Gappa

No to bylo něco - tedy v našem dětství, tj. u mě v pravěku, kdy žižka měl obě oči atd... jako malí, jsem chodili do kina z očima navrhch hlavy a fandili všem tady těm příšerkám z Japonska - Gappa, Gamera, co lítala a vypadala jak želva, záporná Gaos, pogumovaná X-nestvůra z vesmíru..... sakra i ty vlašťovky, tenkrát lítaly jinak...... (12.03.2005)

Gappa je dnes skôr humornou "podívanou", než serióznym filmom. Aj keď chcela byť (a vo svojej dobe asi bola) hororom o monštrách s morálnym ponaučením. Pozrela som si Gappu znova asi po 20-tich rokoch, ale okrem pobavených komentárov mi pri nej nič svetoborné nenapadlo. Priepasť rokov sa v tomto prípade nedá prekonať. Heslo znie: "Nezabíjajte monštrá, veď sú to tiež len ľudia". Tešia sa na svoje dieťa, pri stretnutí ho potľapkávajú, túlia si ho k hrudi a dokonca plačú. Od efektov, cez scenár, dialógy, hercov, až po "domorodého" chlapca namazaného boxom na topánky je to jedna veľká bieda. Ale v roku 1967 to v Japonsku mohla byť senzácia - kto vie, či sa úvodná pieseň (Gappaaa, Gappaaa:-) či záverečná (Sayonara Gappa:-) neumiestnili v rebríčkoch hitparád. Pikoška na záver - videla som Gappu ako malé dieťa na amfiteátri a asi ma dosť vzrušila, pretože viem, že v škole na výtvarnej výchove som potom nakreslila loď a dve veľké svetlá vynorujúce sa vedľa nej :-) To bola zároveň po celé tie roky jediná spomienka, ktorá mi z filmu zostala. (08.06.2006)

Realisticky zhodnotit Gappu by znamenalo rozhodovat se mezi 1 hvězdičkou a odpadem a nejspíš by zvítězila kategorie odpad. Je to film neuvěřitelně naivní a hloupoučký, už v době svého vzniku technicky zastaralý. Jenže svou nezastupitelnou roli v mém hodnocení a určitě i v hodnocení ostatních hraje nostalgie. Gappa byla prvním filmem, který jsem v kině shlédl jako malý kluk a byl jsem z něj jednoznačně unešený. Těch příšer jsem se nesmírně bál a nekvalitní triky mě tehdy šokovaly. V 70. letech byla Gappa u nás velice populární, v kinech prošla třikrát, pokaždé za velkého zájmu. Nabídka v daném žánru byla holt strašně chudičká. Dnes už je to jen součást filmové historie, zajímavá pouze pro sběratele žánru a fanoušky filmové historie. Celkový dojem s ohledem na nostalgii: 30 %. (13.01.2008)

Kdykoli se v Japonsku začne někdo oblékat do gumového obleku (ať už je to domina nebo Dominátor), japonci vyhlašují mobilizaci a modelářům začíná po čele stékat studený pot . Dneska vypadá až směšně, že film který šel po dvaceti letech od natočení v našich kinech, získal u nás ve své době status "kultovní", ale je to tak. 50% (21.03.2007)

Přiznám se, že na Gappě jsem jako díte ulítával. Když se na ni dnes zpětně dívám, beru ji spíše jako příjemnou komedii s předpotopními efekty než spektakulární sci-fi podívanou, což je jen a jen dobře. Pokud se totiž divák upne na dobu, ve které snímek vznikl, může si užít nevšední romantickou komedii, kdy rodinka potvor z hlubin moře rozmačká pár papundeklových lodiček, městeček a lidiček, aby došla svého štěstí. 70% (27.02.2008)