Les Aventuriers
I tre avventurieri
Dobrodruhovia
The Last Adventure
The Last Adventure
Režie:
Robert EnricoKamera:
Jean BoffetyHudba:
François de RoubaixHrají:
Lino Ventura, Alain Delon, Joanna Shimkus, Serge Reggiani, Hans Meyer, Valerij Inkižinov, Irène Tunc, Guy Delorme, Paul Crauchet, Odile Poisson (více)Obsahy(1)
Pilot bez licence Manu (Alain Delon), závodník bez závodního vozu Roland (Lino Ventura) a sochařka se špatnými kritikami ve všech novinách Laetitia (Joanna Shimkus) jsou nejlepší přátelé potlučení nepřátelskými ranami osudu. Shodou okolností se dozvědí, že v Kongu havarovalo do moře osobní letadlo s belgickým obchodníkem, který převážel celý svůj majetek v hodnotě 500 mio franků. A tak se vypraví poklad získat. Nejsou ale sami... (monolog)
(více)Recenze (179)
Nádherný film, ve kterém hlavní roli hraje dobrodružství, opravdové přátelství i láska. Příběh, hudba i závěrečná scéna se člověku dostane hluboko pod kůži. 90 % ()
Ano, romantické dobrodružné drama, ale chyběl mu větší spád. Board zato chybu nemá. ()
Tedy to hodnocení...tam se dá snad přemýšlet o hvězdách za ty scenérie na moři, chtěl bych tam být s nimi, to jo, jinak jsem už dlouho neviděl nic tak nudnýho.A ten konec?SPOILER.Proč musel Delon skončit takhle hloupě, když tam měl 100 míst na ukrytí a střelbu ze zálohy..Název dobrodruzi je dost zavádějící ()
Tenhle nádherný film mám zapsaný hluboko v podvědomí již od počátku devadesátých let. Když jsem později vyjel za hranice a viděl v jednom squatu sochy svařené ze starého železa, hned jsem si vzpoměl na Laetitii a její nepochopená díla... Další scéna, která mi utkvěla v paměti je Rolandův pokus o překonání rychlostního rekordu s maskou alá středověký lékař bojující s morem. A také ta záviděníhodná pohoda, kdy všichni tři hlavní hrdinové jsou společně šťastní při hledání pokladu na dně mořském, kdesi u Konga a neuvědomují si, že svým přátelstvím již ten největší poklad dávno našli jeden v druhém. Letos viděno po cca 20 letech s úplně stejným závěrem... Tento film je skvost, na který se nezapomíná. ()
Škoda, že se takové dobrodružné, až naivní filmy nedělají i dnes. Není k tomu potřeba až tak nabušený scénář, drahé efekty a bůhvícoještě. Stačí, když jsou na plátně charismatičtí herci, kteří si hraní evidentně užívají, krásná ženská, která vytváří takové to jemné chvění mezi oběma a pár padouchů, aby bylo o co bojovat. A samozřejmě Fort Boyard -před 20ti lety jsem na ní koukal každý víkend. ()
Kamarádi na život a na smrt Alain Delon a Lino Ventura. ()
Ne, že bych byl nespokojený. Ale minimálně půl filmu jsem nevěděl, jestli sleduju melodramatický film nebo odlehčené dobrodružství. Dlouho mi trvalo, než jsem filmu přišel na chuť a přitom v momentě, kdy se začalo pátrat po pokladu a film zvážněl, mě téměř přestal bavit. Zachraňuje to jen akční závěr. Krásná hudba a lokace tomu pomáhají, ale ta celistvost a funkčnost mi tu zkrátka chybí. ()
