Paulette
Paulette
Režie:
Jérôme EnricoScénář:
Jérôme EnricoKamera:
Bruno PrivatHudba:
Michel OchowiakHrají:
Bernadette Lafont, Carmen Maura, Dominique Lavanant, Françoise Bertin, André Penvern, Jean-Baptiste Anoumon, Axelle Laffont, Paco Boublard (více)Obsahy(1)
Paulette je zapšklá stará babka žijící sama v paneláku na předměstí Paříže. Důchod má malý, exekuce jí zabavila skoro všechen nábytek, odstřihli jí telefon a ona neví, jak dál. Jednoho večera se stane náhodným svědkem pochybného obchodu. Vidí v tom znamení osudu a rozhodne se, že začne prodávat hašiš. A proč by ne? Paulette byla kdysi cukrářkou. Její smysl pro obchod i kuchařský talent jsou pro ni dostatečnými trumfy, aby našla originální řešení k provozování svého nového „povolání“. Přesto ale není jednoduché stát se ze dne na den dealerem! (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (197)
Hodně kvalitní snímek! Bernadette Lafont je vážně frajerka! Hodně dlouho jsem neviděla takhle nabitou a energickou starou herečku. Příběh je výborně vymyšlený a divák se nenudí ani chvilku, jelikož to jede jak na horské dráze. Paříž, hašiš, muffiny = Paulette. Nejde jinak než doporučit, skvělá podívaná. ()
Standart francouzské komedie. Po pár dobrých nápadech v úvodních minutách se to brzy přelomí pouze do otravnosti a trapnosti. Amsterodamské vypointování považuji za vyloženě slabé. Navíc velmi nemám rád filmy s přihlouplými mafiány, drogovými dealery a jinou podobnou rádobydrsnou havětí se kterou si nakonec vytře řiť ten největší lulan. 40% ()
Mně se to jako komedie moc líbilo. Nepostrádalo to šmrnc, vtipné gagy, samotný obsah byl neotřelý, dalo by se říct - alespoň pro mne jako diváka - jedinečný, babka prostě byla na dně a přišla k ní exekuce, a tak se rozhodla, že sedá na dýlerku drog. Díky neposednému vnukovi, míšenci a synu černošského policajta, přijde na nápad, jak prodávat drogy mnohem nenápadněji, totiž jako cukrářské zboží. Tím ovšem zničila okolní drogové gangy... Do konce jsem byl zvědav hlavně na to, jak se ze všeho vyvlékl scénárista, protože ukončit se každý příběh nějak musí. Asi by v běžném životě ta čtveřice žen s podmínkou nevyvázla. Bezvadná byla paní Alzheimrová... No, a když vyšly od soudu, rozhodly se prodávat cukrářské zboží. Jen jsem si povšiml, že na posledním záběru byl název cukrárny Jeanette-Amsterdam. Že by její cukrářství ani tentokrát nebylo jen tak obyčejné a pouze přesunuté do liberálního Nizozemska? ()
Hezký, milý, vtipný film podobného rázu jako Bílá vdova. Na to, že jsou babči dávno v důchodu, tak dokáží pobavit a rozesmát úplně stejně (možná i více, protože jim to prostě věříte) než nějací trapní mlaďáci v rádoby vtipných teen komediích. Za mě 3* + jedna osobní bonusová. Konečně jsem se zase pořádně zasmál. ()
Bílá vdova po francouzsku s tak trochu rasistickou babčou, která špatnou finanční situaci řešila napřed tím, že dealovala haš a později přešla na pečení nebeských koláčků a jiných dobrot. Na jedno podívání fajn krátká oddychová komedie s babkou, která i vlastnímu vnoučkovi v klidu řekne do očí, že ho nemá ráda protože je černý, bohužel natočená standardně ale v záplavě amerických pásově vyráběných nesmyslů se neztratí. Nejspíš bych se nasmál víc, kdybych před filmem požil nějaký ten produkt od Paulette. ()
Galerie (28)
Související novinky
Dny francouzského filmu
Ve dnech 14. až 20. 2. v kině Lucerna a 21. až 24. 2. v kině Atlas proběhne přehlídka Dny francouzského filmu. V Lucerně ji odstartuje jeden z nejskloňovanějších snímků posledních dnů, film Michaela… (více)
Reklama