Donšajni

Když jsem viděl, že v telce poběží DONŠAJNI, které jsem chtěl už dlouho zkouknout kvůli herecké přítomnosti mé zbožňované Evičky Josefíkové, zapnul jsem po sto letech komerční televizi a šel do toho. Och, nebyl to úplně dobrý nápad. Když už jsem zmínil Evičku, považuji skoro za podvod, že ji dají na plakát, ale v samotném filmu je její role tak mrňavá, že by stačilo mrknout, a člověk by skoro přehlédl, že se tam vůbec objeví. Kristebože! Dalším důvodem mé rozmrzelosti je titul filmu - ve scéně, kdy zestárlá Šafránková (vážně není příjemné sledovat milovanou Popelku v roli nedůstojné jejím hereckým kvalitám) blekotá v kavárně nad kafem cosi o "těch Donšajnech", všechno ve mě zvrací odporem (né že by původní název "Sukničkáři" byl lepší, ale stejně - blbější název filmu aby pohledal). Dalším krutým failem je obsazení Jana Hartla do role děvkaře - tomu šedivákovi s vodnatýma očima nemůžete podobnou roli věřit, ani kdybyste se rozkrájeli, a soukromě Menzelovi zazlívám, že si zde jen přihřál polívčičku nad rozšířenými klepy, že v herecké branži spí každý s každým. Při sledování jsem žasnul, jak toto mohl natočit autor filmů, které se dávno stihly zapsat mezi miláčky televizních diváků, a kdo v sobě našel tu drzost vyslat tento paskvil do nominací na Oscary. Občas tam sice problesknou náznaky toho, jak velký režisér Menzel skutečně je - např. sekvence, kdy si Hartl utahuje z moderních zpracování Dona Giovanniho - ale jsou to spíše odlesky staré slávy, které o to krutěji kontrastují se současným úpadkem. Kdyby chtěl být člověk jízlivý, musel by poznamenat, že od té doby, co se v roce 2004 Menzel oženil, měl pověsit režírování filmů na hřebík, a místo toho si hlídat tu svoji o 40 let mladší krasotinku, aby mu ji nepřebral nějaký "Donšajn". Ne že by se mi všechno na tomto filmu nelíbilo - především všechny scény ze zkoušek Dona Giovanniho jsou výtečné, i když mi soukromě dost trhalo uši slyšet operu všech oper v češtině - Don Giovanni má být přece JEDINĚ v italštině! - ale vyloženě jsem trpěl všude, kde se film snaží být vtipný. Ve skutečnosti je zoufale nevtipný, trapný... a ó ano, proč to nenepsat, děsivě zbytečný. Jsem si skoro jistý, že to asi měl být hodně osobní film, ve kterém by Menzel ventiloval řadu svých myšlenek a vzal si na paškál dnešní svět, ale jako scénárista po mé soudu krutě selhává, a jeho film ve výsledku nemůže oslovit ani náročného diváka, ani prosťáčka, který tam může hledat druhé BABOVŘESKY (k nimž bohužel skutečně nemají DONŠAJNI moc daleko, v tomto ohledu souhlasím s Kamilem Filou). Těžko lovit v hlavě důvody, proč by měl člověk tento film vidět. Nebo proč mu nedat odpad, ačkoli se tomuto extrémnému hodnocení snažím spíše vyhýbat. Za mě jedna hvězda, neb film plný božské Mozartovy hudby prostě odpadem hodnit nelze. (16.11.2014)

Ok, mám tiež len jedny nervy. Menzel je podľa mojho, najlepší český režisér a neveril som tomu hejtu, potvrdil sa ale hneď pri prvej scéne a potom už sa len trápnosť stupňovala. Ja filmy nevypínam (naposledy asi nejakú Tromu, alebo nové Scary Movie). Videl som 27 minút, nehodnotím, bol by to asi odpad! (25.02.2014)

Už nějakou dobu jsou pro mne spolehlivým barometrem články lidí, kteří si říkají filmoví kritici a svými názory zaneřáďují noviny a internet. Když tedy o něčem píší tak strašlivě jako o Donšajnech, mám jistotu , že to nebude tak špatný film. Takže mohu všem, kdo netrpí přehnanou záští vůči Jiřímu Menzelovi a necítí potřebu rádoby intelektuálně exhibovat, tento film klidně doporučit. Není to jistě vrchol autorovy tvorby. Je pravda, že scénář měl ještě někomu ukázat, aby mu tam sem tam něco upravil (ale ne proto, že by byl celý špatný, jsou tam jen na několika místech trochu skřípající dialogy), ale přejme mu, že si chtěl udělat svůj vlastní film. Já jsem z kina odcházel spokojen, minimálně s tím, že barometr nezklamal. S čistým svědomím mohu dát plně zasloužené tři a půl hvězdy, kdyby byl trochu lepší scénář mohly být i čtyři. A já je dám, abych čelil té nesmyslné zlobě, která bohužel zasahuje i tyto stránky. Máme tady pětihvězdičkovou škálu, která je pro normální hodnocení dostačující. Když se někomu film nelíbí, dá jednu hvězdu, když je někdo filmem nadšen, nechť dá klidně pět hvězdiček. A já chápu, že se takto můžeme lišit. Každému se líbí něco jiného. Kdo dá ale "odpad" filmu, který je zcela normální a na tuto škálu se v pohodě vleze, dává vysvědčení především sám sobě. (29.09.2013)

Tak nevim. Cekal jsem katastrofu, jeste mam v pameti stvavou kampan proti filmu, kdyz byl uvedeny na MFF KV a ktery nabadal (zahranicni navstevniky), aby na film nechodili. Z mych CSFD pratel vetsina z nich naparila filmu rovnou odpad a i ja sam jsem si dvd koupil behem kratke navstevy ve Stare Zemi jen proto, ze bylo ve sleve a ja byl po ctyrech letech ve Vidni s ceskymi filmy na suchu. Presto se mi film libil od prvni minuty a libit se mi neprestal az do sameho konce, i kdyz ani zdaleka se tu nejedna o -spoiler- happy-end. Nejen to, dle meho nazoru jde o nejlepsi Menzeluv film od poloviny osmdesatych let a snad i jeden z nejlepsich, ktery kdy natocil. (14.10.2016)

Je možno něco nerozbaleného hodit rovnou do odpadu? Kolik je na čsfd recenzí a poznámek, snad stovky tisíc. Žádná však na film, který recenzent neviděl. Donšajny (přestože mě literárně zpracované postavy Dona Juana nesmírně zajímají - od Zorilly až po Hankeho) Menzlovy Donšajny jsem neviděl, nechci vidět a nikdy je neuvidím. To si myslím také patří mezi práva filmového diváka.... Ve své (v pořadí druhé) recenzi si stěžuje Enšpígl, že Menzl neplatí v hospodě útratu. Kéž by šlo jen o útratu v hospodě, ale kdo za něj zaplatil peníze vložené do jeho "projektů" v posledních deseti letech. Mezi jeho úspěchy patří bezpochyb Ostře sledované vlaky a Rozmarné léto. Ty vznikly v letech 1966 a 67, v době kdy se všechno dařilo a šlo téměř samo od sebe. Vzhledem k jeho posledním filmům je však třeba se zeptat, jaký měl na nich - jeho režisér - podíl. Že režíroval Neckáře, to je asi jasné. ale jak režíroval Hrušínského a Brodského? Proč se mu režie stále více vymykala z rukou? Nakonec buďme rádi, že se Hrabal nedožil svého "anglického krále" na plátně. (09.03.2014)