Iracionální muž

Ach ach, ty emocionální pustiny jsou tak deprimující a tak Abe žije ze dne na den, jako by ani nežil, nezáleží mu už vůbec na ničem a najednou šup, do jeho života vstoupí dvě ženy, což ho nějak extra netankovalo, kdyby si jednou nezašel do hospůdky s Jill a tam se nestal svědkem jednoho rozhovoru. A ejhle už tady máme muže jak víno, kterému je zcela jasné, jaký je smysl jeho života a pak už to jede jako dráha. I ten sex s Rituškou ho najednou naplňuje, jen to všechno směřuje zvláštním směrem a to slůvko "iracionální" nabývá obrovských rozměrů. Phoenix byl svůj, jako by tu první polovinu ani nehrál, to byl zkrátka on, bezvadný jako vždy. A Emma byla prima, baštila jsem tu její počáteční naivitu i to postupné prozření se vším všudy. Pravda, konec byl trochu předvídatelný, ale zamhouříme očko a ten čtvereček jim ráda dám i když je malinko průhledný. (01.02.2016)

Woodyho filmy z posledných 4-5 rokov sa mi dosť pozdávali (snáď s výnimkou To Rome with Love), a tak boli očakávania opäť vysoké. Ale bohužiaľ, napriek výbornému základu, zaujímavým postavám a sľubnej zápletke to bol napokon predsa len skôr taký priemer, možno ľahký nadpriemer. Ale na druhú stranu, ten filozofický podtext a Abeho konanie dodali tomu filmu celkom dobrú atmosféru, hoci od mystery štýlu, ktorý je uvedený v žánrovom zaradení filmu to bolo naozaj ešte dosť ďaleko. Emma Stone ma zvykne väčšinou baviť viacej, tu bola akási nevýrazná, čo je teda určite na škodu. Ale pointa bola napokon celkom obstojná :) (06.02.2016)

Všechny postavy, které vytváří, mají hluboký vnitřní rozměr. Každou svou (často rozpolcenou) roli prožívá, na každou se celé měsíce pečlivě připravuje. Prvně jsem si říkal, proč mu maskéři udělali takový pupek, pak bylo evidentní, že je jeho. I tady mi Joaquin Phoenix jednoduše sedl. Woody Allen za kamerou už tolik ne. Filmy točí jak na běžícím pásu, což mnohé vytáčí. Protože to dělá poslední roky tak nějak stejně. Leckterou myšlenku o pár vteřin později zopakuje voice-over tak zbytečný, že je to divákovi až líto. Nechci ale bilancovat a zdůrazňovat, jak se Allen opakuje. Prostě si užívám jeho nový kousek, kde znovu zkoumá morálku obyčejného člověka. Akademik Phoenix je cynik, který si rád přihne a studentům osobitě přednáší o filosofii. Okouzlí kolegyni, stejně tak studentku v kouzelném podání Emmy Stone, kterou nelze nemilovat. Obě jsou tak trochu unuděné poklidnými vztahy. A pak Phoenix divákům jen tak mimochodem představí svůj mrazivý plán, který ho má nakopnout do života. Výsledek sice působí monotónně, ale herecky je to síla, dialogy jsou slušné a některé scény snad až rafinované. A já prostě nejsem jedním z těch, jenž by vyrukoval s argumentem, že Allen pouze parafrázuje sám sebe a své starší filmové výlety. Díky i za tenhle. Ač za dietní čtyři. (02.02.2016)

Woodyho mám rád...a nikdy som nechcel, aby akýkoľvek jeho príbeh bol najhorší. Boli slabé, slabšie, boli a sú navždy nadčasové, skvelé, geniálne. Tento je ale racionálne najhorší. Dej posúvaný vpred hlasom Jill, keby sme náhodou mali po lobotómii a nemali predstavivosť ani maestrove filmy napozerané. Základnému dejovému zvratu chýba akékoľvek opodstatnenie, je to len kus papiera, ktorý mal ostať čierny na bielom a nebyť prenesený do pohyblivých obrázkov...a Joaquin, tak to ma dostalo totálne, vykastrovaný na nielen iracionálneho, ale totálne necharizmatického patróna. Že toto kedy napíšem o Woodym, ach jaj...(a Coca Cola product placement, zlo !!!). (13.08.2015)

Woody Woody Woody, tys mi zase dal, první půl hoďku jsem měl strach, že to už zabalím po té záplavě intoušskejch keců bez pořádného děje, ale pak jako by ses probudil, a servíruješ přesně to, co se od tebe očekává. Klobouk dolů, za mě perfektně vybrusleno. Ale ještě by to chtělo střihnout si v něčem alespoň epizodku. (17.04.2016)