Les Mariés de l'an II
Gli sposi dell'anno secondo
Mirii anului II
Manželia z roku II
The Scoundrel
Režie:
Jean-Paul RappeneauScénář:
Jean-Paul RappeneauKamera:
Claude RenoirHudba:
Michel LegrandHrají:
Jean-Paul Belmondo, Marlène Jobert, Laura Antonelli, Michel Auclair, Julien Guiomar, Mario David, Charles Denner, Georges Beller, Paul Crauchet (více)Obsahy(1)
Jediné, co chtěl od francouzské revoluce, byl rozvod! Jean-Paul Belmondo uprostřed šlechetných ideálů a zhrzených milenců... Nicolas Philibert byl nalezenec. Vyrostl v rodině obchodníka s vínem v Nantes Gosselina. Když dospěl, oženil se s jeho dcerou Charlottou. To vše se stalo 16. února 1786. Ctižádostivé a domýšlivé dívce však prostý Nicolas nestačil a zakoukala se do bohatého barona. Žárlivý Nicolas barona zabil a nezbylo mu, než si zachránit život útěkem do Ameriky. Přeplul oceán jako černý pasažér s prázdnou kapsou, ale za chvíli si vedl k oltáři dceru největšího boháče v kraji. Jenže těsně před osudným ano vyšlo najevo, že Nicolas má už jednu ženu ve Francii. V té době tam však zuřila, nebo vítězila, revoluce. A jednou z vymožeností tohoto dějinného kotrmelce byl zákon o rozvodu. A tak Nicolas znovu nasedá na loď, aniž by tušil, že v rodné Francii ho čeká nejedno překvapení. (Česká televize)
(více)Recenze (138)
Francouzskou zálibu v adoraci jejich slavné revoluce z duše nenávidím, stejně jako francouzské zalíbení v socialismu. Francouzská situační komika let sedmdesátých je paskvil připomínající spojení socialistické komedie z bodrého venkova a nejstarší Chaplinovy grotesky; lehkost v ní už nenacházím. Francouzští křupani jsou prostě za každou cenu přátelští, děj se co děj. A to, zda přitom padají na zadek, prdí či střílejí, je vlastně jedno. V tomto případě to naštěstí lze brát jako pouhý kompars k výbornému herectví Jean Paula, jehož výkon není normalizační a spíše se blíží tomu Chaplinovu. Především díky němu dávám **. ()
Další nezpochybnitelná klasika s fantastickým Bebelem, která se tentokrát odehrává v období francouzské revoluce. Perfektně fungující atraktivní příběh je natočen ve svižném tempu, odlehčeně a s nadhledem. Má velkolepou výpravu, solidní akci, slovní i situační humor. Unikátní chemie probíhá mezi charismatickým Jeanem-Paulem Belmondem a pihovatou Marlene Jobert, jako věčně se hádajícím, rozvádějícím se a za chvíli zase usmiřujícím se párem. Bebel se tady při natáčení seznámil s půvabnou italkou Laurou Antonelli, s kterou potom několik let tvořil pár. Výborný je též původní dabing s Václavem Postráneckým (velmi dobrá volba) a Libuší Švormovou (připomínala Angeliku). Nechápu proč čt udělala nový dabing, sice s Krampolem, ale i tak stojí za prd! "No jo, zas plave za ní! To trvá už dvacet let!" ()
80% Belmondo v nejlepší formě.... ()
Francouzská klasika. Sladká a šťavnatá. Kostýmovka s krásnou hudbou. Belmondo a nádherná Marlene, která opustila filmovou kariéru dřív, než stačila na plátně zestárnout, takže mladí filmofilové ani nevědí, že je matkou dnes stejně úspěšné Evy Greenové. K filmu mého mládí neumím být kritická, na francouzských sedmdesátkách jsem vyrostla. Slyším jen úryvek hudby, skvěle Krampolem dabovaného Belmonda, vidím zrzavé vlasy MJ a už vím. Manželé z roku II. ()
Výsledky z ostatních webů: IMDb - 6,6/10 | Rotten Tomatoes - ? | FDb.cz - 77.1% | Opravdu podařená francouzská komedie se skvělou ústřední dvojící mezi kterou to nádherně jiskří, plná skvělých vtipů i hlášek, která nemá žádnou šanci nudit, zato pobaví královsky! Holt klasička. 75% ()
Mám rád jiné Belmondovy filmy a přiznávám, že tento film mi zase tak znám nebyl. Například o dva roky později natočil Muž z Acapulca a v sedmdesátém sedmém legendární Zvíře. Manželé z roku II mě osobně přijde jako třeba Fanfán Tulipán s chutí se rozvádět a působící rozruch všude kam přijde ztvárněný Belmondem. Podle mě je to trochu slabší komedie mezi mnohými, které zvláště později natočil. Ale Marlène Jobert je okouzlující. ()
Bezva hadry. ()
Docela jsem chápal proč Philibert tak tvrdě usiluje o rozvod. Méně už jsem chápal proč se zase za tou bláznivou ženskou žene, aby si ji znova vzal. Inu láska je mocná čarodějka. Komedie plná střeštěných scén v rozpolcené revoluční Francii. Nenáročná zábava, která dala nejlepším Belmondovým filmům velký náskok aniž by měla šanci je dohonit. ()
Mám rád historii, mám rád romantiku a mám rád humor - a tohle všechno mistři kuchaři vkusně a s citem smíchali, opepřili to řádným dobrodružstvím, přichutili francouzskou elegancí a duchaplností, vyplnili krémem utřeným z překvapení, lesku a nádherné hudby a celé to korunovali stále čerstvým Belmondem, sladce štiplavou Marlene Jobert a tajemně sladkohořkou Laurou Antonelli. Co vzniklo? Žádný přeplácaný dort pejska a kočičky, ale prvotřídní zboží z nejlepší francouzské kuchyně. To můžu pořád a nikdy se nepřejí. ()
