Hašišbába

Opět se mi potvrdil jeden fakt, totiž že Francouzi jako snad jediní stále umějí dělat opravdu vtipné komedie. Žádný patos, žádná klišé a fekální humor. Tři ingredience, bez kterých se neobjede 90% současných amerických komedií. Frantíci však toto nahradí černým bezskrupulózním humorem, osobitými postavami a nečekanými a originálně vymyšlenými (zpověď, báby s kvérama atd.) situacemi. Bavil jsem se navýsost dobře, tudíž pěkné 4 hvězdičky. (HD, orig.) (23.10.2013)

Drogy jsou dobré! Babka byla pořád nasraná a nikdo jí neměl rád, dokud nezačala prodávat hašiš. A to z ní udělalo skvělou babičku, která má všechny ráda. A ještě k tomu se za prodávání drog ve Francii nedostaneš do vězení, takže se to vyplatí! Jáj to byl zase film. Nic takového jsem ještě neviděl a párkrát jsem se i zasmál. Jen jsem nepochopil smysl toho filmu. Ale nevadí 60% (16.07.2013)

Skvělá oddechovka. Je to takové reálné nakouknutí do dnešní Francie. (veselé, ale i jistém slova smyslu smutné) Film po chvilce v táhne do děje a všechno v tu ránu začnete prožívat s hlavní hrdinkou. Její nezdary a její úspěchy a doslova jsem se přistihl, jak jí fandim a držim palce, aby její podnikání vyšlo. Viděno v rámci Festivalu francouzských filmů v Lucerně a musim podotkout, že byl úplně plný sál. 80%. (17.02.2013)

Tahle francouzská černá komedie si vzala něco z britské Bílé vdovy a trochu z Trávy kabelovky Showtime. Hlavní hrdinka je zahořklá, nesnášenlivá, francouzská důchodkyně Paulette, která se topí v dluzích a chudobě. Začátek je hodně drsný. Strašidelný panelák na předměstí francouzského velkoměsta, kde hrdinka přežívá je vystřižený jak z reportáže o sídlišti Chánov. Je to v podstatě taková rozverná pohádka o tom, jak stará babička z oprýskané perníkové chaloupky ke štěstí z drogových peněz přišla. Příběh plyne svižným tempem kupředu a je obohacen o několik drobných zvratů a moralit. Kadence vtípků a humorných scének je velmi vysoká a nenechá diváka vydechnout. Díky rozumné stopáži lehce pod hodinu a půl film nenudí. Zvlášť konec se mění v pořádně rozevlátou taškařici s happy endem ala Amsterdam. (08.02.2013)

Roztomilá přeháňka, který v závěru drobánek přerostla. Bernadette Lafont mi dost připomínala Ninu Divíškovou (ND je o dva roky starší) a byla tím sympatičtější, čím "věrohodnější" skutky ve jménu barevných eurobankovek páchala. Nečekejte moc, ale i absence smutných motivů může v dnešním předramatizovaném kině dost potěšit. Festival francouzských filmů 2012, Brno, Art s nádechem exkluzivity, film půjde do domácích (francouzských) kin až v lednu 2013. (27.11.2012)