Díra u Hanušovic

Pro mojí personu jednoznačně největší zklamání od českého filmu, kterého se mi v uplynulých letech dostalo. Bezduché tlachání postav, u kterých i díky nářečí neslyšíme z 90 % nic jiného než sprostá slova jsem od formátu pana Krobota a jeho dejvických svěřenců v skutku nečekal. Naprosto nehumorné, dějově prázdné, chvílemi i dost nechutné. (26.11.2014)

Spousta lidí asi přehlédla, že se film nejmenuje Vikantice u Hanušovic a že to není dokument o vesnici, nýbrž film o lidech - respektive o lidských povahách, o plahočivém lidském údělu, o snaze dostat se odněkud někam nebo odnikud nikam... Myslím, že je to jeden z nejlepších českých filmů za poslední roky. Cítím z něj něco z československé nové vlny šedesátých let, také se odehrává v takovém nekonkrétním bezčasí, také je tak trochu divadelně přitažený za vlasy, je to spíš absurdní metafora než normální příběh, a tím je působivější. Stoprocentně jsem si užil nejen tu divnou náladu, ale hlavně špičkové herecké výkony všech, čímž myslím opravdu všech. Že bude hodnocení tak nízké a já půjdu tak moc proti proudu, jsem nečekal. (30.01.2022)

Toto dílo bude jednou kult. Zajímalo by mě, kolik těch znalců života na vesnici a znalců duše pražských umělců si všimlo, že se ve Vikanticích především jí. U vás na vsi se snad nejí? A v Praze se taky jí, víme? Ještě jsem neviděl film, v němž by tak silnou vypovídací hodnotu o lidském životě měly prosté záběry jezení. Dívat se na to, jak sedíme a mlčky cosi jíme, je otřes. Jíme a mlčíme. Všechno ostatní je jen zábavná výplň, aby se jako něco dělo. Něco ze života. Kromě jezení se samozřejmě také souloží, ale to nejde tak beze všeho, to se musí trochu ošéfovat. Každý, jak umí a jak může. S tím pokusem o nářečí to Krobot, ač z Šumperka, opravdu posral; sám jsem vyrostl na Slovácku a vadí mi, když ve filmech z tohoto kraje mluví "místní" pražsky, ale toto je úlet, navíc říznutý jedním evidentním Slovákem. Jinak ale veškeré "autentizační" prvky (farář, autobusák, obecní úřad, domácnost, Holba product placement...) kvituju. (16.02.2018)

Když jste v pekle a nevíte, že jste v něm, bere se to jako peklo? A když to víte a přesto zůstáváte, ocení to někdo..? Krobotův venkovský realismus by byl ještě realističtější, kdyby vsadil na méně profláknuté tváře a v nepříliš hovorném snímku více dbal na autentičnost dialektu. Spolu s Krásnem a Kladivem na čarodějnice tvoří Díra u Hanušovic nádherný triptych o krásách šumperského kraje.. (04.04.2016)

Naprosto funkční směs absurdity, trapnosti a černého humoru, která mě překvapila svojí zábavností (a salvami smíchu, co ve mně vyvolávala). Sice jsem si musel trochu zvykat na nářečí, které místy skřípalo, ale díky rázovitým postavičkám se mi to nakonec podařilo. A když už jsem u jazyka, musím podotknout, že německý mluvené pasáže mě díky mé neznalosti trochu minuly (což je určitě škoda). Co mi ale vyloženě nesedlo byly vážné události. Jistě, jde o tragikomedii, avšak ta vesměs pohodová a vysmátá atmosféra se s jejich příchodem bohužel vytratila. Proto celkově pouze slabší 4*. (04.08.2014)