Poněkud náročnější, ale prvotřídní variace na téma legend o rytířích od kulatého stolu, tentokrát nezvykle vážně s mnohými tématickými přesahy. Hledání svatého grálu - snad symbolizující pátrání po Bohu - dopadlo neslavně, především pro svou násilnou formu a sebevědomí těch, kteří se tohoto, tak nesnadného, úkolu pokoušeli zhostit. Pro vyčerpaného Lancelota po návratu v blízkosti Artušovy královny začíná těžké dilema a trápení. Láska, kterou možná ukradl, kterou možná zradil, kterou možná použil pro zradu, mu přinese snad vykoupení nebo také zatracení. Myšlenkově neuvěřitelně bohatý snímek, s neopakovatelnou hloubkou prožitku. Režijně hodně spolehlivé, Bresson mimojiné dokázal, že oplývá obrovskou imaginací a trochu zprofanované středověké brutální zabíjení umí podat svěžím způsobem, při němž však zároveň tuhne krev v žilách.(30.9.2006)
Robert Bresson ztvárnil závěr života rytíře Lancelota v souladu s prerafaelitskou imaginací a s důrazem na maximální symbolizaci filmového jazyka. Výsledkem je podivný, významy neobyčejně nabytý útvar připomínající rozpadající se nástěnné malby: kde jsou barvy a tvary vystřídány surovou šedí zdiva, tam se do nich dostává pohyb (nebo alespoň jeho iluze, zdání přítomnosti hybatele dosud patrnými obrazy).(12.6.2009)
Historická výpravnost, myslím, Bressonovi nesvědčí. Z filmu mám poněkud rozporuplný pocit. Na jedné straně (což nacházím u Bressona vždy) silný příběh, hluboký obsah, přesah atd., na straně druhé filmařská stránka, která tady nefunguje bez rezerv (s čímž jsem se u Brassona ještě nestkal). Jindy tak skvělé a rafinované elipsy, hyperboly, paraboly a jánevímcovšechno zde najednou působí neorganicky, strojeně. Ale možná jsem na tento film jenom neměl tu pravou náladu.
70%(14.1.2010)
Velmi těžký snímek, který z artušovské legendy těží dalekosáhlou přidanou hodnotu. V závěru film (dokonce!) nabere tragický spád, jehož vyvrcholení se pro mne okamžitě stalo jednou z nejsilnějších scén filmového plátna vůbec.(26.6.2011)