Interview

It's 2014. Women are smart now! Nejkrásnější Vánoční dárek, kterým si Sony tak-trochu honeydick(uje) diváky. Kdo čekal intelektuální severskou tragikomedii, tak dveře do nejbližšího hipster baru jsou opačným směrem. Tady se jede na zábavnou mediální satyru. V Pyongyang dnes prasklo sakra hodně žilek. (25.12.2014)

Publicita a všadeprítomné hype sa postarali o svoje do takej miery, že po zhliadnutí filmu musím len zatlieskať štúdiám a tvorcom za geniálne vykonštruovaný plán ako prísť k nezaplatiteľnej reklame. Toto mal byť mediálny a propagandistický útok na Severnú Ľudovodemokratickú Republiku?! Ale prosíííím Váááááás! Smejem sa už len z tej predstavy a je to nákazlivé. Je až smiešne nákazlivé predstavovať si, akoby sa na základe tohto filmu rozpútal vojnový konflikt. Jednoducho všetci vieme, že toto je amerikanizmus prvej triedy a tak tú propagandu treba brať s (mega)nadhľadom. Najmä keď máte na dosah ruky nielen diaľkové od TV, ale hlavne odpaľovacie zariadenie jadrových rakiet. Na druhej strane som ale čakal viac než len jemne šteklivo kontroverzný scenár, ktorý korešponduje so súčasným hollywoodskym mainstreamom. Pár scén je naozaj zarámovania-hodných, ale inak som si teda od smiechu necvrkol. Viditeľne tomu chýbali väčšie gule boratovského kalibru. 75%. (18.01.2015)

„Jak to tak vypadá, tak Dave Skylark bude dělat rozhovor s diktátorem Severní Koreje. Sto babek na to, že si Skylark myslí, že je to ten chlápek z Gangnam Style.“ The Interview využívá především ten nejjednodušší humor, který povětšinou vyznívá do ztracena, trapnosti a jen sem tam se vyskytne nějaký světlejší moment. Tím myslím některé podařenější popkulturní, přímo filmové (až na ty LOTRovské) narážky a pak pár těch sebeparodujících. Jinak nabízí homofobní, rasistický, sexuální, fekální a vulgarit plný humor, který mě samozřejmě rozesmát může, když je použit alespoň trochu chytře, to ale v případě The Interview zrovna moc neplatí. Za ten občasný záchvěv zábavy dávám ještě 2*. „Tohle bude největší rozhovor od Frosta s Nixonem.“ – „Frosta s Nixonem?“ – „Hele, do deseti let podle toho Ron Howard udělá film.“ (06.02.2015)

Skutečná kokotina pro skutečné kokoty, ideálně věkovou skupinu 5-13. Kdyby nebylo humbuku, který osobně považuju spíš za reklamní trik, než skutečnou událost, zapadl by tento skvost do temna zábavní prdele, kam patří. Jediné vtipné na tom všem je úvodní píseň o Americe a následné odhalení skutečné podstaty US Babráka z úst dehonestovaného Kima. S oběma souhlasím:-D (29.12.2014)

Hodně mě to připomnělo Cohenova Diktátora, ale spíše jen volbou tématu. Jinak se jedná o klasickou taškařici dua Franco/Rogen pod dohledem Evana Goldberga. Umně se to celé trefuje do fenoménu Talk Show a díky překvapivějšímu příběhu to nenuní ani chvilku. Těžko bych dokázal vyzdvihnout nějaký exkluzivní vtípek, spíše jsem měl po značnou dobu široký úsměv na tváři. Závěrečné čtení z Unexpected Journey nenechá jediné oko suché. Hodně potěší že soundtrack obsahuje kromě ohrané Firework od Kate Perry perlu v podobně Wind of Change od Scorpions. Ještě doteď si pamatuju co se mnou tahle písnička dělala na začátku 90. let. 70% (05.02.2015)