Rozkoš

Rozkoš sa vymyká tradičnému filmárskemu komerčnému vyobrazeniu a spracovaniu. Podivnosti sa však neubráni. A rozkoše??? Nedosiahne!!! **/*** (25.04.2014)

Ďalší zo série filmov raz a dosť. Už asi po prvých piatich minútach som vedel, aký tento film bude a nemýlil som sa. Zas klasická tvorba posledných rokov. Nepozeratelné, nudné, otrasné. Za pekné oči a Budara 1 z 5 (10.05.2014)

Úvod díla byl pro mě dost rozpačitý, ale celkově povedené drama dnešních dnů. V posledních dvou třetinách se dostává film o "hvězdičku" výš. Jak dějově, i když ten je trochu složitější, tak po výtvarné stránce. Myslím, že hodně diváků se ve scénách, které jsou dnešnímu životu až příliž blízko, pozná. Určitě dílo k odkoukání a následnému zamyšlení. Navíc snímek zdobí i krásné obrázky mého rodného města, tak možná bych dal i o půl hvězdy víc :-) (20.09.2014)

Natočíme moralitku o rozkladu vztahů a úpadku lidskosti; moralitku o ztrátě sebereflexe a reflexe, a aby se kritik, jakož i divák nažral, přihodíme pár "psycho" momentů.----------- Je snadné konjunkturalisticky se chápat zajímavých témat, používat je jako bič a postulovat pokrytecké soudy. Je snadné hrát si na drásavé umění a rozehrávat uslzené etudy.-------- Vážená paní režisérko, pokud Vás nebaví točit filmy, tak je netočte. Pokud Vás unavují některé sociální role, vydejte se na pouť do bezdomoví ;-). P.S. Život není z nejlehčích, leč zabíjet čas tímto druhem pseudo-sofistikované mentální samohany mě vskutku nudí. (23.02.2014)

Další film z ČR, který je pouze do počtu... víc nemám co dodat. Nestojí to ani za více slov do komentáře. 15% (22.06.2014)

Pohľad do filmárskeho zakulisia môže byť aj pekne nudný a nepomôže tomu ani „čárkovaná“ Jana Plodková. Vo filme sa strieda niekoľko rovnakých situácií dookola, väčšinou sa nič nedeje a akože originálne prvky sms na obrazovke alebo absurdné scény príliš originálne nie sú. Aký to film s transvestitmi mal vniknúť, som nepochopil a bolo mi to jedno. Svetlými momentami sú len tanec na odrhovačku Ona se bojí, že mu stále stojí a záverečné poučenie o kuriozite dvojčiat. –––– Takhle když se na to dívám, tak se mi to líbí. Ale zároveň se těším, až to skončí. (15.09.2014)

Rozhodně zajímavý snímek ke shlédnutí, který vyniká svoji originalitou. (06.05.2017)

Jedna hvezda ze zoufalstvi za Plesla s Mysickou, jinak kristalove cisty odpad. Temhle mladym "rozervanym" reziserkam by se melo zakazat tocit. A kdyz, tak jedine za svy! (26.04.2014)