Belmondo opět exeluje v dobré historické komedii. ()
V souvislosti s dvousetletými oslavami tzv. Velké francouzské revoluce jsme měli možnost vidět velkofilm Francouzská revoluce, který diváci na CSFD hodnotí (až na výjímky - jako vždy) vysoko. Jenže mnohahodinový opus s davem herců a rozsáhlou výpravou podle mně nedokázal to, co tato zdánlivě ztřeštěná komedie. Chválit Belmonda za jeho projev je poněkud netaktní vůči těm, kdo mu dokázali na tělo napsat takovouhle roli, ale co mně při posledním sledování filmu vyrazilo dech bylo, v jaké mistrovské zkratce byla na pozadí ztřeštěného příběhu předvedena ona velkolepá historická událost. Je zde ukázáno všechno, počínaje idealismem onoho Američana zdravícího občany svobody (odpovědí je palba z malých lodních děl...), přes ukázku brutální demagogie a moci onoho komisaře republiky, který mi svým vzhledem a jednáním připomněl až příliš silně jednoho nedávného předsedu ČSSD, strachy se třesoucí zástupcii lidu, hysterický a brutální dav, směšné kulty, teror, názorové obraty a samozřejmě prospěchářství a snaha v zmatečné situaci urvat, co se dá. A druhá strana? Odpuzující svět markýze De Géran se stejnou mírou neúcty k lidskému životu, přezíravost, brutality a pohrdání. K tomu obskurní svět až infantilních konvencí v rámci života na rozpadajícím se hradu a nakonec i onen princ, který se sice prezentuje jako vůdce, ale jeho hlavním cílem je se dostat do bezpečí do Němec a tam si dostatečně a pohodlně žít. Řadoví chouani jsou skutečně poněkud tupým stádem a jejich ochotat nechávat se zabíjet pro krále a pány je svým způsobem ještě odpudlivější, než davové šílení na straně republikánů. Člověk si říká, co bylo na téhle revoluci velké a co přinesla Francii a světu kromě utrpení, obrovských škod a zbrždění rozumného evolučního vývoje - pravda, ten byl všude jinde, jen ne ve Francii. U nás znamenala revoluce konec reformních pokusů josefinské doby a třeba nepolonské války přibrzdily vývoj Velké Británie o desítky let, jak je z britských dějin více než patrné. A ve filmu je onen historický background dotažen k dokonalosti - revoluce se přetavila do militatntní diktatury (záběr na onu rustikální sochu prvního moderního totalitního vládce Evropy Napolena v rámci bojů na mostě na konci filmu je toho rozhodným důkazem), která během dvacetiletí válek přinesla smrt stejnému množství lidí, jako první světová válka a utrpení většině lidí na kontinentu. Film tohle všechno ve druhém plánu ukazuje skvěle, zatímco prvoplánově se skutečně jedná o dobrodružnou historickou komedii - ten druhý plán je dokonalá satira. Satira, z které až zamrazí. Takže velký úklon a respekt směrem ke scénaristovi a režisérovi. Nicméně ti, co vykládají tyto zmatené a v zásadě smutné události podle oficiálního "scénáře", asi až zas tak nedšení nebyli. ()
Svěží historická komedie z porevoluční Francie. NIcolas Phillliebert se musí z Ameriky kam utekl, vrátit do rodné Francie, kde se chce rozvést se svou manželkou Charlottou, ale tak jednoduchý úkol to nebude a Nicolas zažije nejedno dobrodružství. Nicolase nehraje samozřejmě nikdo jiný než Jean-Paul Belmondo, který tu je opět tím sympatickým darebou, který dá facku jak republikánovi, tak royalistovi. ()
Úžasná záležitost - spolu s Mužem z Acapulca a Zvířetem to nejlepší, co Bebel natočil ... ()
Člověk se podívá na Belmonda a říká si, další Cartouche? Ne, od počátku, kdy jsem zahlédl ty dvě děti, co je zastavila cikánka a věštila jim budoucnost po Bastilu, mě to vtáhlo do děje. Možná je to tím, že osobně jsem znal a znám taky jednu dívku, s kterou jsme se škádlili jako děti a zůstalo nám to do dnes, kdy jsme oba dospělí. Možná ta osobní linie a navíc francouzské dějiny je to, co mě přivinulo víc k tomuto filmu. Je to krásný pohled nebo nadhled do doby francouzské revoluce, kdy se nedalo komu věřit. ()
Priemerná belmondovka s očarujúcou Marléne Jobert. Dej bol miestami chaotický, Belmondo to však nahradil v akčných scénach... 65% ()
Tak v tomhle filmu se opravdu furt něco dělo. Dobrodružství amerického Francouze ve své vlasti v neklidných revolučních dobách bylo hektické. A dobré. ()
Jako školákovi se mi to moc líbilo takže z nostalgie dávám 5!!! ()
Vynikající historicko-dobrodružná komedie. Herecký koncert J.-P. Belmonda a velmi krásné M. Jobert(-ové): 5 hvězd a 81 % . ()
Naprostý souhlas s djfunem. Je to takový typický mainstream ze 70. let, na který se chodilo do příroďáku s holkou v podpaží. S odstupem času se z toho bohužel vyklubala slaboduchá záležitost. ()