehľadný halucinogénny nezmysel. Čo to malo byť, snáď nejaký pokus o komplikovane s tváriace filmové umenie? Takýto scenáristický bordel som už dávno nevidel... ()
Celovečerní debut nejmladšího českého režiséra Matěje Chlupáčka se nebojí nabízet divákům spíše otázky než odpovědi. To byl krátký výtah z oficiálního textu distributora. Mně tedy celovečerní debut nejmladšího českého režiséra Matěje Chlupáčka odpovědi skutečně nenabízel, zároveň ve mně nevyvolal ani otázky s jedinou výjimkou. Proč jsem se na něco takového vlastně díval? Za celou dobu jsem totiž nedokázal rozklíčovat, co mi chtěl nejmladší český režisér svým debutem vlastně sdělit. Ze snímku jsem si odnesl jen to, že ač není Tereza Vítů zrovna můj typ, dostala od přírody velmi pěknou základní výbavu, takže pokud nezblbne jako mnohé jiné, nebude muset investovat do tuningu. Proč tady řeším zrovna tohle? Protože mi film nic pozoruhodnějšího nenabídl. Příběh, dialogy i monology byly svorně stejně zoufalé jako celá řada předvedených hereckých výkonů, snímek mi nic nedal a já se k němu zachovám stejně a hvězdičky si raději ponechám. / Poučení: Průprava z domova se ti může v dalším životě hodit. ()
O čem vlastně tento film je? Chvilku se to odehrává doma,chvilku v bordelu,chvilku u psychologa.Je tu několik dějových linek a ani jedna není dotažená do konce.Postavy jsou jakoby vytržené z kontextu,než se divák zorijentuje kdo je kdo a jakou má v tomto filmů ůlohu,scénář filmu odbočí někam jinam.Celý film působí jako že si parta začínajících filmařů chtěla natočit film,jen tak bez větší přípravy.Režisér se scénáristou se snaží nalákat diváky na známá jména jako je Adrian Jastraban z Ulice, Ondřej Malý kterého znám z filmu Pouta, Marian Roden bratr slavnějšího Karla, Kryštof Hádek který dobře zahrál svojí roli ve filmu Signál, Hana Vagnerová která má za sebou pár velice dobrých seriálů jako třeba Expozitůra nebo Vyprávěj.Za tyto herce dávám jednu hvězdičku. ()
Sedmnáctiletý pacholek - nejmladší český režisér - asi z toho všeho umřu. Malý, Vágnerová, Hádek, Roden - dost nepobírám. ()
První třetina filmu mě docela zaujala a také "snové scény" ovšem jako celek to na mě působilo jako lehce podprůměrný snímek. Třetí hvězdička je za odvahu točit takové projekty. Každý pokus se cení a třeba se jednou něco kvalitního a výjimečného urodí. Mé hodnocení: 59%. Viděno: 17.03.2013 (Febiofest / porotce). ()
Mám rád, když ve mně vyvolá film nutkání přemýšlet jak režisér vlastně myslel...a u tohohle filmu se mi to stalo hned několikrát..!:-) ()
50%.. Na slušné úrovni film drží zejména excelentní herecké výkony Mariana Rodena a Ondřeje Malého. Především scény "nevlasní otec vs. Jolana" a "šéf bordelu vs. Jolana" mají díky nim potřebnou sílu. Bohužel, film sráží místy opravdu hloupé dialogy a taky sice originální, ale divácky nepříliš vděčná forma vyprávnění. Nakonec bych ještě vyzdvihnul velmi dobrou technickou stránku filmu a hudbu. ()
Přišlo mi, že někdo chtěl divákům tímto snímkem říci hrozně moc, ale naprosto to pak neuměl podat. Nemohu říci že jsem nepochopil o co ve filmu šlo. Pochopil, ale už jsem nechápal proč to bylo podáno tak jak bylo. Pro mě i tak krátká stopáž byla díky podání filmu neskutečně dlouhá, plna strohých, až smutně hloupých, dialogů. Nijakých hereckých výkonů a hudby. Je pro mě smutné, že valná většina diváků si z projekce tohoto filmu zapamatuje jen 2 věci: Že to bylo natočeno nejmladším režisérem v Evropě a jaké má Tereza Vítů vnady. ()
Není to zas tak zlý, jak hodnocení ukazuje. Mě se ten film vážně líbil a chtěl jsem dát i 4. Je to hodně poutavý super soundtrack, atraktivní prostředí a rozhodně originální pojetí, v tomhle ohledu se to vyrovná světovým měřítkům, alespoň z mého pohledu. Jenže tomu chybí jakási celistovst děje, ucelenost a domyšlení celého příběhu, asi je to tak naschvál, aby měl divák místo k polemice s ostatními a k přemýšlení, ale já tohle na filmech moc nemusím, protože ta dějová linie je pro mě stěžejní. takže u mě je to za 3... ()
