Láska na kari

,,VĚŘÍME, ŽE JÍDLO JE MULTI-SMYSLOVÁ ZÁLEŽITOST A URČITÁ KOMBINACE CHUTÍ A VŮNÍ AKTIVUJE ENZYMY A STIMULUJE SPECIFICKÉ ČÁSTI MOZKU, VE KTERÝCH VYVOLÁVAJÍ POTĚŠENÍ A TAKÉ VZPOMÍNKY PŘÍJEMNÝCH ZÁŽITKŮ…" /// Tak já byl stimulovanej až až! Indickej klučina s nadáním krysáka Remyho ve filmu o lásce, která neprochází žaludkem, ale kuchyní, a ve kterým bych vočima sežral i mrtvýmu z nosu. (No dobrá, tak trochu kecám…) Umírněnej, sympatickej humor, občas (sympatický) drama, sympatický obsazení… kýčovitý sbližování národů a lidí (- trochu jinak než TADY), který šíří pozitivní náladu a podbízí dojem z dobře vykonané práce. Nechávám se oblbovat. Navíc, když to francouzský maloměsto prozáří sluneční paprsky, stimuluje to (i mě!) určitý části mozku a nakažen pozitivní náladou prohlašuju: tohle žádná molekulární kuchyně netrumfne! Lasse Hallström potvrdil, že je mistr kýčovitejch romancí! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2010 napsal Richard C. Morais, číst nebudu. 2.) Miluju dvě věci: indický jídlo a indickou hudbu! 3.) Thx za titule ,,Lenulinkaa“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne (10.12.2014)

Bezpochyby jednoznačně nádherný snímek, kde láska je v jídle v chuti vůni ingredienci, koření, a hlavně v rodině, kdy při každém soustu víte kde je domov, film je doprovázen velmi příjemnou hudbou příjemnými herci, souboj dvou restaurací v životě v jídle, které se nakonec proměnní v jednu velkou rodinu, konec filmů doprovází příjemnou dojemnou chvílí. (06.01.2017)

Jméno Hallström zaručuje, že film špatný nebude. Po zhlédnutí Lásky na kari, na kterou jsem se hodně těšila (i proto, že tam hraje má oblíbená Helen Mirren), musím ale říct, že v režisérově filmografii najdu i lepší snímky. Láska na kari je pohodový a příjemný film, ale na nějakou větší emoci jsem čekala marně. A ke konci jako by mu docházel dech. Bylo to milé, ale znovu snímek vidět nepotřebuji. (04.07.2015)

„Máte kvalifikaci?“ – „Ano. Matka mě učila.“ Co tam do té naší hollywoodské pohádky dáme, aby to co nejvíce lidem chutnalo? Tak třeba francouzský, po většinu času prosluněný/malebně nasvícený a nasnímaný panenský venkov (a sem tam i místní jazyk-aby se neřeklo + dobře to zní, že jo), exotiku v podobě „multi-kulti“ střetu/spojení (z toho vyplývající „trendy“ hudbu), spoustu chutně vypadajícího jídla, romantiku mezi indickým Američanem (pod jehož pohledem dámská část publika roztaje) a frankofonní Kanaďankou (v jejíchž očích by se pro změnu zase páni rádi topili), několik těch našich správných (amerických) hodnot (rodina, plnění snů, tolerance), nějakou tu zavedenou hereckou hvězdu (železnou Helen!) a nakonec osvědčeného režiséra se známým „rukopisem“, pod jehož pevným vedením se to celé nerozpadne (třeba toho Švéda). Hotovo, podáváme! Asi to vyznívá mnohem jízlivěji, než jsem původně chtěl, ale Láska na kari je naprosto rutinní záležitost pro všechny, která leckoho potěší, nikoho neurazí a ještě něco vydělá (možná). Naivní, pohodová a úsměvná (v případě 2 „válek“ dokonce i docela zábavná) záležitost na jedno kouknutí, která ovšem nemá nato, aby překročila hranici 3*. (07.12.2014)

Som z ľudí, ktorý radšej klasické francúzske a klasické indické jedlo ( alebo ešte skôr najklasickejší rízek so zemiakovým šalátom ), ako nejaké inovatívne snobské srajdy spojené s ( pre normálne sa stravujúceho konzumenta ) nezlúčiteľnými chuťami a ingredienciami. A podobne som pristupoval aj k filmu. Nie všetko, proste ide dokopy. A kto vám to chce natlačiť do gebule, je len zneužívateľ ľudskej hlúposti a náchylnosti k priľnutí ku každej gebuzine. (14.05.2023)