Danny Collins
Danny Collins
Danny Collins
Režie:
Dan FogelmanScénář:
Dan FogelmanKamera:
Steve YedlinHrají:
Al Pacino, Annette Bening, Jennifer Garner, Bobby Cannavale, Christopher Plummer, Katarina Cas, Giselle Eisenberg, Melissa Benoist, Josh Peck (více)Obsahy(2)
Jednoho dne jeho manažer (Christopher Plummer) odkryje 40 let starý nedoručený dopis, který Dannymu napsal John Lennon. Píše v něm: ,,Zůstaň věrný sám sobě. Zůstaň věrný své hudbě." Chce mu tak podat pomocnou ruku v zorientování se v širých vodách slávy a úspěchu, v tom, co sám prožil. Na základě dopisu se Danny rozhodne zabrzdit a chytá druhou mízu. Dá se na cestu k znovuobjevení své rodiny a hledání pravé lásky. Film byl inspirován skutečnou událostí, John Lennon takový dopis opravdu napsal. (Indigo Film)
(více)Recenze (170)
Výborné herecké obsazení v čele s Alem Pacinem se nemá o co opřít. Příběh je jen směs obvyklých komediálních a melodramatických klišé bez špetky původního nápadu. Výsledkem je zcela průměrný film, který vám sice nezkazí večer, ale druhý den si na něj nevzpomenete. ()
Al Pacino nikdy nesklame a to je zárukou minimálne na 3 hviezdy. Ostáva potom už len čakať, či príde niečo navyše. Zdá sa, že starému Alovi nerobilo vôbec problém vžiť sa do roly prechlastaného a predrogovaného rockera za zenitom. Sentimentálna rodinne- vzťahová rovina zafungovala výborne s pridaním pár Pacinovych vtípkov a ironických poznámok. Okrem celkom zaujímavého námetu je ďalšou zárukou úspechu celkové herecké obsadenie, ktoré tu je takmer bezchybné a to aj mimo Pacina. Hlavnú myšlienku, že „šťastie si za prachy nekúpiš“ sa podarilo odprezentovať veľmi vkusne. ()
Al Pacino poprvé jako štědrý hodný dědeček, který opustí svou hvězdnou pěveckou kariéru (plnou drog a alkoholu) a nevěrnou, mladičkou milenku, aby navštívil svého "ztraceného" syna a jeho rodinu. Příjemná podívaná, která hlavně díky Alovi, dokáže zahřát u srdce. Jen zde není nic co by si divák zapamatoval. ()
Jenže co naplat, Al Pacino má pořád neuvěřitelné charisma a jeho zpodobnění unavené rockové hvězdy je rozhodně chytlavé. Bez problému mu uvěříme, že by chtěl alespoň ke stáru udělat něco správně, ale know how má jen na otravně pohodové vystupování, které každý inteligentní člověk okamžitě prokoukne. Což ho samotného vnitřně sžírá, ale nakonec k němu musí zas a znovu utéct, protože prostě nemá nic jiného. Scénář a režie Dana Fogelmana nemá cit pro nic, tedy krom dialogů podporujících Al Pacina v každé kusé scéně. Což nestačí, pokud bychom chtěli skvělý film, ale určitě to stačí na slušnou podívanou, která uteče a každou její momentku si užijeme, pokud na ni nebudeme klást moc velké nároky. Plnohodnotný celek holt nevzniká. Fungují jen postavy (nejen Pacina, i ostatní se činí) a mrzí, že nemohly ožít v lepším příběhu. ()
Pohodovka. Průhledná, ale dobře napsaná, zabavná, sympatická, Al září a své světlo vrhá i na všechny kolem sebe. Musí být fascinující, ocitnout se s ním před kamerou. ()
Čistě relaxační film, který potěší i pobaví, ale v některých momentech (scéna na baru a potom) si tento film podsekává svoje vlastní nohy a je to škoda. Zejména proto, že herecky je to od všech postav včetně těch vedlejších hezky a přirozeně zahráno. 75% ()
