Les Misérables
Die Elenden
I miserabili
Bedári
Režie:
Jean-Paul Le ChanoisKamera:
Jacques NatteauHudba:
Georges Van ParysHrají:
Jean Gabin, Bernard Blier, Bourvil, Lucien Baroux, Gerhard Bienert, Christian Fourcade, Danièle Delorme, Jean Murat, Jacques Marin, Silvia Monfort (více)Obsahy(2)
Hlavním hrdinou románu Victora Huga je Jean Valjean, který byl pro nepatrnou krádež chleba poslán na galeje, kde prožil devatenáct let svého života. Jako navždy poznamenaný člověk se vrací zpět do života. Setkání s monsignorem Myrielem, biskupem proslulým svou prostotou a nákloností k chudým, osudově poznamenává celý jeho život, další Valjeanovy činy, charakter se už nikdy nezpronevěří tomuto setkání s čistotou a dobrem. Jean Valjean, vězeň číslo 24601... Mezi nejznámější a nejoblíbenější díla francouzského básníka, spisovatele Victora Huga patří bezesporu román "Bídníci" z roku 1862. Jedním z nejúspěšnějších filmových Jeanů Valjeanů byl Jean Gabin, který ztvárnil tuto postavu v přepisu režiséra Jeana-Paula Le Chanoise z r. 1957. Po jeho boku se v roli nesmiřitelného Javerta objevil Bernard Blier, Bourvil, Serge Reggiani. (Česká televize)
(více)Recenze (156)
Jeden z najznámejších 'Ugových' románov, veľkolepá výprava, pekná širokouhlá kamera a príjemné, také starosvetské prerozprávanie. Ale pri tak mamutej stopáži začne proste nudiť. Hlavne od revolúcie. Film mi naviac pripomínal rozprávku a dobrých a zlých ľuďoch, o naivnej dobrote, o čiernobielych postavách. Skratkovitý dej, naviac pri tak obrovskej stopáži, je až prekvapivý - z chudobného chlapíka, ktorý bol 20 rokov galejách sa strihom stáva vplyvný muž a starosta, alebo ako utečenec bez peňazí nemá problém sa znova postaviť na nohy a bývať v honosnom dome, opäť strihom. Logických chýb je tam mnoho - ľudia sa po desiatkach rokov takmer nemenia, pritom ich známi ich nespoznávajú (lebo majú bradu, iné oblečenie a pod.). Bachratý dedko Gabin hrá celý film s kamennou tvárou a v akčných scénach je nepoužiteľný. Aj keď to má príjemnú starosvetskú atmsoféru, páčili sa mi rozprávačské pasáže, od fancúzskej klasiky som však čakal viac. ()
Zřejmě nejlepší filmová adaptace Bídníků Victora Huga. Jean Valjan s tváří Jeana Gabina má v sobě něco, co konvenuje s mým dojmem a představou utvořenou si kdysi během četby této knihy. To samé nabízel i český Jean Gabin - Rudolf Hrušínský. Tvář člověka, který v ní má zapsáno to, co skutečně prožil... ()
Film, který mě okouzlil jako malé dítě, film, který patřil k mým oblíbeným v pubertě a film, který zůstane jednou pro vždy mým oblíbeným. Milující Jean Valjean, který našel nový smysl života v adoptované dceři, tragická Fantina, která pro ni zemřela, romanticky rozervaný Marius váhající mezi láskou a revolucí, nešťastná Eponina a nesmiřitelný Javert. Filmové adaptace knih mě jako čtenáře velmi často zklamou. Tady mě naopak film přivedl ke knize a nadšení jenom narostlo. Myslím, že Eponina věta: "Jak to bylo? Co mi dáte, pěknou pusu na Silvestra? Teprv máme červen!" je jedno z nejtragičtějších vyznání lásky, co kdy ve filmu zazněly. ()
I přes menší zdlouhavost a na dnešní dobu i amatérské vyobrazení některých scén - tedy téměř všech, kde se povstalci bouří proti legionářům - je toto filmové zpracování Bídníků stále na vysoké úrovni a to převážně díky jedinému člověku - božský Jean Gabin! Jeho Jean Valjean je totiž natolik charakterní sympaťák, ostatně jako samotný herec, který dokonale ztělesňuje prototyp opravdového chlapa s velkým srdcem a bedry obtěžkanými léty smutku a utrpení. Gabinův obličej je prostě pro takovou roli jako stvořený. ()
Je to klasika to asi jo, jenže musím se kvůli tomu posadit na zadek? Příběh Jeana Valjeana je zajímavý, ale je vyprávěn hrozně rozvláčně. Hlavně je to díky tomu, že dle mého zbytečně podrobně sledujeme osudy i vedlejších postav. Navíc zápletky jsou postavené na tom samé, či podobném. Na tom, že dojde k změnění jména a jeho odhalení vede k dalším patáliím. Vývoj nezastavíš a to, co mohlo fascinovat v 19. století, dnes na kvalitní filmový příběh, podle mě nestačí. Se vší úctou ke klasice. ()
Reklama