Zase jako vždycky u českých filmů poslední doby, co stojí za řeč - skvěle rozehraná partie, ale rezignace na smysluplné rozuzlení. Pět hvězd je za Janu Plodkovou, která mě totálně dostala. P.S. - druhé shlédnutí po cca 1/2 roce: Prostě to je jen půlka filmu, ta druhá se někam vytratila. Vnucuje se mi srovnání s Faunovým velmi pozdním odpolednem, kde se řeší v principu to samé, jenom tam není žádná ambice dávat návody, jak z toho ven, tam je jen ryze naturalistické vykreslení životní situace bez aspirace na východiska. Tady se mi zdá, že paní režisérka a scénáristka v jedné osobě sice naprosto dokonale pochopila situaci (a mistrně ji zobrazila), ale přitom sama neví, jak z toho ven, vůbec netuší, co je špatně a tím pádem co by se mělo napravit. Přitom zaujmout stanovisko musí - to vyplývá jaksi z podstaty - u Fauna to byla od začátku zlomyslná režisérčina fraška, tady jde o pohled z druhé strany, vážnější a hlubší, který po východisku úplně volá. Jenomže velkohubé "finále" - ta Budařova performance - bylo akorát plácnutím do vody, které vůbec nesouviselo s dějem ani s hlavní postavou. Přitom tím film končí - WTF??? To je jen vidět, že někdo - možná Rudolfová - akorát dostala tenhle "velkej nápad" na bombastický finále do filmu, tak ho tam dala, aby zakryla, že vlastně vůbec neví, jaký rozuzlení by ten film měl mít. A aby byl dojem zakrývání dokonalej, je tam ten epilog se dvěma vejcema - no hnus, copak takhle se dá vyřešit nějaká životní situace, kurva??? --- Jinak hodnocení 49% je zase dalším důkazem, že na csfd už je převaha kokotů naprosto drtivá. (17.05.2014)

Ten kdo to dokoukal, má u mě půl království a bednu jablek. Panebože, to se táhlo! Špatný příběh, špatní herci, špatné, špatné. (10.07.2014)

Artovka, ktorá síce neublíži ani nenadchne, ale zaujímavá tým, že vybočuje z miery priamočarosti a osnov žánru. Zaujímavé oživenie. V českej kotline moc podobných vecí nebehá. (27.04.2014)

02. 05. 2014 (134.); největší rozkoš v posílání SMS zpráv (03.05.2014)

Ten film má v sobě něco vtahujícího. Něco, co člověka nutí na něj myslet, i když jej během sledování samotného docela iritoval - v čele s neurotickým Pleslem/režisérem a divným, výstředním umělcem/Budařem. Co oceňuju: 1) Oproti davadesátkovým seberflexím média se tady obsesivně neřešilo zaprodání reklamě. 2) Odhalení Myšičkova paralelního vztahu je krásná aluze ke Zvětšenině (střihačka na kompu přehrává stále dokola jeden "take", kde uvidí v druhém plánu svého milence s jinou). 3) Hra s nediegetickým zvukem, skvělý rytmus. Celý film by se dal pokládat za horečnatý sen o oplodnění hlavní představitelky. 4) Rovina sms v obraze, kdy to hlavní člověk musí ve filmu doslova číst. Byť to jistě není nic převratného, funguje to skvěle a ukazuje to na nevyužité možnosti "filmového" média. [...] Co pro mě ale selhává, je v podtextu se skrývající idea, že ženino plácání se mezi různě nespolehlivými partnery je nakonec šťastně vysvobozeno těhotenstvím a hned s dvojčaty. Zkrátka Rudlofová zbavuje svůj svět sociální reality (oproti předchozím, výborným Zoufalcům) a tím pádem se stává z její výpovědi konstrukt. Kdyby film začínal narozením těch dvojčat, mohl se vydat úplně jinam, než k rituálním tanečkům o chandře pražských filmařů (no který úspěšný pražský výtvarník by spáchal spektakulární suicidum kvůli pocitu životní prázdnoty - čeští umělci mají spíš hroší kůži). Pořád je to ale v českém kontextu vyjímečný film, který ve mně svým tělem rozhodně zanechal rezonanci. (17.06.2014)

Parádní. V záplavě “komedií” s nosem Anny Polívkové v hlavní roli se snadno ztratí informace o existenci zajímavých filmů, jako je tento. Dostal jsem se k tomu čirou náhodou a upřímně mě to mrzí, že o Rozkoši není alespoň mezi skalními fandy filmu (jako jsem já) lepší povědomí. Zasloužila by si to, je to pastva pro dotčené smysly. (23.04.2020)

