Roztomilý člověk

Lež je jako sněhová koule. Čím déle se valí, tím je větší. Slavný Lutherův výrok by s přehledem mohl simulovat podtitul této brilantní veselohry. Mac Frič samozřejmě nemohl nezachytit rodící se fenomén populární dvojice Nový – Gollová, ale jak se říká, nic netrvá věčně. Rozhodující okamžik, v němž nastalo doslova detektivní pátrání po vhodném námětu pro oba oblíbené herce, nalezl kýžený cíl v takřka pozapomenuté povídce F. X. Svobody s příhodným názvem Kašpárek. Starosvětský příběh a především postavy byly prostřednictvím brilantního scénáře rázem převléknuty do moderních kostýmů, v nichž se vedle titulních představitelů výraznému zastoupení těšily i Stelibského jazzové melodie. Oldřich Nový se tu představuje coby neodolatelný mluvka a mystifikátor, který mimoděčným sahnutím na kravatu spouští lavinu lží a zmatků. Svého důvěřivého kolegu (Ladislav Pešek) posílá na neexistující soudní přelíčení a na svatební hostině se před přítomnými hosty vydává za věhlasného hudebního skladatele Maxe Brauna. Vymyslí si, že měl vážnou známost s novomanželkou Karlou (Lída Chválová), že přítel Molenda (Raoul Schránil) ve skutečnosti pracuje v cirkuse a že žije o jeden den napřed. Události ovšem mají zcela opačný účinek. Vlivem nenadálých okolností je tento nezpochybnitelný potomek slavného prášilovského rodu nucen vydávat se za ženatého, což zákonitě vyvolá novou vlnu lží, kterým zdatně přihrává stejně založená dívka Polda v podání Nataši Gollové. Ta během jediného večera stihne rozvést a následně zase usmířit oba novomanžele, zažehnout v poněkud usedlém pantatínkovi (Theodor Pištěk) dávno vyhaslé milostné naděje a zároveň okouzlit svůj protějšek. Vzájemné oťukávání a sbližování dovede nakonec oba lháře k oltáři, kde si slíbí, že už nikdy nebudou lhát. Nebo právě naopak? A Oldřich Nový? Inu, roztomilý člověk. P. S. Ale vrchol všeho, aby nevyšel ze cviku, tak má doma nad postelí zavěšeny kruhy a najednou v noci zničehonic cvičí. – A ví o tom Karla? – O tom pochybuji, Molenda to úzkostlivě tají. – Ale proč to dělá? – To je taková jeho mánie. Molenda je podivný člověk. Den považuje za noc, noc za den a má nějak popletený kalendář. – I datum si poplete? – Ano, ale zajímavé je, že se vždycky mýlí o jeden den kupředu. – A to celý život? – Ano. – A co když je přestupný rok? – No, to se vždycky jeden den prospí v kruzích. – To je skutečně zvláštní úchylka. – To je prazvláštní, ehm, tedy prominete. (04.10.2008)

Viktor Bláha působí jako velice roztomilý člověk. Ve skutečnosti je však chronickým lhářem, který se baví tím, že rozsévá kolem sebe dezinformace. Své pozvání na svatbu dávného přítele si hodlá v tomto směru náležitě vychutnat... Scénáristicky zajímavě zpracované dílo s nepřeberným množstvím příjemných dialogů. Z herců exceluje především "roztomilý" Oldřich Nový a Nataša Gollová jako Polda krušinová, která Viktorovi v jeho hře výmyslů a polopravd zdárně sekunduje. Skvělá zábava. 85%. (02.05.2016)

Neprávem opomíjený film naší hvězdné předválečné filmové éry. Ale proč?! To nepochopím. Četla jsem i knižní předlohu F.X. Šaldy a musím říci, že ta filmová podoba se trochu liší. Ne však kvalitativně. Snad i proto, že sám Šalda prý dojížděl na natáčení filmu a pozorně dohlížel na scénař... Ve filmu, který alespoň na chvíli dal zapomenout návštěvníkům kina na tehdejší nelehkou dobu, se objeví mnoho nej. Nejlepší filmový lhář Viktor Bláha v podání Oldřicha Nového, nejšarmantnější lhářka Polda alias Nataša Gollová, "nejvyčuranější" příbuzný František Filipovský, nejvíce lží vůbec a tak by se dalo pokračovat dlouho... Filmu vážně nelze vytknout nic podstatného, vše je tak, jak má být. Zkrátka povedený film, který párkrát do roka neuškodí. A - pozor na lidi, co si začnou nenápadně upravovat kravatu:) (17.01.2008)

Jeden ze skvostů nejen válečné kinematografie. Příběh o dvou notorických lhářích, kteří nelžou pro lež, ale pro to, aby pobavili své posluchače. Nový a Gollová k sobě náramně pasují, skvěle se doplňují a vedou úžasné dialogy. Film se dá vidět několikrát a vždy pobaví. Ačkoliv je pro pamětníky, zasměje se při něm snad každý. (17.08.2005)

Miluju filmy "Maca" Friče. Vždy, když slyším jeho jméno, si mohu být jist, že mě čeká kvalitní film. Totéž se samozřejmě stalo i s tímto filmem. Frič je prostě odborník na komedie. Takové filmy, které vznikaly v průběhu války, jsou jedny z nejlepších z české kinematografie. Obzvlášť pak komedie. Roztomilý člověk, je asi určitě nejlepší, co jsem od tohoto bravurního režiséra viděl. Už jen to obsazení - Nový, Gollová, Pešek..... To už mluví za vše. Tito herci patřili ve své době k elitě českého filmu. U filmu jsem se skvěle bavil od začátku až do konce. Jen by mě zajímalo, proč v dnešní době nevznikají takové podobné filmy, na stejné nebo podobné úrovni. Je škoda, že nejvyšší hodnocení je pouze 5 *. Tento film by si totiž zasloužil mnohem, mnohem víc (takových filmů je ale víc). (01.03.2012)