Režie:
Jérôme EnricoScénář:
Jérôme EnricoKamera:
Bruno PrivatHudba:
Michel OchowiakHrají:
Bernadette Lafont, Carmen Maura, Dominique Lavanant, Françoise Bertin, André Penvern, Jean-Baptiste Anoumon, Axelle Laffont, Paco Boublard (více)Obsahy(1)
Paulette je zapšklá stará babka žijící sama v paneláku na předměstí Paříže. Důchod má malý, exekuce jí zabavila skoro všechen nábytek, odstřihli jí telefon a ona neví, jak dál. Jednoho večera se stane náhodným svědkem pochybného obchodu. Vidí v tom znamení osudu a rozhodne se, že začne prodávat hašiš. A proč by ne? Paulette byla kdysi cukrářkou. Její smysl pro obchod i kuchařský talent jsou pro ni dostatečnými trumfy, aby našla originální řešení k provozování svého nového „povolání“. Přesto ale není jednoduché stát se ze dne na den dealerem! (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (197)
Opět se mi potvrdil jeden fakt, totiž že Francouzi jako snad jediní stále umějí dělat opravdu vtipné komedie. Žádný patos, žádná klišé a fekální humor. Tři ingredience, bez kterých se neobjede 90% současných amerických komedií. Frantíci však toto nahradí černým bezskrupulózním humorem, osobitými postavami a nečekanými a originálně vymyšlenými (zpověď, báby s kvérama atd.) situacemi. Bavil jsem se navýsost dobře, tudíž pěkné 4 hvězdičky. (HD, orig.) ()
Pohodova francuzska komedia, ktora mi svojim prostredim velmi pripominala nase socialisticke sidliska. Prijemny humor vobec nie je sileny a je asi sto krat realnejsi ako ten v americkych komediach. Akurat na pobavilo, ze babicka sa utapala v dlhoch a nemala ani na zaplatenie elektriny, lebo dostavala "biedny" dochodok 600 eur :))) [31/2013]. ()
Hezký, milý, vtipný film podobného rázu jako Bílá vdova. Na to, že jsou babči dávno v důchodu, tak dokáží pobavit a rozesmát úplně stejně (možná i více, protože jim to prostě věříte) než nějací trapní mlaďáci v rádoby vtipných teen komediích. Za mě 3* + jedna osobní bonusová. Konečně jsem se zase pořádně zasmál. ()
BACHA OBSAHUJE SPOILERY!!! Ve svobodném světě, o kterém sní každý utlačovaný důchodce v naší republice, žila jedna paní zabezpečená propracovaným systémem sociálního zabezpečení, a proto vůbec neměla důvod uchylovat se k zoufalému kroku, jako je prodej drog. Jako myšlenka na film to nebylo špatný, ale takovou srágoru, co se frantíkům podařila natočit, aby člověk pohledal. Na spravení žaludku, který jsem u tohoto snímku znechucením málem vyzvracel, jsem si dvakrát pustil Bílou vdovu a bylo hej. Jo a hlavně nevolte komunisty, at´ nedopadneme jak ti chudáci francouzi ()
Roztomilá přeháňka, který v závěru drobánek přerostla. Bernadette Lafont mi dost připomínala Ninu Divíškovou (ND je o dva roky starší) a byla tím sympatičtější, čím "věrohodnější" skutky ve jménu barevných eurobankovek páchala. Nečekejte moc, ale i absence smutných motivů může v dnešním předramatizovaném kině dost potěšit. Festival francouzských filmů 2012, Brno, Art s nádechem exkluzivity, film půjde do domácích (francouzských) kin až v lednu 2013. ()
Reklama