Ráno: Jsem zvědavý, dnes film uvidím. Večer: Nemohu jinak, film Rozkoš je nejkomplexnější dílo roku 2013. Nedá se vypovědět kolik složek film propojuje a v kolika vrstvách se dá číst, jak moc nutí diváka, aby film vstřebával do sebe a nezalekl se některých tvůrčích metod zobrazení "výpovědi o stavu tohoto světa," tedy jak je aktuální vypovídat o mezilidských vztazích a nebát se negativních reakcí, říkat svůj názor po svém, neohlížet se na diváckou ani kritickou odezvu. Přemýšlet o tomto světě a lidech v něm se dá různými metodami, režisérka Rudolfová se rozhodla pro komplexní pojednání o umění a světě filmu vůbec a podala ho v komplexnosti sobě vlastní: uvažuje o filmu jako celku, není "jen" scénárista a režisér, propojuje střih, hudbu, kameru, osvětlení, lokace, zvukovou stopu, herecké obsazení, záběrování, vizuální efekty, texturu, naraci, dekorace a další složky v jednom monumentálním celku, který slouží tomu nejzásadnějšímu: vyprávění příběhu, který má vypovídající hodnotu a má své pevné místo ve vývoji české kinematografie 21. století. Pro mne jednoznačný vítěz jako film roku 2013. (29.01.2014)

:-)) Ona se bojí, že mi stále stojí za ní pro to jít. Stojí za to žít, stojí za to žít ... (25.04.2014)

Už od počátku se film Rozkoš tvářil jako typicky famácký film. Leč dá se v něm hledat nejedno psychologické tajemství, které může zasáhnout kohokoliv z nás. A tím je virtualita vs. realita. Přičemž a to chválím Jitce Rudolfové - realita je vždy ta temnější než ta virtuální. ,,Žij v realitě" a co když v ní skutečně nacházíme? Aha? Tento film prozrazuje jaká realita skutečně je a jak před ní utéci... (15.09.2014)

Tak...samozřejmě je to naprosto debilní píčovina! Někdy nechápu lidi, že se zdráhají to či ono nazvat pravym jménem. Pak taky nechápu, že řešej to, že je jim líto, že nedokoukali ČESKEJ film. Když je film debilní píčovina, řekl bych, že je úplně jedno, kde že byl natočenej.. No, takže jsem byl pobaven pouze a jen tím neurvalým vágusem... a to ani ne moc. Je fakt, že při těch zobrazených SMSkách jsem si domejšlel vlastní odpovědi. Všechny byly hrubé a vulgární. Krátké a úsečné. Což mě vlastně taky trochu pobavilo. Ale abych se při sledování filmu musel bavit SÁM...to je asi vrchol. Ale pokud to takhle Rudolfová zamejšlela, OK... ..shift / delete / enter (17.10.2014)

50% (21.03.2014)

Jana Plodková dobře vypadá a taky umí dobře hrát. To druhé se ale z tohoto filmu nedá příliš poznat, protože tady jaksi nemá o čem... V jedné scéně se zeptá nového známého (Václav Neužil), jestli by si mohla zavolat z jeho mobilu. Ten jí ho ochotně půjčí, načež ona zjistí, že neumí (možná umí, ale předstírá, že neumí) s přístrojem zacházet. Tak si nechá číslo vyťukat samotným majitelem. Když se v telefonu ozve hlas jejího partnera (Martin Myšička), odmítá se zapojit do hovoru a nechá vlastníka mobilu improvizovat a předstírat, že je jakýmsi dealerem nového vitamínového produktu, který provádí průzkum trhu. Mladá žena ho při tom pozoruje, možná se i dobře baví, ale nedává na sobě nic znát. Hovor úspěšně skončí a chudák „dealer“ se zeptá, co to mělo znamenat a co tomu člověku, se kterým musel proti své vůli mluvit, vlastně chtěla. Dočká se odpovědi ve smyslu „už ani nevím“... Tato scéna dokonale vystihuje celý ambiciozně se tvářící film. Jestlipak aspoň sama autorka ví, co jím chtěla říct? (26.09.2014)