CITUJI - Bez doteku nám poskytuje důvod věřit, že velká enigmatičnost slouží k něčemu jinému než k zastření nekonzistence stylu a hereckého projevu a k odvedení pozornosti od často nelogického jednání postav.............(Martin Štajer). ()
První text závěrečných titulků tohoto veledíla sebevědomě nabádal k ohodnocení filmu na csfd. No tak tak činím: nerecyklovatelný odpad. Produkce: Barletta ()
Flim mi moc nesedí a jediný co v něm stojí za to je hudba. ()
Typický příklad českého filmu, co by rád budil rozruch, ale té pocty se mu nedostane, neboť si k divákům neproklestí cestu a uvízne na rozcestí tvůrčího tápání a ne příliš jednoznačných záměrů. Bez diváckého doteku však zůstat nechce, protože ví, že je bez něj ztracen. Přitom kontakt s ním není nepříjemný. V kinech se před dvěma roky moc neohřál. Není se co divit. Film trvá jen něco málo přes hodinu. Jeho téměř experimentálně komorní forma, obsahující stejnou měrou netuctové komorní drama s psychologickými prvky, nebudila diváckou důvěru ani zájem. Příliš se nevědělo, co od snímku očekávat. V popředí vyprávění stojí mladá a zakřiknutá dívka Jolana. Její uzavřenost jí působí problémy a určitým způsobem znevýhodňuje její postavení v rodině, ve které suverénně vládne její nevlastní otec (Marian Roden), pro něhož je sexuálním objektem, což těžce nese. Náhle se s ní ocitáme v erotickém klubu, ve kterém zažívá pád na dno společnosti. Sex vnímá jen jako nutné zlo, kterým z donucení obšťastňuje svoji klientelu i krutého majitele (Ondřej Malý) klubu, kterému se dala všanc. Uchopení a celkové pojetí filmu je na české poměry velmi netradiční a zvláštní a rozhodně nesedne každému. Scénář pochází od málo zkušeného scenáristy Jana Mazance, který s celovečerním filmem má prakticky nulové zkušenosti a výsledný scénář podle toho vypadá. V podstatě nemá nic ujasněno a neví s jistotou, co je pro něj nejlépe vyhovující, pokud jde i o žánrové zařazení. V jednu chvíli je to film snový a pocitový. Hlavní hrdinka má imaginárního přítele (Adrian Jastraban), ke kterému se ubírá, když je jí nejhůř. Když je jí o něco lépe, tak si to rozdává s majitelem klubu. Ten si na ní dělá přehnané nároky a není jasné proč. A chvíli je to také film, co se pokouší nalézt nějaký reálný rozměr. Rozpoznat, kdy končí fantazírování a začíná realita, nebylo vůbec snadné. Pak tady máme celou řadu vedlejších postav, o nichž není nic bližšího známo, a které jsou v příběhu jen proto, aby hrdinka nebyla v ději tak osamocena. O nějaké interakci mezi ní a jimi, je sporné hovořit, neboť scénář v podstatě nic takového nedovoluje ani nenabízí. Přinejmenším práce s herci je na velmi dobré úrovni. Dvacetiletý režisér je v českém filmu unikum a debutující Matěj Chlupáček se nestačil rozkoukat a hned rovnýma nohama vletěl do náročné látky plné explicitních sexuálních scén, kterým vévodí uhrančivá Tereza Vítů.Ta se za film něco namrdala. Tu už sice příznivci nekonečných seriálů, konkrétně Ordinace, znají, ale takto ji jistě ještě neviděli. Mladá herečka má ksicht, prsa a je mrdatelná. Její postava, i přes značné nástrahy scénáře, neztrácí vlivem jejího herectví na uvěřitelnosti. Film jako celek velké nadšení nebudí. Vedle tápání ve scénáři, nemá ani ideální přechody mezi jednotlivými scénami a nezřídka chybí potřebná návaznost mezi nimi. V rámci možností si film vede dobře po stránce snímání, kdy interiéry vypadají neutěšeně a prostředí nočního klubu vyvolá depkoidní pocity. Ve scénách z klubu má film svoji největší sílu a mohl se opřít i o uvěřitelné herecké výkony. Měl si však více rozpracovat scénář, aby byl srozumitelnější a o něco méně sázet na pocitovost, která vždy nebývá zárukou kvality, zvláště když na režijní sesli usedl nezkušený mladík, který chtěl hned vehementně ohmatávat to, na co si jiní netroufli. To zásadní bylo od něj odděleno sklem. S tímhle filmem je to jako s lízáním medu přes skleničku. 60% () (méně) (více)