Les Mariés de l'an II
Gli sposi dell'anno secondo
Mirii anului II
Manželia z roku II
The Scoundrel
Francie / Itálie / Rumunsko,
1971, 98 min
(Alternativní 95 min)
Režie:
Jean-Paul RappeneauScénář:
Jean-Paul RappeneauKamera:
Claude RenoirHudba:
Michel LegrandHrají:
Jean-Paul Belmondo, Marlène Jobert, Laura Antonelli, Michel Auclair, Julien Guiomar, Mario David, Charles Denner, Georges Beller, Paul Crauchet (více)Obsahy(1)
Jediné, co chtěl od francouzské revoluce, byl rozvod! Jean-Paul Belmondo uprostřed šlechetných ideálů a zhrzených milenců... Nicolas Philibert byl nalezenec. Vyrostl v rodině obchodníka s vínem v Nantes Gosselina. Když dospěl, oženil se s jeho dcerou Charlottou. To vše se stalo 16. února 1786. Ctižádostivé a domýšlivé dívce však prostý Nicolas nestačil a zakoukala se do bohatého barona. Žárlivý Nicolas barona zabil a nezbylo mu, než si zachránit život útěkem do Ameriky. Přeplul oceán jako černý pasažér s prázdnou kapsou, ale za chvíli si vedl k oltáři dceru největšího boháče v kraji. Jenže těsně před osudným ano vyšlo najevo, že Nicolas má už jednu ženu ve Francii. V té době tam však zuřila, nebo vítězila, revoluce. A jednou z vymožeností tohoto dějinného kotrmelce byl zákon o rozvodu. A tak Nicolas znovu nasedá na loď, aniž by tušil, že v rodné Francii ho čeká nejedno překvapení. (Česká televize)
(více)Zajímavosti (14)
- Během natáčení si Jean-Paul Belmondo (Nicolas) začal románek s Laurou Antonelli (Pauline), zatímco jeho partnerka Ursula Andress byla s ním v Rumunsku. (classic)
- Některé scény revoluce byly inspirovány událostmi z května 1968, které se odehrály krátce před natáčením.Některé scény revoluce byly inspirovány událostmi z května 1968, které se odehrály krátce před natáčením. (classic)
- Jean-Paul Rappeneau uvažoval o obsazení do role Charlotte o britské herečce Julii Christie, s níž se seznámil na jedné večeři a zjistil, že mluví bezvadně francouzsky. Schůzka byla domluvena o čtrnáct dní později, ale Julie Christie se dostavila v přítomnosti svého tehdejšího přítele, americké hvězdy Warrena Beattyho, který viděl scénář a snažil se projekt převzít, aby mohl natočit americký film, který by sám produkoval. Rappeneau uvedl: „Řekl mi: ‚Je to vynikající scénář. Zapomeň na Gaumont, natoč to v angličtině a já ti to pomůžu sestříhat v Hollywoodu.‘ V prosté angličtině to znamenalo: ‚Jestli chceš Julii Christie, musíš vzít i mě‘“. Z loajality k Belmondovi, na kterého od počátku myslel, a k Poirému Rappeneau tuto lákavou nabídku, která mohla znamenat zásadní průlom v jeho kariéře v americké kinematografii, odmítl. Alain Poiré nakonec navrhl svěřit roli Marlène Jobert. (classic)
- Alexandre Mnouchkine, který již stál za filmy Muž z Ria (1964) a Les Tribulations d'un Chinois en Chine (1965), měl produkovat i tento film, ale po obdržení prvních odhadů od projektu upustil a předpověděl, že film bude příliš drahý. Film převzal Alain Poiré ze společnosti Gaumont. Poté, co Poiré požádal Reného Claira, aby natočil svůj film Les Fêtes galantes (1965) v Rumunsku, navrhl stejný princip i Rappeneauovi, aby měl přístup k velkým prostředkům, kulisám a komparzu s přijatelným rozpočtem, což by ve Francii nebylo možné. (classic)
- Od počátku projektu měl hlavní roli hrát Jean-Paul Belmondo (Nicolas). Jean-Paul Rappeneau se podílel na scénáři k filmu Philippe de Brocy Muž z Ria (1964) a uvedl: „Chtěl jsem Belmonda vystřelit jako projektil do revoluce. Věděl jsem, že s energií, kterou vyzařuje, proletí tímto obdobím jako dělová koule.“ Scénář vznikal osmnáct měsíců, vycházel z osnovy, kterou vypracoval Rappeneau, poté ji přepracovali Claude Sautet, pak Maurice Clavel a nakonec Daniel Boulanger. (classic)
- Některé exteriéry byly natočeny také ve Francii: v Moret-sur-Loing a na Château de Vaux-le-Vicomte v Seine-et-Marne a také v Palais de Compiègne v Oise. Lze spatřit také zámek Châteauneuf v Côte-d'Or. (sator)
- Ačkoli není ve filmu jmenován, představitel lidu v podání Juliena Guiomara evokuje historickou postavu politika Jean-Baptiste Carriera, který skončil jako mnoho dalších strůjců revoluce na gilotině. (sator)
- Belmondo do filmu prosadil herce Pierra Brasseura, kterého velice obdivoval. Ten ale během celého natáčení nebyl ani chvíli střízlivý, tak ho produkce nakonec poslala domů. Belmondo se ho zastal a řekl, že v tom případě půjde i on. Brasseura nepropustili a film byl dokončen i s jeho účastí. (raininface)
- Režisér Jean-Paul Rappeneau pracoval na scénáři již od roku 1966, celkem jej psal dva roky. Od začátku měl jasno, že chce točit příběh z francouzské revoluce, ale teprve když se mu dostala do ruky kniha se zmínkou o hromadných rozvodech po jejich umožnění zákonem na počátku revoluce, dostal nápad k napsání konkrétní zápletky. (argenson)
- Natáčení probíhalo od března do prosince 1968. Kvůli finančním úsporám a především levnějšímu početnému komparzu byla většina exteriérů pořízena v Rumunsku. (argenson)
- Ve francouzských kinech dosáhl film návštěvnosti bezmála tří miliónů diváků a z domácí produkce byl pátým nejúspěšnějším snímkem v roce 1971. Velký úspěch měl například také ve Španělsku a v Itálii. (argenson)
- Roli Charlotte měla původně hrát Catherine Deneuve, která s Belmondem ve stejné době hrála ve filmu Siréna od Mississippi (1969). Toto režisérovo přání ale ztroskotalo na hereččiných příliš vysokých finančních požadavcích a dodatečně byla pro tuto postavu vybrána Marlène Jobert. Stejně tak došlo ke změně i v obsazení aristokratického sourozeneckého páru. Markýze a jeho sestru měli hrát Michel Duchaussoy a Claude Jade, ale nakonec byla angažována atraktivnější dvojice Sami Frey a Laura Antonelli. (argenson)