Filmy na tento štýl zvyknem svojím spôsobom vnímať ako splnený sen. Keď hrá totiž Al Pacino celebritu, a ostatné postavy po neočakávanom stretnutí s ním vyvaľujú oči nadšením či prekvapením, cítim vďaka tomu zadosťučinenie. Pretože to vyjadruje aj moje pocity zo sledovania filmov s jedným z mojich najobľúbenejších hercov. Prvýkrát som niečo podobné zažil asi v prípade De Nira v Analyze This. Postavy na plátne sa z jeho prítomnosti išli posrať a ja som ich absolútne chápal, bez ohľadu na to, koho tam on hral. Toto moje glorifikovanie môže zaviniť, že filmy zmienených pánov nehodnotím vôbec objektívne. Čo je však úplne normálne, takže si s tým lámať hlavu nebudem. Treba ale podotknúť, že Danny Collins je každopádne veľmi vkusne vtipný aj vážny film, s inteligentným scenárom. ()
Tvoje jiskra ke mně Ale již nikdy nevyhasne, navíc tvé charisma je pořád silné jak z doby Michaela Corleone. Za toho ti ostatně budu vděčná navždy a ještě jednou děkuji a přehluboce se klaním.☺ ()
Co by stalo, kdyby starý rocker, prachami vyvatovaný, nasáklý koksem a chlastem, oleštěný od davů žen a dívek, kdysi před lety dostal dopis od Johna Lennona. Který ho povzbudil v jeho začátcích, leč dopis se po desetiletí nedostal ke svému adresátovi. Až teď, když už je rocker vyšeptaný a cynický. Načež následuje dušezpytná cesta a pokus o návrat k rodině, která však nikdy neexistovala. Sebestředná rozmazlená hvězda bydlí v hotelu, udílí nevyžádané rady, rozdává nevyžádané milodary, flirtuje bez emocí – a nic z toho mě nepřesvědčilo, že by film aspoň v něčem připomínal reálné postavy, reálné vztahy mezi nimi a reálné životní situace. Je to děsně falešný, kýčovitý a sebedojímavý snímek. A nejspíš asi rocker nebyl takovou hvězdou, jak se tvářil, protože o jeho pobyt v odlehlejším hotelu a cesty mezi běžné smrtelníky se nezajímá jediný novinář a to dokonce ani z regionálního plátku. SHRNUTÍ: Marný pokus přesvědčit diváctvo, že i životem okřesané rockové hvězdy válející se v přepychu a drogách mají srdce. ()
Takovej ten typ filmu, kterej vysvětluje jak prachy, kurvy a fet tě ke štěstí nedokopou. Pochopitelně snímaný z pozice člověka, který nemá o prachy, kurvy a fet nouzi. Jako nostalgická sentimentální sázka na jistotu je to napadnutelný ze všech směrů, a to zejména pasáže, kdy protagonista žehlí svůj posranej život tim, že někomu koupí něco hrozně drahýho nebo alespoň haldu hraček či tak něco. Logicky první z vyprávěcích zlomů nastane tím, že mu dojdou prachy, což je buď záměrný prostředník na klasickou hodnotovou stavbu melodramat nebo nesvéprávnost tvůrců, kterou však výborně zašívá salónní Al Pacino, jehož rozlítané charisma bohatýho blbečka za mikrofonem jsem mu prostě žral. Jo a některý dialogy jsou super. ()
Al Pacino je pořád PAN herec. I když se film Danny Collins může ve finále zdát jako průměrné drama, na výsluní a vpřed ho žene právě herecký výkon matadora Pacina, který ani po letech neztrácí nic ze svého hereckého umu. A tohle, dámy a pánové, je skutečná druhá míza. ()
Zestárlá rocková hvězda nasáklá whiskou a plná koksu dojde k prozření a začne svůj život z gruntu měnit, což sebou nese i žehlení hříchů minulosti. Jako třeba navštívit nikdy neviděného syna a tak podobně. Takže klišé jako prase. A v tomhle megaklišé byly za sebou narovnány další klišé, která ale Fogelman hází po divákovi s takovou grácií, že se to musí chtě nechtě líbit. Notabene když se tady Al Pacino prezentuje ve vrcholné formě a občas jsem měl pocit, že hraje snad i sám sebe. Pro mě tak trochu guilty pleasure roku. 85% ()
Sice možná méně originální, ale ku*evsky nádherná feel-good dramedie, na kterou je radost koukat. Víc takových překrásných filmů s výbornými dialogy, sympatickými postavami a s příjemnou dávkou humoru i dramatu. A konec (závěrečná věta) je naprosto vynikající a chytrý, v tom momentu jsem věděl, že je to prostě na plný počet... :) Je super, že se i tento milý snímek dostal k nám do kin, ačkoli přesto nemá zdaleka takovou pozornost, kterou by si zasloužil. ()