Takové trošku utahané a nudné romantické dobrodružné drama, ve kterém se hlavní postavy v první polovině filmu připravují na dobrodružnou výpravu, ve třetí třetině proběhne samotná výprava a v poslední třetině sledujeme jejich pokračující dobrodružství po návratu domů. Dva hezcí chlápci, mladší Manu a starší Roland se vydávají na dobrodružnou výpravu s hezkou mladou Laetitií do Konga. Tři lidé, žijící mimo Paříž, se snaží splnit si své sny. Roland si staví svůj vlastní závodní vůz, kterému však během testovací jízdy vybouchne motor. Jeho přítel Manu je kaskadérský pilot, ale po akrobatickém kousku, který předvede u Vítězného oblouku, je mu sebrána pilotní licence. Oba se spřátelí s Laetitiou, sochařkou, která na své první výstavě neprodá ani jedno dílo. Jejich sny se rozpadly a když si to Manu vyřizuje s týpkem, který mu zařídil sebrání licence, dozví se o havarovaném letadle kdesi v Kongu, které leží na dně moře a na jehož palubě se nachází poklad. A tak to dají ti tři dohromady a vydávají se do Afriky. Během pátrání po vraku letadla se setkají s jistým týpkem, který vypadá nejprve jako lupič, ale vyklube se z něj pilot havarovaného letadla, který jim pomůže najít vrak letadla. Skupince dobrodruhů se skutečně povede letadlo najít a vytáhnout z něj poklad, ale celou dobu je sledují nějací neznámí muži. Tito žoldáci se pak vydávají za policajty a chtějí se zmocnit pokladu, ale pilot letadla na ně začne střílet a během přestřelky jsou žoldáci zabiti a odehnáni, ale bohužel kulku schytá také Laetitia, která zemře. Z toho je Manu vytočený, napadne pilota, který je nakonec vysazen na břehu, zatímco Laetitia je pohřbena v potápěčském obleku v moři. Roland a Manu se vrací se svou kořistí do Francie. Zde potkají v muzeu sympatického chlapce, který má spoustu znalostí a ze kterého se vyklube Laetitiín bratranec, a ten od Rolanda a Manua dostane podíl ze zisku - deset milionů franků. Roland se pak rozhodne splnit Laetitiin sen, kterým bylo vytvořit z opuštěné mořské pevnosti restauraci a hotel. Manu se sejde se svými starými přáteli v Paříži a také navštíví svou bývalou přítelkyni. Její byt ovšem sledují žoldáci, se kterými se potkal v Africe. Manu spěchá varovat Rolanda do pevnosti na moři, ale žoldáci jej sledují a opět následuje přestřelka, která nedopadne úplně dobře, naštěstí jsou zde po Němcích ukryté granáty. Co více k filmu dodat? Příběh odhodlání, přátelství, věrnosti a snahy o splnění si svých snů, který ovšem nedopadne podle představ jeho hrdinů. Chvílemi mi připadalo, že se film celkem vleče, a tak mu dávám "jen" silné 3*. ()
Tohle je pro mě přesně ten film, který je synonymem slova klasika. Poctivě natočený film o přátelství dvou věčných snílků, které nedokázala rozdělit láska ženy, snové bohatství a vlastně ani zabijáci, protože takové přátelství nerozdělí ani smrt. Tenhle motiv je tak strhující a skvěle zahraný, že se s odstupem obtížně vybavuje samotný příběh. A vlastně ani není podstatné, že hlavní zápletka se točí kolem pokladu, který ztratili belgičtí koloniální vojáci při útěku z Konga. A musím se přidat k ostatním komentářům, pro pocit z filmu je Fort Boyard natolik důležitá, že by mohla být označena za herce ()
Na Dobrodruhy se mi koukalo vcelku dobře. U obrazovky mě držela podmanivá hudba, charismatičtí herci, krásné prostředí, nostalgická atmosféra... Ale jako celek šlo o dost roztříštěnou záležitost. První část je něčím na způsob bezstarostné rodinné komedie, druhá půlka akčním dramatem. Obě půlky značně nepasují k sobě a ani nad jednou není radno nadbytečně přemýšlet. ()
80% Takovéhle soundtracky dnes chybí. ()
