Mezi náhrobními kameny

Nepříjemná, mrazivá noir kriminálka plynoucí jako pomalá špinavá řeka... Jednoduchý příběh, v němž je hlavní hrdina Matt spíše průvodcem než hybatelem děje, dokazuje, jak důležité je se prostě ptát, protože i v chladném a odcizeném velkoměstě lidé vidí a vědí. Divákem očekávané komplikované pátrání plné zvratů se tak vůbec nekoná, film kráčí vcelku přímou cestou, přičemž některé detaily, náznaky či motivace nechává zcela stranou, neboť pro samotné jádro vyprávění nejsou potřebné (viz linka s DEA nebo věta "You know, I just wanted..."). Díky tomuto zdánlivě opomíjejícímu ale ve skutečnosti zcela záměrnému zjednodušení je divák o to víc nasáván precizně budovanou atmosférou. Svět filmu, situovaného do pozdních 90. let, svět sestávající z šedivých ulic, vesměs poloopuštěných budov a nejednoznačných charakterů plných osobního selhání tvoří vlastní mikrokosmos, v němž není místo pro lítost nebo soucit. Také sebezpytná touha hlavního hrdiny po odčinění vlastních hříchů akcentovaná v závěru filmu (a zmiňovaná v jiných komentářích), do konceptu vyprávění přirozeně zapadá vzhledem k tomu, že Matt Scudder není žádným rozervaným hrdinou, ale již vnitřně srovnaným člověkem, který si je dobře vědom nejen svých chyb, ale i hodnot, které jsou pro něj osobně podstatné. Sečteno a podtrženo, "A Walk Among the Tombstones" nepřináší žánrovou revoluci nebo životní herecké výkony. Ale temným, vtahujícím a opravdu poctivě odvyprávěným příběhem je. (18.03.2015)

Perfektní detektivka ze staré školy s přesným Neesonem, úchylnými únosci a studenou, promočenou atmosférou. Tyhle nedigitální chlapské filmy se už dneska téměř nevidí a je radost, že Scott Frank dokáže žánr vzkřísit i dnešní době. Ponurá nálada konce tisíciletí plná feťáků a rozřezaných ženštin, nápaditý příběh z bloku Lawrence Blocka, to vše kořeněné do telefonu hlásícím chraplákem bývalého irského ochlasty? Chci pokračování! (31.10.2014)

Chození mezi náhrobky je k dokonalosti vymazlená Blockovka, strhující, temná, s katalogově úchylnými masouny a perfektně noárovým Nýsnem, které může dát méně než tři jen naprostý buzerant. Tedy pardon, zase ten roztomilý překlep, chtěl jsem samozřejmě říct „jen fantasticky hloubavý a nesmírně erudovaný filmový kritik“. (29.10.2014)

Liam Neeson sa nadobro stal kráľom výhražných telefonátov. Je naozaj pozoruhodné, ako veľmi film nakopne scéna, v ktorej hrdina konečne zdvihne slúchadlo a uštedrí oplanovi na druhom konci drôtu svoje vymaznané: "Listen to me, motherfucker..." Je to skoro lepšie, ako keď sa Arnold chopí guľometu. Do tejto scény je film len obyčajná detektívka, ktorá by ma nadchla ako pilot televízneho seriálu, ale na plátna kín nepatrí. Lenže potom sa začnú diať veci, film ohromne naberie na intenzite a nečakane drsné finále ho posunie k citeľne lepšiemu celkovému dojmu. 7/10 a chcem adaptácie ďalších Blockových kníh so Scudderom. (03.11.2014)

Slibný, byť ničím originální, rozjezd slibující dobrou atmosférickou detektivku se postupně rozplizne do vršení atributů, o nichž tvůrci vědí, že v takové detektivce mají být, ale nedokážou je věrohodně a smysluplně pospojovat dohromady. Postava TJ, byť dobře zahraná, mi připadala zcela zbytečná, a zbytečně rozbíjející už tak docela vratkou kostru příběhu. (16.03.2015)