Trailer vyzeral tak tuctovo, takze keby tam nehral Al, tak si to urcite nepozriem a to by bola chyba. Namet je sice jedno velke klise, ale scenar je napisany napadito a kazda jedna klise podzapetka, ktora je pouzita je nejak originalne a trochu necakane podana, takze aj po miliontykrat znova funguje. A najväcsia deviza filmu je samozrejme bozsky Al, ktory tu je neskutocne pozitivne naladeny a tou svoju pozitivnou energiou dokaze nakazit aj divaka, takze mu odpustite vsetky jeho chyby a budete ho nakoniec milovat. Jedina vec, ktora pôsobi nevierohodne je Alov spev. Dalej ako do hviezdnej roty by to fakt nedotiahol. :). Par hluchych miest sa tu najde, ale nejde o nic, co by vyrazne pokazilo vysledny dojem, takze vysledkom je velmi prijemny feel good film s podmanivym vykonom Ala Pacina. Pokial ho mate radi, tak tento film urcite nevynechajte. 7/10. ()
Film vyznívá lacino, i když je tam Pacino. ()
Al Pacino je ten typ herce, který ovládne každý film, ve kterém se octne. Možná, že toto není jeho nejlepší role, ale charisma pořád má. V kombinaci s hudbou Johna Lennona a hezkým příběhem, který je občas vtipný a občas smutný, ale rozhodně se nesnaží hrát na city, což je dobře, mi to úplně stačí. ()
Trochu jsem se toho tématu druhé mízy bála, jako né že by mě nebavilo se koukat dvě hodiny na chlapíka, co vymění svou ženu, která už pomalu začala splývat se sporákem, za nějakou cácorku, jež umí skvěle vrtět prdelkou do beatů dj Tiesta. Dále si pak pořídí sporťáka se zrychlením podobným jako mám já před výlohou s nápisem slevy, bílý kožený boty a kšiltovku s emblémem koně ve skoku, popřípadě, když chce bejt někdo fakt za frajera, tak to nosí najednou. Ale dost mě štve, že ženy bývají o toto krásné životní období ochuzeny. Nechaly by děcka na krku své drahé polovičce a šly by hledat štěstí k nějakému fotbalistovi, jako jasný, na prvoligovýho čutálistu by to už asi nestačilo, nicméně někdo z FC Vlašim by si třeba ještě dal říct. Jinak je to film na pohodu, dost tomu napomáhá, že Al Pacino je opravdu klasa, ať šňupe koks na prahu čtyřicítky, nebo v sedmdesáti. Což je taky nespravedlivý, taková Judi Dench by si tohle dovolit nemohla. ()
Al Pacino jako stárnoucí rocker v existenciální krizi, který se na stará kolena rozhodně obrátit svůj život díky čtyřicet let starému dopisu. I když Druhá míza pečlivě opisuje žánrová schémata a prakticky nenabízí nic moc nového, Al Pacino táhne tuto překvapivě příjemnou a upřímnou zpověď hudebníka, který je otrokem svém předešlé kariéry. Díky skvělým hercům a příjemné hudbě navíc z tohoto snímku navíc dělá ideální feel good film. [75%] ()
"this movie is kind of based on true story" ... Já jsem nadšená. Nevím, co z toho byla pravda a co z toho byla "kind of" pravda, ale moc se mi to líbilo. Dokonce ukápla slza, ale opravdu jen jedna :D Bylo mi líto, že film skončil... a to je vždycky dobré znamení. Moc pěkné. Takové nenáročně drama, které nehraje příliš na city. Typických klišé se tam vyskytuje díky bohu jen málo. 5* ()
Obsahuje spoiler: Začínám mít silné podezření, že snad mají hollywoodská studia nějakou skrytou dohodu s onkologickými centry v rámci prevence a proto tu rakovinu cpou do každého druhého filmu. Docela jsem si užívala Al Pacina a stejně tak skvělé Annette Bening, ale jak se začalo v druhé půlce hrát na tu sentimentální strunu a přibývalo stále více klišé, tak jsem věděla, že to půjde celé do kopru. Bohužel. ()