Já se teda jen můžu divit, jak vysoké hodnocení zde film má, protože i po delším přemýšlení, jestli jsem náhodou neviděl nějaké jiné "dobrodruhy", jsem došel ke stejnému překvapení. Po dějové stránce čistý průměr, po té herecké už je to o něco lepší, ale samozřejmě od pánu Delona a Ventury bych nějaký ten výkon dopředu očekával. Menší probrání přichází až se naši milí dobrodruzi zapletou se špatnými lidmi - nechci tu moc spoilerovat. Bohužel ani velice slušný závěr v pevnosti Boyard mé rozhodnutí nezvrátil a tudíž zůstávám s hodnocením "někde uprostřed". ()
deset hvězdiček ()
Ano, je to krásný film v mnoha ohledech. Krásné je to pravé chlapské přátelství. Krásná je jejich femme fatale. Krásná je doba, kdy film vznikl - sledujte ty ohozy, auta, všechno! A hlavně to je opravdu dobrodružný film. Umí dnes takové vůbec někdo? ()
Spočiatku sa mi Dobrodruhovia javili ako mierne uletená blbôstka, ktorú som mal chuť po pol hodine vypnúť a venovať sa radšej niečomu užitočnejšiemu. Lenže nerád lámem nad filmami palicu hneď v úvode, a tak som sa premohol a pokračoval. Výsledok ma veľmi príjemne prekvapil a musím priznať, že je to naozaj jedinečná záležitosť. Škatuľkovanie filmov do žánrov nie je vždy úplne presné, tu to však perfektne vystihuje a zároveň udivuje prechod z romantického začiatku cez dobrodružný stred až po neočakávaný dramatický záver podtrhnutý melancholickou atmosférou, v ktorej sa od zlomového okamihu v deji film nesie. Rozhodne jedna z najlepších Delonových úloh, ktorý spoločne s Venturom stvárnili vskutku nezabudnuteľnú kamarátsku dvojicu. ()
Nádherná oslava přátelství, snů, a touhy po dobrodružství. Říkám si, že každý by v sobě měl mít něco z Rolanda, Manuho a Laetitie. Aby nebyl takový panák, jako ten, se kterým tančila Laetitia v kasinu. Její rozhovor s ním a zklamané „no právě“, to zkrátka nemá chybu. Fantastičtí Delon a Ventura, dva herci s obrovským charismatem, kterým to jejich kamarádství a snění věříte od začátku do konce. Krásná a trochu tajemná Joanna Shimkus. Vynikající scénář. Skvělá hudba. Nezapomenutelná pevnost v moři. Původně jsem hodnotil 4*, ale po několikerém zhlédnutí a zamyšlení nad tím, co jsem si z Dobrodruhů odnesl, musím ještě zvýšit. Strašně krásný film po všech stránkách. ()
Trošku nadšenecky nereálný, ale na nedělní večer je to fajn. Ten závěr už mě nebavil. ()
Stejná parta se sešla o dva roky později u filmu Sicilský klan. Lino Ventura a Alain Delon ale zde tvoří nerozlučné přátele. A fakt jim viditelné protiklady sedí. K nim Joanna Shimkus a jsou trojka k pohledání. Film má vtip, náboj a akci. Trochu mi připomněl Belmondovské filmy. Delon se k nim většinou svým charakterem nepodobal, spíše se jasně odlišoval, ale zde je to jinak. A mě to baví. Včetně dobrodružství na moři. Snímek je zároveň zamyšlením se nad tím, co se životem, když se profese nedaří, jak by měla. Co je štěstí? Laetitia o tom má jasno. A trojice byla ke štěstí blízko. V dětství jsem miloval soutěž s pevností Boyard. A zde ji máme ještě nepoužívanou, zarostlou a rozbitou. Nikdy jsem zároveň netušil, že je tak blízko pobřeží, naivně jsem si myslel, že leží někde hluboko v moři daleko od pevniny. Takže i za tento pohled jsem rád. ()
Toto je film, který je na jedné straně nadčasový svým příběhem, na druhé straně poplatný době vzniku a stylu, v jakém se dobrodružné kriminálky v 60. letech min. století natáčely. Enrico, Giovanni, Deray, Melville, Mocky - to byla režisérská parta, kterou dnes ve francouzské kinematografii nenajdeme. ()