Andělé všedního dne

Viewegh na cestě od plnokrevných příběhů k banalitám, které vypadají zdánlivě sofistikovaně, přitom jsou naprosto obyčejné a v němž čtyři andělé řeší kouření péra. Byly doby, kdy Alice Nellis točila opravdu zajímavé filmy, nedovedu si představit, že by si takovýto příběh vybrala třeba v době, kdy natočila Výlet. Snad se to ještě někdy vrátí... (29.08.2022)

Andělé všedního dne ( dále A.vd)…ano nepopírám stejný pocit v úvodu filmu, spoustu postav a vyznej se v tom čert. Snad si po chvilce jeden A.vd sedl vedle mne na prázdnou sedačku, vzal mě za ruku a vnukl mi…“usaď se, uvolni se a nech to být…však on se ti smysl ukáže“. A taky, že jo. Před mýma očima se mi rozkrývali příběhy jednotlivých postav, které se postupně pěkně propojily, jejich světy, jejich emoce…Dokonce jsem pochopila nepochopitelné u většiny ostatních, jakou úlohu hráli A.vd. Oni nepřišli nic měnit, ale rozhodně nebyli zbyteční. Jejich úloha je mnohem vznešenější…přišli provést posledními hodinami života a splnit poslední přání a podle mne ho splnili…měli to tedy jen tak tak, ale zase díky tomu ta smrt byla vlastně velmi šťastná…od teď si budu dávat pozor na nejsilnější přání, protože nevím dne, kdy… „ Sedněte si, zahoďte předsudky o předloze, nesrovnávejte s již natočenými „andělskými filmy“. Netlačte na pilu, dýchejte zhluboka a otevřete se…“ vaši Andělé všedního dne. (29.10.2014)

Pěkné to má, paní režisérka, pěkné. Nad logikou děje radši nepřemýšlet, protože jsou v tom andělé, kteří se dokáží i zjevovat, znají budoucnost, a přesto se jim tu budoucnost moc nedaří pozměnit, i když by chtěli, ale jinak všechno to kolem bezva. Pěkná kamera, dobrá hudební složka. A i ten v místech pro někoho nelogický děj je celkem fajn. Dá se na to v klidu koukat. (07.10.2014)

Keď sa na začiatku zjavila uletená štvorica anjelov, cítila som, že to nedopadne dobre.. Vyzerali ako cirkusoví uprchlíci, ale svoje poslanie splnili výborne. Aj keď na nás v úvode vyblafli, ako sa to celé skončí, stále som dumala nad tým – ako? prečo? Svižné tempo odhaľovania príbehov jednotlivých zúčastnených ma udržovalo v strehu. Skvelá ♪ hudba ♪ dotvárala tragickú atmosféru a pohľad na hodiny vo mne vyvolávali strest z blížiaceho sa konca.. Potešili ma zábavné momenty – ako rýchla jazda v krásnom aute s dvoma ♀ hezounama ♀ (vtedy som si priala sedieť s nimi na zadnom sedadle), alebo Dyk ako dlhovlasý anjel. Posledné momenty filmu som priam pretrpela, čakala som nejaký zvrat ! Takto sa to predsa nemože skončiť…! Prečo tí anjeli niečo nevymyslia…? Všetko ale má svoj zmysel. Takto to proste skončiť malo.. a je to tak dobre! (25.02.2015)

Éterická přítomnost smrti. Alici Nellis připadl nelehký úkol tu Vieweghovu podivnou, karmicky nastavenou látku zhmotnit. A nevedlo se jí nijak excelentně. Její pověstný nadhled tolik nezafungoval, množství scén budilo spíše rozpaky. Nejasnosti panovaly hlavně kolem čtveřice andělů. Mám o andělech poněkud jiné představy, pokud k nim budeme přistupovat k jako nehmotným, neviditelným bytostem. Předně není definováno, jací vlastně jsou. Jsou zlí? Jsou hodní? Proč nehovoří jednotným jazykem, k čemu slouží a co značí jejich tolik rozdílná vizáž. Jeden vyhlíží excentricky, druhý intelektuálně, třetí by se hodil do středověkých časů, čtvrtá by nejspíš zvládla i casting na královnu krásy. A jak to vlastně mají s věkem, respektive jestli stárnou. Při pohledu na ně vypadal Javorský a Labuda sešle. Dohromady k sobě nepasovali. Jakýsi tablet se záznamem osudových životních okamžiků, co jej třímali, byl hodně mimo. Daná zápletka tak docela neutáhla film. Což je docela zásadní. Film se jevil utahaným, na smrt hrdinů se čeká prakticky až do konce filmu, ale nezapomnělo se na tuto stěžejní událost každou chvíli diváka upozorňovat. Ta tragická událost je natočena technicky zdatně a originálně. Určitě příjemné překvapení filmu. Nellis je režisérka, která si jde svojí osobitou režijní cestou. Chtěla udělat film na zamyšlení, v němž bude prostor pro řadu vsuvek i z jiných filmových žánrů. Ale jo, to jí nikdo nebere, ale pokud se filmem takřka pronudím, otázka života a smrti se v podstatě nikam neposune, je to asi ta horší varianta, co diváka může potkat. Lepší by byla ta, kdyby režisérka tolik nespoléhala na slavné jméno autora předlohy, více se do filmu položila, aby z něj měl divák víc. Film není ideální, pokud jde o záživnost, slušnou porci kvalitních a zručně natočených detailů mu však upřít nelze. Zábavných fragmentů není mnoho, ale ty, co jsou, potěší. Určitě je to Vojta Dyk, který své tři andělské kolegy zastínil svým citem pro komiku a humorné hlášky. Zbytek ansámblu mně přišel dost standardní, v podstatě v ničem vybočující. Jako sympatický úlet se dá brát, že mladá verze Bydžovské byla svůdnice, v podobném duchu působí i Dykovy převleky a další drobnosti, které to vytahují z nudy, do které se film často ponořoval. Výsledkem je blíže žánrově nezařaditelný guláš natočený na solidní technické úrovni, v němž jsou patrné neotřelé a nevšední chutě, ale žádná z nabízených chutí není dostatečně výraznou, aby se na ní dalo smlsnout. Nellis byla tentokrát poměrně bezradná v tom, jak by měla vypravěčsky zaujmout. Dobrou noc, andělé. Máte nezajímavé perutě. 50% (03.01.2016)