Gappa

Popravdě řečeno jsem se u tohoto filmu vždy dobře (po)bavil. Za reálného socialismu jsem jako "malý chlapec" spolu s dalšími "malými chlapci" a "malými děvčaty" na tomto filmu totálně ulítával. Byla to pro nás kultovka ze všech kultovek nejkultovější... a my se rozplývali nad všemi těmi "hrůzostrašnými" ;o) akčními záběry. Naše nadšení neznalo mezí. Ty jsem nalezl až o pár let později... za pár let jsem již coby "velký muž" - stále však se srdcem malého chlapce (ve sklenici na stole) - zkoukl film znovu a nestačil jsem se divit. (Po)bavil jsem se sice dobře, ale kdeže zmizely všechny ty hrůzostrašné akční záběry? To fakt nevím... něco asi vzal ďas, něco Pan Pokrok a o zbytek se postarala ztráta iluzí a nabylé filmové zkušenosti. Shrnuto a podtrženo: Nostalgie velí zvýšit bodové ohodnocení, rozum velí nechat to tak, jak jsem dal. (08.01.2004)

Těžká nostalgie. Kino Ponrepo v Brně, kde se hrnuly vály, jako Bonnie a Clyde, filmy s Bruce Leem...a taky Gappa, mé první monsters movie. Za ním následoval starý King Kong... . Od té doby(cca 30 let) jsem ten film neviděl, přesto si ho pamatuju. Triky ani příběh v konkurenci Godzilly 2014, nebo Jacksonova King Konga, nemají šanci...ale je to stejné, jako se občas podívat na staré týdeníky. Kdo nepochopí, jak se bavili naši otcové, nepochopí, proč je teď pro ně složité porozumět naší zábavě. (26.12.2015)

Hernajs, tadle umělá potvora, tu sem viděl v kině snad uplně jako první věc, co si pamatuju...ještě před Krotilema duchů a dalšíma už "normálníma" filmama...i když je možný, že sem možná viděl i Muže z Hongkongu, ale bude to tak ze stejný doby, z nějakýho toho dávnověku, dneska už by to asi bylo jen k smíchu, ale tenkrát to bylo i k pláči, tudíž i k smíchu vlastně...no jo klasika, letní kino, rok asi 87 nebo 88 a de se na Gappu, vida vida, jak se ta potvora vynořila ze vzpomínek už pohřbených... (08.04.2011)

Nebudu zastírat, že jsem na mladší sestru Godzilly od počátku pohlížel jako na filmovou kuriozitu. Efekty musely být zastaralé již v době vzniku, herci jsou místy až příliš prkenní a logika skřípe na hranici snesitelnosti. Přesto z filmu sálá jisté nadšení a snaha posunout filmovou kulturu dál a nebýt zjevného nedostatku finančních prostředků. Nebo právě naopak a možná by pak film jen stěží dosáhl kultové pověsti. Gappa je v mnoha ohledech tak špatná až je dobrá. A mimochodem je zjevné, že se tvůrci druhého Jurského parku nechali inspirovat právě tímto filmem. (06.02.2012)

Kardinální otázka zní: Vychutnat si, jak je to celé legračně pitomoučké, nebo tím být uražen a znuděn? Nebo snad dokonce přistoupit na hru? Osobně osciluju mezi prvním a posledním se silným příklonem k přistoupení na hru a užívání si filmu tak, jak byl zamýšlen (a současně chápu, že taková možnost je pro většinu normálních lidí starších devíti let jednoduše neuskutečnitelná). Gappu jsem ve své době absolvoval v kině odhadem tak čtyřikrát a třeba výjev s rybářem tahajícím z hlubin něco, co vypadá na přerostlého wartburga s rozsvícenými světly, se rozhodně řadí k mým raným formativním filmovým zážitkům. S odstupem je to samozřejmě záležitost naivní až běda, hloupě sexistická a já nevím co ještě, na druhou stranu se děj sympaticky vymyká současným klišé už jenom tím, jak se tu straní nestvůrám a za naivní hlupáky nejsou domorodci, ale příslušníci rozvinuté evropské, pardon, japonské civilizace. Děti si taky nestěžovaly na chabou úroveň triků a hereckých výkonů, naopak projevovaly něžné city k malému gappátku a půlku následující neděle strávily kreslením ptakoještěrů a hrou na Gappu – za mě a mou rodinu tedy suma sumárum slabší *** :-) (08.11.2010)