Vše je ztraceno

Zapomeňte na popcorn, pivo, kafe, buráky a podobně. Já si myslela, že když se tam moc nemluví, že u toho zvládnu ještě nějakou vedlejší aktivitu. Velký omyl! Chce to tmu, ticho, zapojit pokud možno všechny smysly, ale nejvíc asi přece jen oči a teprve potom ucítíte tu mořskou vodu, která vám neustále stéká po obličeji, potažmo po celém těle, ten vichr, který s vámi bude cloumat a vy se budete držet čehokoliv co je po ruce. Budete ztrácet dech, když se ocitnete pod vodou, budete šílet ze slejváku, který vám bude brát poslední zbytky psychických sil a pak tu zoufalou beznaděj zařvete přesně stejným způsobem a jediným slovem do éteru jako Robert. A na konci pocítíte ten zvláštní klid a smíření........., který je patrný i z klidné mořské hladiny. Roberte Redforde jsi skutečně velkou hvězdou filmového plátna. (03.01.2014)

Neviem nakoľko je tento snímok, čo sa konania prírody týka reálny, ale jedno viem isto. Toto by som zažiť určite nechcel. Voda, rovnako ako oheň, je dobrý sluha ale zlý pán. Napriek tomu, že bol pre Redforda tento snímok, z pohľadu učenia textu - Easy Job, musím povedať, že svoju úlohu v neľahkých podmienkach, nie zrovna teplého štúdia, zvládol celkom slušne. "All is Lost" je "One man show", ktorá nijak neurazí, aj keď je v určitých momentoch, najmä s blížiacim sa záverom, riadne pritiahnutá za vlasy. (12.11.2014)

Oč nenápadněji Vše je ztraceno působí, o to větší obdiv vyvolává pro svou nekompromisnost, nepříjemnost a všudypřítomnou úspornost, kdy až do samého závěru ze svých pozic necouvne. (Detailnější rozbor najdete na obvyklém místě.) (23.08.2014)

Chandor si na seba uplietol pekný bič - za prvé, tento druh filmu nie je v nenáročnom publiku príliš obľúbený, za druhé je tu málo priestoru na úchvatné scenáristické a rozprávačské figúry, vďaka čomu nie sú výsledky často valnej kvality, za čo ich kritiky odpovedajúcim spôsobom strhajú. O to vzácnejšie sú potom takéto prípady, keď zapracujú všetky zložky na 100% a dajú vzniknúť výnimočnému strhujúcemu námornému dobrodružstvu, akým je práve All Is Lost. Prakticky po každej stránke na jednotku zvládnutý film, ktorý Robert Redford utiahne úplne sám bez mihnutia oka, a vďaka jeho uveriteľnému hereckému výkonu sa dokážeme stotožniť s jeho postavou bez siahodlhých úvodov či akýchkoľvek informácii o jeho postave bezmenného morského vlka, odkázaného samého na seba v súboji so smrteľne nebezpečnou prírodou, a to, čím sa tento film líši od ostatných, je nádej, ktorú je z námorníka cítiť, a ktorá ho poháňa vpred. Chandor sa tentoraz oproti Margin Call vykašľal na dialógy, čím len dokazuje, že má súčasná kinematografia dostatok výrazových prostriedkov na podanie výpovede bez zbytočných a prázdnych fráz, a divák po celý film napriek absencii slov dobre tuší, čo sa hlavnej postave honí hlavou. Nosným motívom filmu je jednoznačne miniatúrnosť človiečika oproti zbytku sveta a civilizácie, ktorá sa derie na povrch najmä v scéne pokusu o upútanie pozornosti posádky nákladnej lode - práve vďaka tomuto motívu mi Chandor pripomenul slávny Reggiov dokument Koyaanisqatsi. K dojmu dokumentárnosti spracovania výrazne prispieva aj špičková kamera - ak si film pozriete v o triedu vyššej kvalite, zaznamenáte neporovnateľný rozdiel. Poslednou kapitolou je hudba, ktorou je v celom filme poskromne, no vždy sa objaví v praví čas aby perfektne podkreslila bezútešnosť situácie. Jedinou chybičkou na kráse je asi posledných 10 sekúnd filmu, bez ktorých sa pokojne mohol obísť. Roberd Redford vs. oceán - 1:0. All Is Lost na body poráža dokonca aj Greengrassovho Kapitána Phillipsa, a stáva sa najlepším námorným filmom roku. 99% (05.01.2014)

): Velmi odvážné a neobvyklé survival projekty se tento rok zrodily ve větším počtu a zcela nezávisle na sobě a osobně to rozhodně kvituji (co se už nedá říct o tom, jak se v poslední době začíná rozvíjet rození dvojčátek filmů od různorodých hollywoodských praček na peníze, které už zřejmě dospěli do stádia naprostého a úplného vymření múz nebo čehokoliv, co tam používaj na nápady (zotročené E.T. jsou jenom vrcholek mých nočních můr), ale o tom snad někde a někdy jindy. Kde se ovšem Gravitace ještě divákovi snaží podsouvat jakési promyšlenější příběhové podhoubí a emoce vzbuzuje skrze dialogy a ani jedno se ji nedaří zrovna stoprocentně, je All is Lost jenom a pouze čistý herecký koncert jednoho člověka. A herecký v tomto případě znamená pouze řeč těla, ne úst. Tím pádem prakticky celý film závisel na tom, jak moc schopný bude ten jeden člověk – tedy, zda Robert Redford, navrátivší se odněkud z naprostého zapomnění, odvede svou práci. A musím říct, že to, že i když vzhledově už to není dávno ten švihák Sundance Kid, stále rozhodně nepatří do starého železa a už vůbec ne do vodního hrobu. Navíc, režisér J. C. Chandor se projevil jako velmi schopný a kamera tuto one man show plně podporuje. Přitom však od počátku dává najevo, že tady nepůjde o umělé tvoření thrilleru, ale stoprocentní pomalý až vleklý boj muže proti oceánu, popravdě i přes jiné základy mi děj neustále připomínal slavný Hammingwayův příběh o jistém starci. Podobně se chová i hudba, v první polovině ji vlastně skoro neslyšíme, až na posmutnělé tóny někde v dálí a jaké zvláštní pak je vidět ji chovat se zcela stejně, i když přijdou komplikace ve vtělení bouře. To bylo skoro fyzická úleva, nejsem nijak zběhlý filmák a jistě existují další filmy, které ti absolutně nic nepodstrkují, ale osobně jsem se s tím snad setkal poprvé. A právě ten klid a nicota oceánu dokáže vyděsit víc než neustálé řvaní. Nebo tě alespoň pevněji stmelí z osudem hlavní postavy. Jak jsem už řekl, Robert Redford je zde excelentní, i beze slov (téměř) podává ódu na člověka, přitom ale neustále poukazuje, že pokud se už dáš do potyčky s něčím o tolik ohromnějším a brutálnějším, a chceš mít alespoň šanci z toho vyjít se zdravou kůží, musíš mít vůli a možná ještě důležitější přípravu. Opravdu úctyhodné bylo pozorovat jeho skoro zcela chladné řešení problému/ů. Ve finále tedy k dokonalosti filmu chybělo opravdu velmi málo a většina toho, co chybělo, bylo způsobeno spíše mým osobním vnímáním než filmem samotným. Ono to i přes tu všechnu zvláštní krásu totiž bylo tak vleklé, že to někdy trošku i vadilo. A možná, jenom možná, tam ještě jedna komplikace přidaná být mohla. Otázkou je, jak by to ovlivnilo celou atmosféru. Asi 8,5/10 (30.12.2014)